Francie se dlouhodobě potýká s obtížemi integrace přistěhovalců. Mnozí z nich navštěvují separátní školy financované mešitami, kde se učí spolu s arabštinou i konzervativnímu islámu. Francie nyní přišla s návrhem vytvořit třídy, kde se děti muslimských přistěhovalců budou učit arabsky a zároveň francouzským hodnotám, informuje Wall Street Journal.
Francouzské veřejné školství dosavadně nemělo příliš kurzů a prostředků pro učení dětí přistěhovalců v arabském jazyce. Jejich rodiče je proto umisťují do škol financovaných arabskými státy a řízených lokálními mešitami. Problémem je skutečnost, že zde je mohou vyučovat lidé, jejichž znalosti arabštiny se omezují na doslovnou znalost veršů Koránu. Půlka vyučujících hodin je tak věnována jak učení arabštiny, tak memorování koránských veršů.
Takové vyloženě náboženské učení je ve velkém rozporu se sekulárně velmi zaměřenou Francií. Navíc se tím pouze prohlubuje propast mezi imigranty a nativními Francouzy, kteří mají odlišné světonázory. Francouzští úředníci proto přišli s návrhem uspořádání vlastních arabských tříd, ve kterých se budou děti učit hodnotám republiky a které pomohou tuto propast překlenout.
Islamistické skupiny rekrutují své příznivce mezi mladíky imigrantského původu, kteří žijí na periferiích francouzské společnosti a kteří procházejí právě tímto alternativním školským systémem. Islamističtí kazatelé v nich vzbuzují respekt právě svou znalostí arabštiny, tvrdí zářijová studie Hakima El Karouiho, experta na Blízký východ a severní Afriku, z Institutu Montaigne. Francie v důsledku této úspěšné propagandy byla zemí s největším počtem osob cizího původu, kteří se přidali jako bojovníci k Islámskému státu v Sýrii a Iráku.
Podle kritiků však samotná nabídka arabských kurzů příliš nepomůže se zvládnutím integrace. Robert Ménard, starosta jihofrancouzského města Béziers, tvrdí, že vyučování arabštiny povede jen k vytváření dalších ghett. Podle jiných už teď je problém, že děti migrantů znají jen arabštinu a je tedy třeba, aby byla francouzštině dána přednost.
Okolo 40 000 dětí navštěvuje třídy arabštiny, vyučované mimo školní hodiny, které jsou organizovány Marokem, Alžírskem a dalšími bývalými francouzskými koloniemi. Ty do Francie posílají učitele, které platí prostřednictvím starého francouzského programu, jehož cílem bylo pomoci dětem migrantů udržet kontakty s jejich domovinou, aby se tam mohli eventuálně vrátit.
Kolik dětí navštěvuje třídy arabštiny pořádané mešitami není známo, podle jedné studie z roku 2016 by to mohlo být až 80 000 dětí. V těchto třídách se většinou učí memorování arabských veršů Koránu. Islam Sirajul, vedoucí mešity ve městě Stains, tvrdí, že jeho třem dětem to pomohlo se připravit na studium technických a lékařských oborů, které nyní navštěvují.
Ve Francii dnes podle ministerstva školství se pouze asi 567 studentů(0,1%) ze základních škol učí arabštinu. Na střední a vysoké škole studuje arabštinu okolo 11 200 studentů (0,2%). Podle Karouiho, francouzské školy považují arabštinu za méně prestižní jazyk a raději věnují prostředky na vyučování čínštiny nebo ruštiny.
U muslimského obyvatelstva Francie je tomu naopak. Podle velkého průzkumu z roku 2016 uspořádaného Institutem Montaigne, 67% muslimů či arabských rodičů chce, aby jejich děti studovali klasickou arabštinu a 56% by bylo rádo, kdyby se klasická arabština vyučovala na veřejných školách.
Související
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
Francie , Muslimové , islám , arab , vzdělání
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 4 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 5 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 7 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 9 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák