Británie nemůže čekat žádné úlevy, zní z EU. Kritikou nešetří ani Norsko

Průzkum ESRC Party Members Project mezi britskou veřejností zjistil, že by většina z oslovených britských občanů nebyla proti tomu, kdyby Británie fungovala ve vztahu s EU na stejné bázi jako Norsko. Podobný výzkum Rand Corporation EU též došel k závěru, že preferovaná podoba brexitu by bylo fungování v Evropském hospodářském prostoru (EHP), který by zajistil volný pohyb osob, zboží a kapitálu mezi EU a Velkou Británii bez nutnosti platit členské příspěvky do rozpočtu EU a větší suverenitu co se týče legislativy.

Norští politici se ale staví vůči takovému plánu velmi rezervovaně. Erna Solbergová, norská premiérka, v rozhovoru pro magazín Politico poukázala na to, že členové EHP sice mají naprostou suverenitu v řadě záležitostí, stále ale podléhají řadě nařízením EU, jejichž legislativní podobu nemohou nikterak ovlivnit.

Musí též musí respektovat svobodný pohyb osob, což bylo jedno z klíčových témat debaty o vystoupení z EU, kdy zastánci odchodu z bloku to považovali za absolutní ohrožení britské suverenity. „ Pak se musím zeptat proč…byste opouštěli EU, když toto akceptujete?“ položila Solbergová řečnickou otázku.

Britský deník The Guardian připomíná, že Norsko v poměru na obyvatele platí do EU rozpočtu více než Británie, což vyvolává v pochybnost slibované „podstatné snížení“ příspěvků Británie.

Heidi Nordby Lundeová z vládní Konzervativní strany premiérky Solbergové tvrdí, že přistoupení Británie do EHP není v zájmu Norska. Poukazuje na to, že Norsko spolu s dalšími dvěma členskými státy EHP, Lichtenštejnskem a Islandem mají právo veta ohledně všech regulací přicházejících z EU. Pokud by tedy Británii začala vetovat tyto regulace, mohlo by to ohrozit zmíněné státy, které by tyto regulace chtěly.

„Část úspěchu, kterou jsme měli s touto dohodou o EHP za posledních 25 let, je to, že přijímáme pravidla a předpisy, které vycházejí z EU, především proto, že je to v našem zájmu“, sdělila Lundeová deníku The Guardian. Pokud Británie není schopna akceptovat regulace od EU, těžko bude schopné akceptovat veto od Lichtenštejnska, tvrdí Lundeová.

Podle norské premiérky mezi členy EHP vládne rozumná rovnováha díky podobné velikosti jejich ekonomik. Příchod Británie s její masivní ekonomikou by to změnil v jejich neprospěch. „ EHP je jediná organizace, v které je Norsko supervelmoc….pak Británie se stane supervelmocí v této organizaci“.

Norské obavy, že Británie se po vstupu do EHP stane příliš velkou konkurencí, zaznívají i z EU. Zdroje Guardianu z vrchních příček EU diplomacie si prý stojí za tím, že Velká Británie bude muset v plné míře sledovat příslušné části pravidel EU a nebude moci odkládat přijetí zákonů, jak to činí často země EHP. Odůvodňují to tím, že vzhledem k velikosti a blízkosti britské ekonomiky je riziko konkurence příliš velké pro členské státy EU.

V Norsku proběhly dvě referenda o vstupu země do EU v roce 1972 a 1994. V obou případech 51% řeklo ne, 49% bylo pro, což ukazuje na velké rozdělení země v této otázce. Sama Solbergová by byla pro to, aby se země připojila k EU. Podle ní Británie vystoupením podstatně sníží své vyjednávací schopnosti.

Podle Lundové jediní norští politici, kteří chtějí aby se Spojené království přidalo k EHP pochází z řad euroskeptických stran, které chtějí zničit vztah Norska a EU. „Norsko je nejhorší ze všech výsledků pro Spojené království, protože je to Brexit jen podle jména, " cituje Guardian jeden svůj vysoce postavený zdroj z EU.