V ukrajinském hraničním městě se zastavil život. Místní z toho viní Kyjev a jeho vojenská opatření namířená proti Rusku

Odtržení ruských separatistů v Luhanské a Donbanské oblasti vedlo v roce 2014 ke krutým bojům, které si vyžádali více než 10 300 obětí. Milova se nicméně boje v podstatě nedotkly. Jedinou, zato ale výraznou upomínkou ukrajinské krize se stalo postavení ostnatého drátu.

Od té doby malý byznys ve městě začal mít problémy, tvrdí obyvatelé. Rusové přinášeli zeleninu a ovoce, které prý bylo lepší. Nyní však už nechodí. Na rozdíl od Ukrajinců, kteří mohou do Ruska vstoupit s místními povoleními k pobytu, Ukrajina vyžaduje od Rusů, aby ukázali své pasy.

Místní si stěžují, že Kyjev tímto způsobem zamezil ruským návštěvám města. Zvláště pak kritizují rozhodnutí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka zamezit vstup na Ukrajině Rusům ve věku, kdy mohou bojovat.

Porošenko tak učinil v reakci na listopadový incident v Kerčském průlivu, kdy Rusko mělo střílet na ukrajinské lodě. Tři lodě byli Ruskem zajaty, dva ukrajinští námořníci přitom byli zajati. Podle Ruska Ukrajina porušila jeho výsostné vody a označila celý incident za provokaci Ukrajiny.

Podle obyvatel Milova rozhodnutí Krymu na ně velmi těžce dopadla. Např. Artak, majitel kavárny, si stěžuje, že zatímco před opatřením a vůbec krizí mu do ní chodilo mnoho ruských pracovníků a dalších lidí, nyní zeje prázdnotou. A když někdo přijde, stejně nemá jak jej pohostit, protože mu chybí kafe i čaj.

Zpřísněná byrokratická pravidla vedoucí k výraznému omezení vzájemného obchodu dle místních vedla k vytvoření živého černého trhu. U Rusů jsou oblíbené vodka a klobásy, naopak Ukrajinci touží po ruském benzínu, který je levnější než ten ukrajinský.

Místní vzpomínají na období před krizí a vztyčení plotu, kdy hojně navštěvovali Čertkov a obyvatelé Čertkova zase navštěvovali je. Naznačují, že nynější napětí mezi Ukrajinou a ruskými separatistickými republikami neohrozilo jen obchod, ale i mezilidské vztahy.

Ukrajinu tento rok čekají dvoje důležité volby – prezidentské i parlamentní. Podle Kyjeva bude Moskva nepochybně usilovat o jejich ovlivnění. Podle analytiků se nedá očekávat, že by v prezidentských volbách zvítězil kandidát, který by jí vyhovoval.

Parlamentní volby mohou pro Rusko alespoň částečně dopadnout příznivě, kdy nelze vyloučit, že jím podporované strany získají nějaká místa v parlamentu. Nicméně, jak upozorňuje think-tank Atlantic Council, odtržením těch částí Ukrajiny, kde bylo převážně ruské obyvatelstvo, došlo k výraznému propadu možností Ruska legálními způsoby, prostřednictvím hlasů obyvatel, zvolit strany, které by byly vyloženě proruské.