Dělá si Porošenko srandu? Roky žijeme v nebezpečí a on si vyhlásí válečný stav až teď, zoufají obyvatelé Berďansk

Ukrajinské přístavy jako je Mariupol nebo Berďansk, které leží na břehu Azovského moře, jsou pro celkovou ekonomiku země důležité. Především ocelářský průmysl, tradičně silné odvětví této oblasti, ale i export pšenice a dalších produktů se bez nich neobejdou.

Jediná cesta spojující Azovské a Černé moře však vede skrze Kerčský průliv. V květnu letošního roku Vladimír Putin slavnostně otevřel most, který tuto úžinu překlenuje. Podle Ukrajinců začali od té doby Rusové námořní provoz v oblasti omezovat.

„Myslím, že to můžeme klidně nazvat ekonomickou blokádou. Oproti minulým letům jsme letos přepravili pouhou polovinu zboží,“ řekl pro The Guardian Alexandr Barchan, šéf Berďanské správy přístavu. Lidé v Mariupolu mají podobnou zkušenost. Přestože i před dokončením mostu byla tamní námořní doprava za svým zenitem, podle jednoho z pracovníků přístavu nyní již „namísto dřívějšího čůrku neproudí vůbec nic.“

Po dokončení mostu, jehož stavba trvala tři roky a stála Moskvu téměř 4 miliardy dolarů, začaly ruské ozbrojené složky s častými kontrolami lodí. Podle Kyjeva se však toto opatření dotklo jen těch, které směřovaly do, nebo vyplouvaly z ukrajinských přístavů. „Začalo to v létě, je to odpověď Ruské federace Ukrajině,“ dodal Barchan.

Ruská strana tvrdí, že kontroly jsou nutné pro zajištění bezpečnosti mostu. Smlouva z roku 2003 nicméně Rusko zavazuje vpustit ukrajinské lodě do Azovského moře. Kontroly, které Moskva zavedla, mnohdy znamenaly několikadenní zadržení lodí. Po nedělním incidentu je však podle ukrajinských zdrojů kontrola úžiny totální.

Volodymyr Omeljan, ukrajinský ministr infrastruktury, ve středu řekl, že Rusové aktuálně blokují 35 lodí. Zhruba polovina z nich se nachází v Černém moři a čeká na povolení proplout do přístavů, druhá polovina zase nemůže z Azovského moře vyplout. „Pouze plavidlům směřujícím do ruských přístavů je umožněno proplout. Rusko de facto blokuje všechny ukrajinské přístavy v Azovském moři.“

Ukrajinský prezident Petro Porošenko včera vyzval NATO, aby do oblasti vyslalo své lodě a pomohlo blokádu prolomit. V některých východních oblastech země byl také vyhlášen válečný stav. Ten přitom nebyl zaveden ani v průběhu nejtvrdších bojů se separatisty. Přístav Mariupol, kterého se blokáda dotýká, leží necelých 20 kilometrů od fronty. V jednu dobu dokonce hrozilo, že ho separatisté obsadí. V roce 2015 si pak palba z jejich raket vyžádala život dvaceti místních civilistů.

Někteří lidé se proto podivují nad skutečností, že prezident válečný stav vyhlásil právě nyní. „Nebezpečí tady nikdy doopravdy nepominulo, jenom jsme se s ním naučili žít,“ řekla k aktuální situaci Galina Odnorogová, jedna z místních aktivistek, která se na problémy ukrajinských lodí snaží už od léta poukazovat.

Přestože se na životě ve městě od zavedení válečného stavu nic zásadního nezměnilo, podle některých místních obyvatel je cítit změna v celkové atmosféře. „Tentokrát to nebyli žádní zelení mužíčci, žádná hybridní válka. Rusko napadlo Ukrajinu pod svou vlastní vlajkou,“ myslí si Dmitrij Chichera z Mariupolu.