Mladí lidé nedokáží jmenovat jediný koncentrační tábor, experti jsou zděšeni

Médii dnes proběhla šokující zpráva, že 1 z 20 dospělých Britů popírá holocaust. Asi polovina Britů neví, kolik bylo během něj zabito Židů. Odhadují, že to byly 2 milióny, Židů přitom zahynulo 6 miliónů.

Nejsou to jen Britové, kteří mají malé povědomí o holocaustu. 23% Kanaďanů a 31% Američanů si myslí, že bylo zavražděno 2 milióny a méně Židů během holocaustu. Ještě znepokojivější je skutečnost, že 45% Američanů nebylo schopno jmenovat alespoň jeden koncentrační tábor či židovské ghetto.

Zvláště je tristní znalost holocaustu mezi mladou generací. 52% kanadských mileniálů není schopno jmenovat jeden koncentrační tábor či ghetto. 66% amerických mileniálů nedokáže říci, co byla Osvětim.

Podle výzkumníků tento nezájem o holocaust vychází z velké části z toho, že zvláště mileniálové nemají vůči němu žádný personální vztah. Nenavštěvují památníky holocaustu a neznají žádnou osobu, která zažila holocaust.

Ztrácející se podvědomí o holocaustu zřejmě bude ještě stoupat, jak generace památníků pomalu umírá. Podle Claims Conference monitorující počet živých lidí, kteří přežili holocaust, jejich počet klesl na 400 000. Mnozí jsou v jejich 80. a 90 letech. Právě hlas živých pamětníků představuje hlavní oporu vědomí o holocaustu.

Vzestup popíračů holocaustu

Ještě znepokojující je skutečnost, že mezi mladými roste počet těch, co holocaust přímo odmítá a co zastávají antisemitistické názory. Britský deník The Independent uvádí, že na britských univerzitách se začínají množit antisemitická hesla a letáky popírající holocaust.

Podle Joea Mullhela z protirasistické organizace Hope Not Hate nyní popírači holocaustu bývají nyní mladší lidé. Britský deník The Guardian poukazuje, že starší generace tradičních popíračů napojených na neonacistická hnutí postupně ztrácí svůj význam a vliv.

Jejich hlasy ale nahrazují ve velké míře ty internetové. Vzniklá internetové kultura šíří cynické vtipy ohledně vraždění židů. Namísto tradiční krajní pravice je napojena na tzv. alternativní pravici (alt right), hladce se pohybující v online prostoru. V porovnání s tradiční krajní pravicí, alternativní pravice nevnímá holocaust jako překážku pro nastolení vlády fašismu, ale spíše jako věc minulosti, která nemá pro dnešní dobu žádný význam.

 Holocaust je popírán též v online i offline prostoru muslimského fundamentalismu. Migrační krize vedla jak k vzestupu antisemitické krajní pravice, tak k vzrůstu počtu muslimů nesnášejících Židy. Židovská komunita se tak nyní nachází mezi dvěma mlýnskými kameny.

Situace je zvláště alarmující ve Francii, kde se nachází největší židovská komunita v Evropě a třetí na světě. Podle francouzského premiéra Édourada Phillipeho antisemitické činy stouply o 69% v první polovině roku 2018. V roce 2015, během vrcholu migrační krize, do Izraele emigroval rekordní počet Židů.