Německo deportovalo klíčového podezřelého v případu teroristického útoku na vánočních trzích v Berlíně, aniž by jej vyslechlo a i když sám se měl něm podílet. Vyplívá to z uniklých vládních dokumentů. Podezřelý Bilel Ben Ammar měl být informátor marockých zpravodajských služeb.
Ammar byl dle dokumentů spolupracovník pachatele berlínského prosincového útoku, Anise Amriho. Sám se hlásil k radikálnímu islámu a měl plánovat separátní útok v Berlíně. S Amrim se měl setkat den před útokem. Dvě hodiny po útoku měl Ammar si fotit místo činu a fotky poslat na neznámé číslo.
Amri spáchal útok kamiónem na náměstí Breitscheidplatz u Pamětního kostela císaře Viléma ve čtvrti Charlottenburg. Z místa činu uprchl. Dopomoci mu k tomu měl zřejmě i Ammar. Záznamy z kamer ukazují muže podobného vzhledu, který udeřil do hlavy kouskem dřeva muže, aby uvolnil cestu prchajícímu útočníkovi. Podle magazínu Focus je muž stále v kómatu.
Podle zprávy devět dní poté přišlo rozhodnutí, že Ammar, zřejmě informátor marockých zpravodajských služeb, musí odejít ze země. Anmar byl vzat z ze své cely v Berlíně a odeslán do Tuniska prvního února 2017. Podle e-mailu poslaného federální policii, který reportéři Focusu viděli, „ze strany bezpečnostních orgánů a federálního ministerstva vnitra existuje značný zájem na tom, aby deportace byla úspěšná.
Německá rozhlasová stanice Deutche Welle (DW) poukazuje na to, že se jedná o zcela nové informace pro německý parlamentní výbor pověřený vyšetřováním celé události. Benjamin Strasser, člen výboru ze Svobodné demokratické strany (FDP) či Konstantin von Notz ze strany Zelených, nazvaly vládní jednání „vysoce pochybným“. Podle Strassera vláda a bezpečnostní služby posílají jen redukované dokumenty a nechtějí poslat důležité svědky jakou jsou např. kontaktní osoby pro informátory v berlínské islamistické scéně.
Ředitel berlínské státní police v té době, o kterém se DW hovoří jako jen jako o Axelovi B, měl před čtvrtečním parlamentním výborem dosvědčit, že Ammar byl podezřelý z toho, že chce spáchat teroristický útok, už v listopadu 2015. Berlínskou policii o tom informovalo německé centrální protiteroristické středisko GTAZ. Nicméně, masivní zátah zahrnující asi 200 německých policistů nedokázal přinést důkazy. Axel B. si neví, proč byl Ammar propuštěn, je si však jistý, že Amri nepracoval sám.
Mluvčí ministerstva vnitra Eleonore Petermannová uvedla, že ona ani její oddělení neví nic o informacích získaných reportéry magazínu. Podle ní zde jistě musí být „dobré důvody“ pro deportaci. Uvedla, že ministr vnitra Horst Seehofer už přikázal zahájit vyšetřování informací poskytnutých zprávou magazínu Focus.
Podle Martiny Rennerové, členky výboru ze strany Levice (Die Linke), zprávu magazínu potvrzují zprávy marockých zpravodajských služeb těsně před útokem, podle kterých Amri plánoval útok. „ Oni řekli, s kterými džihádisty byl v kontaktu a jsou zde i fota. To by zcela jistě potvrzovalo teorii, že zdroj, který shromáždil všechny tyto informace, byl z Amriho kruhu, a mohl být v kontaktu s ním v Berlíně“, sdělila DW.
Výbor trvá na tom, že Ammar musí být německými službami opětovně vyzpovídán. Neví se však, kde je, ačkoliv dle Strassera existují pověsti, že je ve vězení. Podle něj je na německé vládě, aby jej objevila, protože právě ona je odpovědná za to, že „opustil zemi tak rychle“.
Související

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
Německo , Terorismus , Anis Amri (terorista z Berlína) , teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně (19.12.2016)
Aktuálně se děje
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
včera

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
včera

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein
včera

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA
včera

Volby by ovládlo hnutí ANO, Spolu ztrácí kvůli bitcoinové aféře. Piráti a Stačilo! mají rekordní úspěch
včera

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia
včera

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
včera

Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací
včera

Metropole vyschlá na prach? Poprvé v moderní historii se hlavní město ocitne bez vody
včera

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
včera

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů
19. července 2025 21:47

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
19. července 2025 20:42

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie
19. července 2025 19:28

V zátoce Ha Long se potopila turistická loď, mezi desítkami mrtvých jsou děti
19. července 2025 17:59

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí
19. července 2025 16:49

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
19. července 2025 15:45
Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti
Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.
Zdroj: Jakub Jurek