Bude se opakovat vánoční teror? Německo je plné hrozeb, odhalují údaje agentů

V porovnání s Francií je v Německu těžší být zařazen do seznamu osob, představujících vysoké bezpečnostní riziko pro stát. Takové osoby nemůžou být zavřeny do vězení, dokud nejsou usvědčeny ze spáchání trestného činu. Být potencionální hrozbou není trestným činem, být členem teroristické organizace či připravovat či pomáhat uskutečnit vážný zločin proti státu už je.

Podle zprávy německého Federálního kriminálního policejního úřadu policie a zpravodajské služby považují 774 radikálních islamistů za potenciální teroristy (v porovnání s rokem 2010 to bylo jen 127 osob). Z toho 450 je v Německu, zbytek opustil zemi.

Kromě islámského terorismu rozeznává německá policie i další hrozby. Federální kriminální policie uvedla, že měla v hledáčku 26 krajně pravicových a dvě krajně levicové osoby, považované za vážnou hrozbu německému státu.

Zpravodajské služby rozeznávají tři odlišné skupiny islámských teroristů. První jsou velmi těžce detekovaní „osamělí vlci“ a malé skupiny radikalizovaných útočníků. Útočník z Berlína byl právě takovýmto osamělým vlkem.

Druhými jsou osoby, které odešli do radikálními islamisty kontrolovaných území a kteří se buď vrátili nebo vrátí do Německa. Od roku 2013 odešlo z Německa do Islámským státem kontrolovaných území více než 960 radikalizovaných jedinců. Okolo 300 jich se už vrátilo do Německa. Zpravodajské služby jsou jimi zvláště znepokojen\, protože se jim v cizině dostalo vojenského výcviku a získali válečné zkušenosti, které mohou aplikovat v Německu.

Třetí skupinou jsou vysoce organizované týmy speciálně vycvičených zabijáckých komand, provádějících pečlivě naplánované vražedné akce. Série smrtících útoků v Paříži v roce 2015 byla uskutečněna právě takovýmto komandem, koordinované útoky prováděné teroristickou buňkou zasáhly o dva roky později i Španělsko. Tento typ terorismu se vyznačuje vysokou mírou počtu obětí, je však velmi těžké jej naplánovat tak, aby se o něm zpravodajské služby nedozvěděly.

Gilles de Kerchove, protiteroristický koordinátor EU, v rozhovoru pro EURACTIV.com upozorňuje ještě na jedno nebezpečí, s kterým se potýkají všechny evropské země stižené islámských terorismem, tj. i Německo. Jedná se problém radikalizovaných vězňů navracejících se do normálního života. Věznice jsou inkubátorem radikalizace, kdy např. ve francouzských věznicích 400 „obyčejných“ kriminálníků přijalo násilné myšlenky islamistů. Jejich každodenní monitorování je velmi obtížné, protože vyžaduje příliš mnoho času a zdrojů, uvádí Kerchove. Mnozí z pachatelů teroristických útoků, včetně útočníka z Štrasburku, byli usvědčení kriminálníci, sledovaní tajnými službami.   

Německým problémem je poměrně rozsáhlá islamistická scéna. Podle zprávy německých domácích zpravodajských služeb z roku 2017 je v Německu okolo 25 810 potencionálních islamistických osob. Z těch okolo 10 800 patřilo k salafistickým organizacím. Ty hrají klíčovou roli v získávání rekrutů bojujících v zahraničí. Takřka všichni, kdo odešli z Německa do zahraničí měli napojení na salafistickou scénu.

Co se týče migrantů přišlých do Německa, zpravodajské služby reportovaly, že se IS snaží mezi nimi do Evropy propašovat i možné útočníky. Zároveň se pokoušel radikalizovat ty migranty, kteří už v Německu jsou. Do dnešního dne  mohou uchazeči o azyl za čtyři útoky v Německu – v Berlíně, Hamburgu, Ansbachu a ve Würzburgu.

Migranti představují problém i v dlouhodobějším horizontu. Jako poukazuje Kerchove, jedněmi ze tří hlavních faktorů ovlivňujících radikalizaci jedince je jeho příslušnost k druhé či třetí generaci migrantů potýkající se s pocitem vyloučení a nenávisti ze strany většinové společnosti a neschopností získat slušnou práci. Islamistická ideologie je tím druhým faktorem. Třetí faktorem, respektive faktory, jsou to, co Kerchove nazývá „usnadňujícími faktory“, např. vězení či internet, jejichž prostřednictvím se jedinec radikalizuje.