Zřízení kosovské armády může vést k srbské intervenci, pohrozila premiérka

Kosovské bezpečnostní síly vznikly v roce 2009 s tím, že mají být multietnickým bezpečnostním sborem, který se bude zpočátku nasazovat na zvládání především civilních krizí či naléhavých situací. Kontrolu nad bezpečností v Kosovu, jehož většinovou populaci tvoří etničtí Albánci, přitom převzaly mezinárodní síly KFOR pod vedením NATO.

Kosovský parlament bude 14. prosince hlasovat o přeměně KSF, čítající asi 4000 členů, na pravidelnou armádu. Proces by sice mohl trvat i několik let, srbští politici ale dali najevo obavy z toho, že by kosovská armáda dostala rozkaz vyhnat etnické Srby. Priština, jejíž reformy závisí na podpoře EU a USA, toto tvrzení odmítá.

"Doufám, že bychom ji (armádu) nemuseli nikdy použít, v současné chvíli je to ale jedna z možností," uvedla Brnabičová a doplnila, že se Bělehrad, v případě vytvoření pravidelné kosovské armády, obává "etnické čistky" kosovských Srbů.

Pravděpodobnost, že by Srbsko vyslalo svou armádu, jež čítá 28.000 členů, proti kosovské armádě, je podle analytiků velmi nízká. Zdůrazňují, že Bělehrad chce mít dobré vztahy s Bruselem a tvrzení Brnabičové mělo především uspokojit srbské nacionalisty.

"Tvrzení Brnabičové... je zcela v rozporu s nedávným výrokem prezidenta Aleksandara Vučiče, který řekl, že vyslat do Kosova srbskou armádu, by způsobilo přímý konflikt s NATO," uvedl někdejší vojenský diplomat Milan Karagaća, který je členem bělehradského think tanku zaměřeného na zahraniční politiku.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes řekl, že plán vlády v Prištině přeměnit KSF v pravidelnou armádu je špatně načasovaný a může mít vážné důsledky pro euroatlantické ambice Kosova.

Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, poté co nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo jen kolem 120.000 obyvatel srbské národnosti.

Nezávislost Kosova původně uznalo podle různých údajů 111 až 115 ze 193 členských států OSN. Srbsko Kosovo neuznává, stejně jako například Rusko, Čína a také pět členů Evropské unie.