Spor o název Makedonie pokračuje. Prezident nárok Řeků odmítá

Dohoda, která je výsledkem intenzivního vyjednávání premiérů obou zemí Zorana Zaeva a Alexise Tsiprase, řeší 27 let trvající spor obou balkánských zemí. Řekové považují název sousední země za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Kvůli tomu Atény také stále blokují snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO.

Po makedonském schvalovacím procesu přijde na řadu ratifikace řeckým parlamentem. Premiér Tsipras to ale nebude mít jednoduché. Proti dohodě, podepsané v červnu v Prespě, se staví nejen většina opozičních stran, ale i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA, strana Nezávislí Řekové.

Prezident Ivanov je ostrým odpůrce dohody, stejně jako vedení i stoupenci bývalé vládnoucí, nyní hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE. Ratifikaci proto odmítl stvrdit svým podpisem a 120členné Shromáždění ji muselo schválit ještě druhým hlasováním.

Ivanov v dnešním projevu v parlamentu prohlásil, že dohoda byla dojednána "pod záminkou" udělat tečku za sporem s Řeckem okolo názvu státu a otevřít cestu ke členství v NATO a EU. Ve skutečnosti však podle něj "dělá tečku za Makedonskou republikou, jakou známe, a právně likviduje makedonský národ".

Ústavní změny musejí schválit minimálně dvě třetiny poslanců, tedy 80. Vládní koalice jich má celkem pouze 69, a proto se zdálo nad síly vlády získat potřebnou podporu kvalifikované většiny zákonodárců. Premiér Zaev ale vyvinul značné úsilí k tomu, aby na svou stranu dostal alespoň některé opoziční členy parlamentu. Mimo jiné pohrozil předčasnými volbami.

Jeho snaha se v říjnu ukázala jako úspěšná, když Shromáždění 80 hlasy "pro" schválilo nový název země. Tento zdar ale předem nezaručuje, že se v lednu podaří schválit další potřebné změny základního zákona.