Deset mocných zbraní, které má NATO proti Rusku

Ruský prezident Vladimir Putin se rád chlubí ruskými zbraněmi a vojenských vybavením. Naopak státy NATO o svém vojenském arzenálu spíše mlčí. Díky této nerovnoměrnosti se pak může snadno zdát, že Rusko je vojenský hegemon vůči kterému nemůže NATO obstát. Server Business Insider však přináší seznam deseti zbraní, kterými může NATO Rusko silně potrápit.

F-35 Joint Strike Fighter

Americká stíhačka je považována za vůbec nejlepší bojový letoun světa. Díky svým pokročilým senzorům a schopnosti rychle vyhodnocovat zpravodajské informace dokáže nezávisle analyzovat vývoj situace na bojišti a vést nejsložitější operace. Vzhledem k jeho značné ceně nicméně řada evropských zemí stále spoléhá na starší model F-16 nebo hledá evropské varianty.  

Eurofighter Typhoons

Multifunkční letoun vyráběný a používaný Velkou Británií, Německem, Itálií a Španělskem dle odborníků dokáže držet krok s ruským stíhacím letounem Su-35. Jeho výhodou je značná hbitost díky které se může lehce dostat do zad svého ruského protivníka.

Bombardéry

USA opakovaně posílají do Evropy své bombardéry na rutinní rotace od roku 2014, kdy Rusko provedlo anexi Krymu. V tu dobu Spojené státy poslaly dva B-2 Spirit a B-52 bombardéry. Kromě nich posílají i bombardéry typu B-1B Lancers.

Boeing P-8 Poseidon

Rusko se holedbá svými ponorkami, které mají dle ruského propagandistického časopisu severu Sputnik „děsit USA“. Spojené státy skutečně hrozbu nepodceňují a mají na ni řešení – výzvědné námořní letadlo Boeing P-8 Poseidon, schopné odhalit ponorky skrývající se ve vodách. Letadlo mají k dispozici i další spojenci USA v NATO, kteří se obávají ruského úderu, jako je Norsko či Velká Británie.

Fregaty

K tomuto účelu též slouží fregaty. Francie, Itálie, Španělsko, Norsko či Dánsko mají fregaty s velmi účinným monitorovacím systémem. Podle Bryana Clarka z Center for Strategic and Budgetary Assessments dokáží najít nepřátelské ponorky, zvláště ty na dieselový pohon, velmi snadno. Tyto fregaty mohou být použity proti ruským ponorkám ve východním Středomoří a v Černém moři.

Ponorky třídy Virginia

Americké ponorky jsou užitečné nejen proti lodím a ponorkám protivníka, které mohou potopit svými torpédy. Jsou též účinné proti nepřátelským pobřežním a pozemním základnám, které mohou zasáhnout prostředním raket typu Tomahawk. Američané je tedy mohou použít proti ruských vzdušným obranným systémům, ke kterým by se letectvo těžko dostávalo.  

Hughes AH-64 Apache

Americký bojový vrtulník si vydobyl zásluhy už během studené války na Blízkém východě proti povstalcům, může být ale použit i proti konvečním armádním silám. Nese šestnáct raket typu Hellfire najednou, z niž každá dokáže proniknout brněním nepřátelské jednotky. Americká armáda navíc plánuje jejich nahrazení ještě účinnějšími střelami.

Leopard 2

Německý tank je považován za jeden z nejlepších na světě a díky tomu je jádrem protitankové obrany NATO. Ačkoliv nedávno utrpěl jisté šrámy na své pověsti kvůli své nedostatečné performanci v Sýrii, podle odborníků stále dokáže v součinnosti s dalšími tanky, které má NATO k dispozici (americký M1 Abrahams, britský Challenger 2), poměrně snadno zničit své ruské protějšky díky delšímu dostřelu.

Letadlové lodě třídy Nimitz

USS Harry S. Truman, letadlová loď třídy Nimitz, byla na poslední chvíli poslána, aby se zúčastnila operace Trident Juncture, masivního vojenského cvičení NATO v Norsku minulý rok. Loď měla na palubě 6 000 lidí a značný počet stíhacích bombardérů typu F/A-18E/F Super Hornet. Bylo to připomínkou Rusku, že USA mohou poslat své letadlové třídy do této oblasti a odtud pokračovat do Baltského moře bez větších problémů.

MIM-104 Patriot

Taktický mobilní raketový systém využívající střely dlouhého doletu typu země-vzduch může být v případě potřeby přesunut kamkoliv a odstranit přilétající střely. K dispozici jej má několik evropských zemí jako je Nizozemsko, Španělsko, Řecko či Německo. Státy NATO se též přesouvají k aplikaci pozemního obranného systému Aegis Ashore Missile Defense System.  

Související

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.
F-35 Analýza

Evropa se zasekla u vývoje stíhaček páté generace, když USA testují šestou. Na vině je politika

Evropský vzdušný prostor je pod stálým tlakem ruských výpadů, zatímco Ukrajina se mezitím stává hlavním hybatelem modernizace letectva na kontinentu díky ambiciózním plánům na pořízení švédských Gripenů, francouzských Rafalů i dalších amerických F-16. Kontrastem k tomu je krize francouzsko-německého programu FCAS, který se potácí v průmyslových sporech, politických neshodách a chronickém zpoždění. Evropa tak zůstává bez letounu páté generace, zatímco Spojené státy už testují prototypy generace šesté.

Více souvisejících

F-35 Joint Strike Fighter Eurofighter Typhoon NATO Rusko Leopold II.

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy