Zahalené muslimky popuzují západní Evropu. Nejvíce to vadí v těchto státech

Západní Evropa je ve srovnání s východní Evropou mnohem otevřenější vůči islámu. Podle sociologů je to díky tomu, že muslimové v západních zemích žijí po několik generací a tamní obyvatelé je tedy znají jako své sousedy, spolupracovníky, přátele či rodinné příslušníky. Nicméně, i na Západě jsou některé jevy typické pro islám chápany jako naprosto nepřípustné. Podle průzkumu výzkumné společnosti Pew Research Center v si většina obyvatel západní Evropy přeje určité omezení náboženského odívání muslimských žen.

Průzkum se uskutečnil v 15 zemích západní Evropy: Nizozemsku, Švýcarsku, Belgii, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Rakousku, Německu, Francii, Norsku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Spojené království  a Irsku. Průměrně 50% oslovených respondentů napříč zeměmi vyjádřilo souhlas s tím, aby muslimky nosily náboženské oblečení podle svých představ, pokud nebude spojeno se zahalením obličeje. 25% respondentů nezáleží na tom, co muslimky nosí, zatímco 23% respondentů požaduje zákaz jakékoliv náboženského oblečení muslimek.

Mezi jednotlivými zeměmi jsou zajímavé rozdíly. Např. Irsko je mnohem liberálnější, co se týče náboženského odívání muslimek, než Spojené království. 31% respondentů by jim dovolilo nosit si, co chtějí, včetně šátků zahalujících jejich obličej. Ve Spojeném království je to o 4% méně. Nicméně i v Irsku i Spojeném království převažují ti, kdo by přeci jenom rádi omezili zahalování obličeje muslimských žen – 53% v Spojeném království  a 44% v Irsku. V Irsku se více lidí vyslovilo též proto, aby byly náboženský oděv muslimek zcela zakázán (23%) než ve Spojeném království (19%). 

Ačkoliv severské země se potýkají s problémy, které přinesla imigrace muslimských přistěhovalců a jsou svědky vzestupu krajně pravicových, protiimigračních stran, severští respondenti se vyjadřovali v průzkumu nejvíce tolerantně vůči muslimkách. 49% švédských, 37% dánských a 25% norských respondentů by muslimsky nikterak neomezovalo v jejich odívání. 32% švédských, 39% dánských a 52% norských respondentů by bylo pro zrušení zahalování tváře a 17% švédských, 22% dánských a 20% norských respondentů by bylo pro úplný zákaz náboženského odívání muslimských žen.

Po skandinávských zemích možná poněkud překvapivě největší procento tolerance vůči muslimskému odívání vyjadřovaly jihozápadní evropské státy. 52% portugalským respondentů je jedno, co muslimky nosí (největší počet ze všech oslovených států). Jen 12% Portugalců je pro zákaz náboženského odívání, 32% by povolilo vše krom zahalování tváře. Španělsko je též poměrně přístupné (30% pro, 24% proti, 38% požaduje úpravy oděvu). Nicméně, Itálie, stižená težkou migrační krizí, vykazuje mnohem menší pochopení – jen 21% plně toleruje náboženské odívání muslimek, 47% je proti zahalování tváře a 31% je zcela proti náboženskému odívání (vůbec nejvíce ze všech oslovených zemí).

Otázka integrace muslimů je zvláště palčivě vnímána ve Francii a Německu. Obě země měly takřka totožné procento těch, co chtějí tolerovat náboženské odívání kompletně, co jim nevadí náboženské odívání muslimek krom zahalování tváře a co jej chtějí kompletně zrušit. V Německu se pro první tábor vyjádřilo 24% respondentů, pro druhý 51% a pro třetí 24%. Francie se liší jen v počtu respondentů, kteří se vyjádřili pro první a třetí tábor – v obou případech je to 23% dotázaných.

Nejmenší míru tolerance vůči náboženskému odívání vyjadřovalo Holandsko, Švýcarsko a Belgie. Jen 18% holandských, 19% belgických, 20% švýcarských a respondentů je pro absolutní toleranci muslimského typu odívání. 66% holandských, 55% švýcarských a 50% belgických respondentů je proti zahalování tváře a 15% holandských, 23% švýcarských a 28% belgických respondentů by nejraději zakázalo náboženské odívání muslimek. Celkově tak Holandsko vykázalo nejmenší podporu náboženskému odívání (81%), po něm následuje Švýcarsko (79%), ačkoliv větší procento těch, co nechtějí vůbec povolit náboženské odívání, bylo z této trojice v Belgii (78%).

I v zemích, které jsou poměrně pozitivně naladěni vůči muslimům tedy existuje značný počet těch, kteří považují zahalování muslimských žen za věc neodpovídající západním hodnotám a tedy nemožnou tolerovat. Podle průzkumu Pew Research Center je 55% západních Evropanů, kteří by tolerovali muslimy jako své příbuzné, pro zákaz zahalování tváře muslimek. Pro porovnání, 35% těch, co by nechtěli mít muslimy za své příbuzné, chce zrušit zahalování muslimských žen. Nicméně, větší procenta těchto osob – 48% - chce zrušit muslimské odívání úplně (12% v případě těch, co by jim nevadil muslim jako příbuzný).

Související

Více souvisejících

Muslimové Nizozemí Švýcarsko Belgie islám

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 3 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

včera

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 

včera

včera

Změna počasí se blíží. Meteorologové varují před dvěma jevy

Počasí v Česku se má dnes dramaticky proměnit. Za okny zatím panuje jaro a teploty mají odpoledne vyšplhat až na 10 stupňů. Meteorologové ale varují před silným větrem a náledím. Oba jevy hrozí od čtvrtečních večerních hodin. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy