Zahalené muslimky popuzují západní Evropu. Nejvíce to vadí v těchto státech

Západní Evropa je ve srovnání s východní Evropou mnohem otevřenější vůči islámu. Podle sociologů je to díky tomu, že muslimové v západních zemích žijí po několik generací a tamní obyvatelé je tedy znají jako své sousedy, spolupracovníky, přátele či rodinné příslušníky. Nicméně, i na Západě jsou některé jevy typické pro islám chápany jako naprosto nepřípustné. Podle průzkumu výzkumné společnosti Pew Research Center v si většina obyvatel západní Evropy přeje určité omezení náboženského odívání muslimských žen.

Průzkum se uskutečnil v 15 zemích západní Evropy: Nizozemsku, Švýcarsku, Belgii, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Rakousku, Německu, Francii, Norsku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Spojené království  a Irsku. Průměrně 50% oslovených respondentů napříč zeměmi vyjádřilo souhlas s tím, aby muslimky nosily náboženské oblečení podle svých představ, pokud nebude spojeno se zahalením obličeje. 25% respondentů nezáleží na tom, co muslimky nosí, zatímco 23% respondentů požaduje zákaz jakékoliv náboženského oblečení muslimek.

Mezi jednotlivými zeměmi jsou zajímavé rozdíly. Např. Irsko je mnohem liberálnější, co se týče náboženského odívání muslimek, než Spojené království. 31% respondentů by jim dovolilo nosit si, co chtějí, včetně šátků zahalujících jejich obličej. Ve Spojeném království je to o 4% méně. Nicméně i v Irsku i Spojeném království převažují ti, kdo by přeci jenom rádi omezili zahalování obličeje muslimských žen – 53% v Spojeném království  a 44% v Irsku. V Irsku se více lidí vyslovilo též proto, aby byly náboženský oděv muslimek zcela zakázán (23%) než ve Spojeném království (19%). 

Ačkoliv severské země se potýkají s problémy, které přinesla imigrace muslimských přistěhovalců a jsou svědky vzestupu krajně pravicových, protiimigračních stran, severští respondenti se vyjadřovali v průzkumu nejvíce tolerantně vůči muslimkách. 49% švédských, 37% dánských a 25% norských respondentů by muslimsky nikterak neomezovalo v jejich odívání. 32% švédských, 39% dánských a 52% norských respondentů by bylo pro zrušení zahalování tváře a 17% švédských, 22% dánských a 20% norských respondentů by bylo pro úplný zákaz náboženského odívání muslimských žen.

Po skandinávských zemích možná poněkud překvapivě největší procento tolerance vůči muslimskému odívání vyjadřovaly jihozápadní evropské státy. 52% portugalským respondentů je jedno, co muslimky nosí (největší počet ze všech oslovených států). Jen 12% Portugalců je pro zákaz náboženského odívání, 32% by povolilo vše krom zahalování tváře. Španělsko je též poměrně přístupné (30% pro, 24% proti, 38% požaduje úpravy oděvu). Nicméně, Itálie, stižená težkou migrační krizí, vykazuje mnohem menší pochopení – jen 21% plně toleruje náboženské odívání muslimek, 47% je proti zahalování tváře a 31% je zcela proti náboženskému odívání (vůbec nejvíce ze všech oslovených zemí).

Otázka integrace muslimů je zvláště palčivě vnímána ve Francii a Německu. Obě země měly takřka totožné procento těch, co chtějí tolerovat náboženské odívání kompletně, co jim nevadí náboženské odívání muslimek krom zahalování tváře a co jej chtějí kompletně zrušit. V Německu se pro první tábor vyjádřilo 24% respondentů, pro druhý 51% a pro třetí 24%. Francie se liší jen v počtu respondentů, kteří se vyjádřili pro první a třetí tábor – v obou případech je to 23% dotázaných.

Nejmenší míru tolerance vůči náboženskému odívání vyjadřovalo Holandsko, Švýcarsko a Belgie. Jen 18% holandských, 19% belgických, 20% švýcarských a respondentů je pro absolutní toleranci muslimského typu odívání. 66% holandských, 55% švýcarských a 50% belgických respondentů je proti zahalování tváře a 15% holandských, 23% švýcarských a 28% belgických respondentů by nejraději zakázalo náboženské odívání muslimek. Celkově tak Holandsko vykázalo nejmenší podporu náboženskému odívání (81%), po něm následuje Švýcarsko (79%), ačkoliv větší procento těch, co nechtějí vůbec povolit náboženské odívání, bylo z této trojice v Belgii (78%).

I v zemích, které jsou poměrně pozitivně naladěni vůči muslimům tedy existuje značný počet těch, kteří považují zahalování muslimských žen za věc neodpovídající západním hodnotám a tedy nemožnou tolerovat. Podle průzkumu Pew Research Center je 55% západních Evropanů, kteří by tolerovali muslimy jako své příbuzné, pro zákaz zahalování tváře muslimek. Pro porovnání, 35% těch, co by nechtěli mít muslimy za své příbuzné, chce zrušit zahalování muslimských žen. Nicméně, větší procenta těchto osob – 48% - chce zrušit muslimské odívání úplně (12% v případě těch, co by jim nevadil muslim jako příbuzný).

Související

Více souvisejících

Muslimové Nizozemí Švýcarsko Belgie islám

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

před 49 minutami

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

před 4 hodinami

včera

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

včera

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

včera

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

včera

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

včera

včera

včera

včera

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

včera

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

včera

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy