Zvrat na Balkáně? Srbsko je ochotné uznat Kosovo, má to ale háček

"Především musíme dosáhnout kompromisu. Nemůžeme uznat Kosovo a od druhé strany nedostat nic," řekl Vučić. "Je mou povinností vysvětlit Srbům význam kompromisu (s Prištinou), který nepředstavuje porážku, nýbrž vítězství. Vítězství pro budoucnost Srbska."

Svůj postoj dal Vučić do kontrastu s přístupem Kosova, které svými údajně "maximalistickými" a "provokativními" požadavky ohrožuje mír v regionu. Srbové a Albánci jsou podle Vučiče největšími národy na Balkáně a je proto nanejvýš důležité, aby se domluvili a zajistili regionální stabilitu.

"Jestliže nebude dosaženo kompromisní dohody o Kosovu, bude to katastrofa. Ačkoli všechno vypadá složitě a někdy nemožně, jsme rozhodnuti kompromisu dosáhnout. Jsem si jist, že můžeme dojít k řešení za pomoci našich evropských přátel a s podporou Ruska, Ameriky, Číny a dalších zemí," řekla hlava srbského státu.

Vučić zároveň zopakoval, že Bělehrad nebude pokračovat v rozhovorech s Prištinou o normalizaci vztahů, dokud kosovská vláda nezruší stoprocentní celní přirážku na dovoz srbského zboží. To ale v pondělí znovu odmítl kosovský premiér Ramush Haradinaj, který se vyslovil pro pokračování dialogu bez jakýchkoliv podmínek.

Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, které tento krok neuznává a bojuje proti němu diplomatickou cestou. Vláda v Prištině loni v listopadu zavedla stoprocentní clo na zboží dovážené ze Srbska a z Bosny a Hercegoviny, které hlasovaly proti přijetí Kosova do mezinárodní policejní organizace Interpol. Šlo ale také o odvetu za poměrně úspěšné úsilí srbské zahraniční politiky přesvědčit některé země, aby ustoupily od dřívějšího uznání nezávislosti Kosova.

Část politiků v Srbsku i Kosovu v posledních měsících hovoří o výměně území mezi oběma státy, která by mohla být součástí kompromisního východiska ze slepé uličky, v níž uvázl dialog o normalizaci vztahů zprostředkovaný Evropskou unií.