V den původního termínu odchodu země z Evropské unie britská vláda v pátek potřetí předloží dohodu o brexitu ke schválení poslancům, tentokráte však bez souběžně dojednané politické deklarace o budoucích vztazích s EU. Podmínky odchodu potřebuje do konce týdne schválit, aby byla splněna podmínka pro odklad vystoupení z EU na 22. květen. Část vládních konzervativců se nicméně již nechala slyšet, že dohodu nepodpoří ani po příslibu premiérky Theresy Mayové, že by po jejím schválení brzy rezignovala. Odmítavý postoj dnes nezměnili ani opoziční labouristé, ani severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), s jejíž podporou konzervativci vládnou menšinově.
K oddělení dohody o rozluce s EU od rámce budoucího partnerství obou stran vládu donutil postoj předsedy sněmovny Johna Bercowa, který nechtěl povolit nové hlasování o stejném návrhu. Bercow dnes oznámil, že v pozměněné podobě hlasování o dohodě umožní. Vláda ani generální prokurátor Geoffrey Cox v tomto postupu nevidí právní problémy. Britští novináři ale upozorňovali na část loňského britského zákona o vystoupení z EU, která vyžaduje pro ratifikaci dohody s Bruselem jediné hlasování o obou částech balíčku, tedy i o rámci budoucích vztahů.
Nic z toho však mnoho nemění na tom, že Mayová pro svůj brexitový plán stále nemá v Dolní sněmovně většinovou podporu. Šéfka DUP Arlene Fosterová dnes zopakovala, že její straničtí kolegové budou hlasovat proti dohodě navrhované premiérkou. Poslanci DUP podle Fosterové rovněž nikdy neměli v úmyslu zdržet se hlasování, a kabinetu tak vyjít vstříc alespoň částečně. Opoziční labouristé pak podporu pro "brexit naslepo" bez představy o vztazích po odchodu z EU vylučují.
Dohodu nadále odmítají podpořit i někteří konzervativci navzdory tomu, že premiérka ve středu výměnou za schválení dokumentu nabídla svou rezignaci. "Nebudu pro ni (dohodu) hlasovat, ani kdybych měl u hlavy pušku," řekl BBC místopředseda skupiny euroskeptických poslanců ERG Mark Francois, podle něhož je dohoda stále stejně špatná.
Exministr zahraničí Boris Johnson byl ve středu jedním z dosavadních odpůrců dohody, kteří na příslib Mayové reagovali změnou názoru. Nedlouho poté, co veřejně oznámil svou podporu pro dohodu vyjednanou premiérkou, však podle zdrojů londýnského listu opět otočil. "Beztak je (dohoda) mrtvá," řekl údajně Johnson v soukromí přátelům.
Poslanci, kteří chtějí brexit s dohodou, mají nyní dvě možnosti: buď podpořit dohodu, nebo celní unii s EU. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil konzervativní poslanec Damian Green, blízký spolupracovník Mayové, který byl kdysi v její vládě vicepremiérem.
Dolní sněmovna ve středu odmítla všech osm alternativních poslaneckých návrhů, jak postupovat při odchodu z unie, a to včetně brexitu bez dohody. Jak dnes uvedl mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas, EU toto hlasování vzala na vědomí. Schinas připomněl, že na základě týden starého rozhodnutí šéfů států a vlád unijních zemí platí, že pokud nebude do konce tohoto týdne ratifikován už dojednaný text dohody s Londýnem o podmínkách britského odchodu z evropského bloku, platí termín 12. dubna, dokdy má britská vláda informovat EU o svých dalších záměrech.
Většina Němců si přeje, aby se rozhodnutí o vystoupení Británie z Evropské unie už příliš neodkládalo, zároveň ale počítá s tím, že právě to se stane, ukazuje aktuální průzkum pro veřejnoprávní televizi ZDF. Proti delšímu odkladu rozhodnutí o brexitu jsou dvě třetiny dotázaných (67 procent), opačného názoru je přesně čtvrtina.
Podle jiného průzkumu, tentokrát britské obchodní komory v Německu a poradenské společnosti KPMG, který byl představen v Berlíně, téměř čtvrtina německých firem podnikajících v Británii přesune v případě brexitu bez dohody alespoň část své produkce z ostrovní země do Německa nebo jiného státu Evropské unie. Průzkum mezi firmami, které podnikají v obou zemích, také ukázal, že 47 procent společností se stále na vystoupení Británie z Evropské unie necítí být připraveno.
Související
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Brexit , Parlament Velké Británie , Theresa Mayová
Aktuálně se děje
před 58 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 2 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 5 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák