OLAF začal vyšetřovat možné zneužití peněz určených na řecké uprchlíky. Podezření padá na předsedu protiimigrační strany

Atény - Evropský úřad pro boj proti podvodů (OLAF) začal vyšetřovat potenciální zneužití finančních prostředků EU určených k poskytování potravin pro uprchlíky v Řecku. V úterý to oznámil mluvčí agentury. OLAF nesdělil bližší podrobnosti, možným podezřelým může být řecký ministr obrany a zakladatel pravicové, protiimigrační strany Nezávislí Řekové, Panos Kammenos, který již dříve byl obviněn z možné zpronevěry peněz určených na uprchlické programy.

Podezření na možnou manipulaci s penězi z EU zaznělo na stránkách řeckého deníku Fileleftheros. Podle údajů získaných novináři deníku jsou na Kammenose „velmi úzce“ napojené podniky, které měly prospěch z finančních prostředků uvedených z EU na zlepšení podmínek migrantů. Deník tvrdí, že firmy získávaly zakázky bez náležitého výběrového řízení a dostatečného dozoru jen díky svému napojení na ministra.

Kammenos obvinění odmítl s tím, že přibližně 90 miliónů eur z EU použilo jeho ministerstvo transparentně. Na deník podal žalobu za nactiutrhání. Policie na jeho základě zadržela trojici novinářů, včetně šéfredaktora Fileleftherose. Krok policie vzbudil kritiku ze strany EU, která dlouhodobě varuje před narůstajícími autoritářskými tendencemi v Řecku.

Aténám byly od roku 2015 poskytnuty finanční prostředky na uprchlíky ve výši 1,6 miliardy eur. Řecko jejich prostřednictvím mělo zlepšit podmínky uprchlíků. Řecké ministerstvo pro přistěhovalectví odhaduje, že v záchytných centrech na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos je v současné době registrováno okolo 20 062 migrantů a uprchlíků. Tyto tábory mají přitom kapacitu pro asi 6 400 lidí.  

Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) vyzvala Atény, aby z táborů na ostrovech v Egejském moři evakuovaly aspoň děti a nejvíce zranitelné dospělé. Podle organizace  přeplněnost táborů na ostrovech stojí mimo jiné za vysokým počtem pokusů o sebevraždu mezi nezletilými migranty.

"Národní hanba"

Nejhorší je situace v táboře Moria na ostrově Lesbos, který má kapacitu pro 3 100 lidí a je v něm umístěno 8 500 lidí. Na jednu sprchu připadá 84 lidí a na jeden záchod 72 lidí.

Řecká vláda oznámila, že na pevninu přesune okolo 2000 žadatelů o azyl. Mezi 10. a 20. zářím bylo z tábora odvezeno 900 osob, dalších tisíc má následovat tento týden. Uprchlíci budu přeloženi do uprchlických táborů na severu Řecka. „Pomůže to situaci, ale není to trvalé řešení, protože na ostrov přichází další uprchlíci," varuje Apostolos Staikos, korespondent Euronews, který získal přístup do tábora.

Kromě špatných životních podmínek je velkým problémem v Morii dlouhá čekací doba. Migranti čekají okolo deseti hodin denně na jídlo. Na lékaře mohou čekat celé dny a na první rozhovor o vyřízení azylového řízení klidně i měsíc. Azylové řízení se tak táhne roky.

Situace v Morii je velmi kritizována šéfredaktorem Fileleftherosu, Panagiotisem Lampsiasem, který naznačuje, že za jeho neutěšený stav může deníkem upozorňovaná korupce související s EU fondy na uprchlíky. „Peníze existovaly, aby se tábor změnily na centrum, které by se mohlo podobat Hiltonu; místo toho je Moria zdrojem národní ostudy,“ řekl britskému deníku The Guardian s dodatkem, že stojí za reportáží, za kterou je popotahovaný policií.

Podobně se o Morii vyjádřil hlavní opoziční lídr Kyriakos Mitsotakis. „To, co se děje v Morii, je hanbou pro naši zemi. Řecko získalo finanční prostředky ve výši 1,6 miliardy EUR a vláda vytvořila nejhorší uprchlický a migrační tábor na světě.“ Vláda by se dle něj měla za to omluvit, namísto toho však „pronásleduje každého, kdo kritizuje její činy", prohlásil s jasnou narážkou na zatčení novinářů z Fileleftherosu.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

Řecko OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

včera

7. června 2026 21:44

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy