Proces s katalánskými politiky vrcholí. Soud vyslýchal poslední obžalované

Třiašedesátiletá Forcadellová se dnes hájila tím, že pouze plnila své povinnosti předsedkyně parlamentu a že se neúčastnila žádné strategie směřující k nezávislosti. Politička je obžalována kvůli tomu, že jako šéfka parlamentu postoupila k projednávání do pléna několik zákonů, které podle prokuratury odporují španělské ústavě.

"Vedení parlamentu pouze hájilo základní práva: politický pluralismus a svobodu projevu," uvedla dnes Forcadellová. Dodala, že členové vedení katalánského parlamentu neporušili záměrně verdikty ústavního soudu. "Není pravomocí vedení parlamentu hodnotit ústavnost rezolucí, ani je do hloubky zkoumat," hájila se politička. Deklaraci o nezávislosti, kterou koncem října 2017 přijal katalánský parlament, označila Forcadellová za "politický dokument bez právních následků".

Ještě před zahájením výpovědi dnes advokáti Forcadellové oznámili, že podali stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Zadržování političky ve vazbě, v níž je Forcadellová od loňského března, je podle advokátů "absolutně neoprávněné". Podle nich bylo v případě političky také porušeno právo na svobodu projevu.

Jako první dnes před madridským soudem vypovídal předseda katalánské organizace Ómnium Cultural Jordi Cuixart, který se označil za "politického vězně, a ne uvězněného politika". Dodal, že ani není politik, ale sociální aktivista. "Mou prioritou není vyjít z vězení, ale veřejně odsoudit španělský stát a útok na práva a svobody v Katalánsku," uvedl Cuixart, který je ve vazbě od října 2017.

Cuixarta poslala soudkyně do vazby kvůli demonstraci z 20. září 2017, kterou spolu s aktivistou Jordim Sánchezem svolal do Barcelony kvůli razii španělské policie na úřadech katalánské vlády. Cuixart dnes před soudem též hájil pokojný charakter této manifestace. Právě násilí a podněcování k násilí je totiž hlavním faktorem, na němž prokuratura staví svou obžalobu ze vzpoury; bez násilí nelze požadovat tak vysoké tresty.

Za trestný čin vzpoury byli v demokratické historii Španělska (od roku 1976) odsouzeni jen vojáci, kteří se v roce 1981 pokusili o převrat a kteří přitom ve španělském parlamentu drželi poslance jako rukojmí.

Nejvyšší trest (až 25 let vězení) v nynější procesu, který začal 12. února, hrozí bývalému katalánskému vicepremiérovi Oriolu Junquerasovi. Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který od svého útěku v říjnu 2017 žije v Belgii, má být souzen v odděleném procesu.

Ve středu začnou před soudem v Madridu výpovědi svědků, jichž je předvoláno přes 500, včetně expremiéra Rajoye či baskického premiéra Iňiga Urkullua. Očekává se, že proces potrvá nejméně tři měsíce.