Proklínaný multikulturalismus? Tato studie vás zřejmě překvapí

Podle časopisu Forbes je třeba se na celou komplexní otázku migrace v Německu a problému žití s přistěhovalci s jiných kultur dívat optikou tzv. kontaktní hypotézy. Ta stanovuje, že čím jsou lidé v menší interakci, tím více hrozí, že se na sebe budou dívat „skrz prsty.“ Jinými slovy, pokud nativní obyvatel je více v kontaktu s cizincem, bude vykazovat menší známky xenofobie a rasismu či obecně nedůvěry vůči tomuto druhému jedinci.

Podle Dr. Hanse Vorländera, německého politologa a člena Expertní rady německé Nadace pro integraci a migraci, tato teorie velmi dobře vysvětluje, co se dělo v Chemnitzu. Východoněmecké město má jednu z nejmenších mír imigrace v Německu. Obecně, do východního Německa chodí mnohonásobně cizinců než do západního Německa a proto je dle Vorländera zde jistý druh xenofobie, protože východní Němci nejsou prostě zvyklí vídat lidi z jiných kultur a národností.

Sasko a Sasko-Anhaltsko, dvě spolkové země, kam spadají Chemnitz a další místo protiimigračních demonstrací Köthen, mají podle národních statistik z roku 2017 okolo 48 cizinců na tisíc obyvatel. V průměru mají německé spolkové země 128,4 cizinců na tisíc obyvatel. Kombinovaný průměr všech států východní Německa je 47,1 cizinců na tisíc počet obyvatel, zatímco v případě západního Berlína je to 137 cizinců na tisíc počet obyvatel, zhruba trojnásobně více.

Ačkoliv má východní Německo menší počet cizinců, v porovnání se západním Německem zde dochází k více útokům na ně. Podle každoroční zprávy Status německé jednoty pro rok 2016 docházelo ve východním Německo v průměru 45,7 útokům na milion obyvatel ve srovnání s 10,5 útokům na milion obyvatel v bývalých státech západního Německa.

Je to též východní Německo, kde má baštu protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Podle průzkumů by zde AfD mohla vyhrát i nad koalicí CDU/CSU v říjnových zemských volbách. Jedná se opětovně o velký rozdíl oproti západnímu Německu, kde dominuje CDU/CSU a AfD je až čtvrtá v pořadí úspěšnosti po Sociálnědemokratické straně (SPD) a Zelených. Celkově nicméně hvězda AfD stoupá podle posledních průzkumů a lví podíl na tom má východní Německo.

Kontaktní hypotéza

Příznivci kontaktní hypotézy jako Vorlädner mají za to, že pokud bude věnována dostatečná péče sbližování cizinců s nativní komunitou, dospěje se nakonec, přes všechny překážky, k tomu, že předsudky nativních obyvatel zeslábnou. Nicméně, jakkoliv je kontaktní hypotéza populární a dle teorie účinná, podle kritických hlasů je velmi obtížné ji uvést v praxi.

Washington Post poukazuje na výzkumy sociologů, které ukazují, že samotný kontakt mezi dvěma odlišnými stranami vedl ve skutečnosti jen k zapouzdření předsudků daných stran namísto toho, aby je pomohl snížit. Podle průzkumu psycholožky Betsy Levy Paluckové z Princetonské Univerzity kontakt mezi dvěma skupinami sice snížil míru předsudků, ale jednalo se o setkání „normálních“ lidí s postiženými lidmi. V případě setkání lidí s odlišnou rasou však potřebné výzkumy chybí a kontaktní hypotéza není podporována dostatečným korpusem vědeckých studií.

Ryan Enos, politolog z Harvardu, uskutečnil experiment, během něhož na rušné vlakové stanici se čekající osoby střetávali s párem ve španělštině komunikujících Hispánců. Po několika dnech dotázání cestující byli více pro zastavení migrace z hispánských zemí než před uskutečněním experimentu, ukázal Enosův průzkum.

Podle Enose tato situace, kdy kontakt vede k opaku toho, co by měl uskutečnit, vychází z toho, že lidé sice byli blízko, ale zároveň „velmi daleko“. Sice se viděli, ale neměli mezi sebou žádný smysluplný kontakt. Společná existence tak nevedla k snížení předsudků, ale jejich posílení. Případ východního Německa se zdá tento poznatek potvrzovat v jeho plnosti.