Norský státní investiční fond, který je největší na světě a který disponuje majetkem zhruba za bilion dolarů, po letech zásadně změní strategii. Prodá podíly ve společnostech, které se zabývají jen průzkumem a těžbou ropy a plynu, podíly v integrovaných energetických společnostech si ale ponechá. Počítá s tím plán, který dnes představila norská vláda a jehož smyslem je omezit závislost na ropě a plynu. Z výnosů fondu vláda plánuje financovat důchody.
Podle návrhu, který musí schválit parlament, by si tak fond měl ponechat podíly ve velkých energetických skupinách jako je britsko-nizozemský podnik Royal Dutch Shell nebo americký ExxonMobil. To znamená v podnicích, které se kromě průzkumu a těžby ropy a zemního plynu věnují i zpracování, distribuci pohonných hmot a dalším navazujícím činnostem.
Rozhodnutí změnit strategii fondu se netýká státní energetické společnosti Equinor ani podílů v norských ropných a plynových polích, uvedla agentura Reuters.
"Vláda navrhuje vyloučit z fondu společnosti, které jsou v energetickém sektoru klasifikovány jako průzkumné a těžební, aby snížila riziko dopadu cen ropy na norskou ekonomiku," uvedlo ministerstvo financí.
Fond byl založen v roce 1990 a jeho tržní hodnota aktuálně dosahuje 8,87 bilionu norských korun (1,01 bilionu USD; 23,1 bilionu Kč). Fond koncem loňského roku vlastnil v ropných společnostech jako je BP, Shell či Total akcie za 37 miliard dolarů. Vláda se nyní hodlá zbavit akcií 134 firem v celkové hodnotě kolem osmi miliard dolarů. Harmonogram prodeje podílů ministerstvo nezmínilo. Akcie, které budou prodány, budou nahrazeny jinými investicemi.
Norsko je největší producent ropy a zemního plynu v západní Evropě. Fond investuje přebytky z produkce ropy a plynu do akcií, dluhopisů a nemovitostí v zahraničí. Spravuje ho centrální banka s cílem střádat obyvatelům Norska peníze na důchod.
Související
Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně
Není to výjimka. Otce olympijského šampiona odsoudili za týraní potomků
norsko , norské fondy , ropa , investice
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák