Zahalené muslimky popuzují západní Evropu. Nejvíce to vadí v těchto státech

Západní Evropa je ve srovnání s východní Evropou mnohem otevřenější vůči islámu. Podle sociologů je to díky tomu, že muslimové v západních zemích žijí po několik generací a tamní obyvatelé je tedy znají jako své sousedy, spolupracovníky, přátele či rodinné příslušníky. Nicméně, i na Západě jsou některé jevy typické pro islám chápany jako naprosto nepřípustné. Podle průzkumu výzkumné společnosti Pew Research Center v si většina obyvatel západní Evropy přeje určité omezení náboženského odívání muslimských žen.

Průzkum se uskutečnil v 15 zemích západní Evropy: Nizozemsku, Švýcarsku, Belgii, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Rakousku, Německu, Francii, Norsku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Spojené království  a Irsku. Průměrně 50% oslovených respondentů napříč zeměmi vyjádřilo souhlas s tím, aby muslimky nosily náboženské oblečení podle svých představ, pokud nebude spojeno se zahalením obličeje. 25% respondentů nezáleží na tom, co muslimky nosí, zatímco 23% respondentů požaduje zákaz jakékoliv náboženského oblečení muslimek.

Mezi jednotlivými zeměmi jsou zajímavé rozdíly. Např. Irsko je mnohem liberálnější, co se týče náboženského odívání muslimek, než Spojené království. 31% respondentů by jim dovolilo nosit si, co chtějí, včetně šátků zahalujících jejich obličej. Ve Spojeném království je to o 4% méně. Nicméně i v Irsku i Spojeném království převažují ti, kdo by přeci jenom rádi omezili zahalování obličeje muslimských žen – 53% v Spojeném království  a 44% v Irsku. V Irsku se více lidí vyslovilo též proto, aby byly náboženský oděv muslimek zcela zakázán (23%) než ve Spojeném království (19%). 

Ačkoliv severské země se potýkají s problémy, které přinesla imigrace muslimských přistěhovalců a jsou svědky vzestupu krajně pravicových, protiimigračních stran, severští respondenti se vyjadřovali v průzkumu nejvíce tolerantně vůči muslimkách. 49% švédských, 37% dánských a 25% norských respondentů by muslimsky nikterak neomezovalo v jejich odívání. 32% švédských, 39% dánských a 52% norských respondentů by bylo pro zrušení zahalování tváře a 17% švédských, 22% dánských a 20% norských respondentů by bylo pro úplný zákaz náboženského odívání muslimských žen.

Po skandinávských zemích možná poněkud překvapivě největší procento tolerance vůči muslimskému odívání vyjadřovaly jihozápadní evropské státy. 52% portugalským respondentů je jedno, co muslimky nosí (největší počet ze všech oslovených států). Jen 12% Portugalců je pro zákaz náboženského odívání, 32% by povolilo vše krom zahalování tváře. Španělsko je též poměrně přístupné (30% pro, 24% proti, 38% požaduje úpravy oděvu). Nicméně, Itálie, stižená težkou migrační krizí, vykazuje mnohem menší pochopení – jen 21% plně toleruje náboženské odívání muslimek, 47% je proti zahalování tváře a 31% je zcela proti náboženskému odívání (vůbec nejvíce ze všech oslovených zemí).

Otázka integrace muslimů je zvláště palčivě vnímána ve Francii a Německu. Obě země měly takřka totožné procento těch, co chtějí tolerovat náboženské odívání kompletně, co jim nevadí náboženské odívání muslimek krom zahalování tváře a co jej chtějí kompletně zrušit. V Německu se pro první tábor vyjádřilo 24% respondentů, pro druhý 51% a pro třetí 24%. Francie se liší jen v počtu respondentů, kteří se vyjádřili pro první a třetí tábor – v obou případech je to 23% dotázaných.

Nejmenší míru tolerance vůči náboženskému odívání vyjadřovalo Holandsko, Švýcarsko a Belgie. Jen 18% holandských, 19% belgických, 20% švýcarských a respondentů je pro absolutní toleranci muslimského typu odívání. 66% holandských, 55% švýcarských a 50% belgických respondentů je proti zahalování tváře a 15% holandských, 23% švýcarských a 28% belgických respondentů by nejraději zakázalo náboženské odívání muslimek. Celkově tak Holandsko vykázalo nejmenší podporu náboženskému odívání (81%), po něm následuje Švýcarsko (79%), ačkoliv větší procento těch, co nechtějí vůbec povolit náboženské odívání, bylo z této trojice v Belgii (78%).

I v zemích, které jsou poměrně pozitivně naladěni vůči muslimům tedy existuje značný počet těch, kteří považují zahalování muslimských žen za věc neodpovídající západním hodnotám a tedy nemožnou tolerovat. Podle průzkumu Pew Research Center je 55% západních Evropanů, kteří by tolerovali muslimy jako své příbuzné, pro zákaz zahalování tváře muslimek. Pro porovnání, 35% těch, co by nechtěli mít muslimy za své příbuzné, chce zrušit zahalování muslimských žen. Nicméně, větší procenta těchto osob – 48% - chce zrušit muslimské odívání úplně (12% v případě těch, co by jim nevadil muslim jako příbuzný).

Související

Více souvisejících

Muslimové Nizozemí Švýcarsko Belgie islám

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

včera

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

včera

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

včera

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

včera

3. září 2026 22:02

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

3. září 2026 21:06

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy