Zahalené muslimky popuzují západní Evropu. Nejvíce to vadí v těchto státech

Západní Evropa je ve srovnání s východní Evropou mnohem otevřenější vůči islámu. Podle sociologů je to díky tomu, že muslimové v západních zemích žijí po několik generací a tamní obyvatelé je tedy znají jako své sousedy, spolupracovníky, přátele či rodinné příslušníky. Nicméně, i na Západě jsou některé jevy typické pro islám chápany jako naprosto nepřípustné. Podle průzkumu výzkumné společnosti Pew Research Center v si většina obyvatel západní Evropy přeje určité omezení náboženského odívání muslimských žen.

Deník Shopaholičky

Průzkum se uskutečnil v 15 zemích západní Evropy: Nizozemsku, Švýcarsku, Belgii, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Rakousku, Německu, Francii, Norsku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Spojené království  a Irsku. Průměrně 50% oslovených respondentů napříč zeměmi vyjádřilo souhlas s tím, aby muslimky nosily náboženské oblečení podle svých představ, pokud nebude spojeno se zahalením obličeje. 25% respondentů nezáleží na tom, co muslimky nosí, zatímco 23% respondentů požaduje zákaz jakékoliv náboženského oblečení muslimek.

Mezi jednotlivými zeměmi jsou zajímavé rozdíly. Např. Irsko je mnohem liberálnější, co se týče náboženského odívání muslimek, než Spojené království. 31% respondentů by jim dovolilo nosit si, co chtějí, včetně šátků zahalujících jejich obličej. Ve Spojeném království je to o 4% méně. Nicméně i v Irsku i Spojeném království převažují ti, kdo by přeci jenom rádi omezili zahalování obličeje muslimských žen – 53% v Spojeném království  a 44% v Irsku. V Irsku se více lidí vyslovilo též proto, aby byly náboženský oděv muslimek zcela zakázán (23%) než ve Spojeném království (19%). 

Ačkoliv severské země se potýkají s problémy, které přinesla imigrace muslimských přistěhovalců a jsou svědky vzestupu krajně pravicových, protiimigračních stran, severští respondenti se vyjadřovali v průzkumu nejvíce tolerantně vůči muslimkách. 49% švédských, 37% dánských a 25% norských respondentů by muslimsky nikterak neomezovalo v jejich odívání. 32% švédských, 39% dánských a 52% norských respondentů by bylo pro zrušení zahalování tváře a 17% švédských, 22% dánských a 20% norských respondentů by bylo pro úplný zákaz náboženského odívání muslimských žen.

Po skandinávských zemích možná poněkud překvapivě největší procento tolerance vůči muslimskému odívání vyjadřovaly jihozápadní evropské státy. 52% portugalským respondentů je jedno, co muslimky nosí (největší počet ze všech oslovených států). Jen 12% Portugalců je pro zákaz náboženského odívání, 32% by povolilo vše krom zahalování tváře. Španělsko je též poměrně přístupné (30% pro, 24% proti, 38% požaduje úpravy oděvu). Nicméně, Itálie, stižená težkou migrační krizí, vykazuje mnohem menší pochopení – jen 21% plně toleruje náboženské odívání muslimek, 47% je proti zahalování tváře a 31% je zcela proti náboženskému odívání (vůbec nejvíce ze všech oslovených zemí).

Otázka integrace muslimů je zvláště palčivě vnímána ve Francii a Německu. Obě země měly takřka totožné procento těch, co chtějí tolerovat náboženské odívání kompletně, co jim nevadí náboženské odívání muslimek krom zahalování tváře a co jej chtějí kompletně zrušit. V Německu se pro první tábor vyjádřilo 24% respondentů, pro druhý 51% a pro třetí 24%. Francie se liší jen v počtu respondentů, kteří se vyjádřili pro první a třetí tábor – v obou případech je to 23% dotázaných.

Nejmenší míru tolerance vůči náboženskému odívání vyjadřovalo Holandsko, Švýcarsko a Belgie. Jen 18% holandských, 19% belgických, 20% švýcarských a respondentů je pro absolutní toleranci muslimského typu odívání. 66% holandských, 55% švýcarských a 50% belgických respondentů je proti zahalování tváře a 15% holandských, 23% švýcarských a 28% belgických respondentů by nejraději zakázalo náboženské odívání muslimek. Celkově tak Holandsko vykázalo nejmenší podporu náboženskému odívání (81%), po něm následuje Švýcarsko (79%), ačkoliv větší procento těch, co nechtějí vůbec povolit náboženské odívání, bylo z této trojice v Belgii (78%).

I v zemích, které jsou poměrně pozitivně naladěni vůči muslimům tedy existuje značný počet těch, kteří považují zahalování muslimských žen za věc neodpovídající západním hodnotám a tedy nemožnou tolerovat. Podle průzkumu Pew Research Center je 55% západních Evropanů, kteří by tolerovali muslimy jako své příbuzné, pro zákaz zahalování tváře muslimek. Pro porovnání, 35% těch, co by nechtěli mít muslimy za své příbuzné, chce zrušit zahalování muslimských žen. Nicméně, větší procenta těchto osob – 48% - chce zrušit muslimské odívání úplně (12% v případě těch, co by jim nevadil muslim jako příbuzný).

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Muslimové Nizozemí Švýcarsko Belgie islám

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 7 hodinami

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

včera

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

včera

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

včera

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

včera

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

včera

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

včera

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

včera

včera

Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů

Česko bude v úterý mít nového premiéra, až prezident Petr Pavel jmenuje Andreje Babiš (ANO), který ve čtvrtek představil řešení svého střetu zájmů. Podle lídra Pirátů Zdeňka Hřiba měl Babiš prodat Agrofert, pokud chce být předsedou vlády. Pochybnosti vyjádřili i další opoziční politici. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy