Migranti se snaží najít jiné cesty do Evropy. Balkánské státy je však nechtějí

První balkánská cesta vedla z Turecka přes Severní Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Dohoda Turecka s EU a uzavření hranic Severní Makedonie či Rakouska vedlo k jejímu uzavření. Migranti však nepřestali ve svých pokusech dosáhnout centrální Evropy, speciálně pak Německa, a našli si jinou balkánskou cestu. Ta však není bez potíží

První místem, odkud migranti odchází, je stále Řecko. Ti, kteří překračují Středozemní moře, končí často právě zde. Ačkoliv jich přichází mnohonásobně méně než tomu bylo před uzavřením dohody EU s Tureckem, stále je to významný počet. Podle pobřežní agentury EU, Frontex, 34 000 migrantů se dostalo do Řecka, zatímco dle současných statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tento rok do země vstoupilo 5 600 lidí. Se zvyšujícími se teplotami stále více lidí je ochotných uskutečnit tuto nebezpečnou cestu, což může vést k jejich smrti – minulý rok zemřelo 174 lidí, tento rok je už to minimálně 12 lidí.

Neziskové organizace dlouhodobě kritizují Řecko, že úroveň uprchlických přístřešků je nedostatečná. Podle IOM žije v nich okolo 60 000 lidí.

Mnozí tito uvázlí migranti se pokusili dostat na sever země k hranicím se Severní Makedonií kvůli fámám, že zde budou otevřené hranice, přes které by se mohli dostat do Německa. Touto balkánskou cestou se v minulosti dostalo až milión lidí do Německa a dalších zemích. Policie se s nimi tvrdě střetla. Migranti se museli vrátit do svých přístřešků.

Zamezení přesunu přes Řecko do Severní Makedonie, stejně jako z Srbska do Maďarska, donutilo migranty zkusit alternativní cestu do Chorvatska skrze Albánii a Bosnu-Hercegovinu. Podle IOM je okolo 10 000 migrantů na Západním Balkánu a skoro 4 000 jich je jen v Bosně a Hercegovině.

Bosenští představitelé si stěžují, že se stále zvyšuje počet migrantů, kteří jsou zde usazeni a kteří nemají možnost dále pokračovat. Jako v Řecku, i v Bosně v menší míře počet migrantů převyšuje možnosti ubytovacích zařízení pro uprchlíky. EU z toho důvodu poskytla Bosně-Hercegovině 9 miliónů euro na jejich ubytování.

Velký podíl na tom, že migranti zůstávají v Bosně, má chorvatská policie, která poměrně nemilosrdně vždy vrátí migranty pokoušející se dostal přes její hranice, zpátky do Bosny, uvádí server InfoMigrants. Lidskoprávní organizace jako Amnesty International kritizují chorvatskou policii, že se vůči migrantům chová velmi drsně.

Přesto Slovinsko Chorvatsko obviňuje, že nedělá dostatek pro to, aby zabránilo „nájezdu“ ilegálních migrantů. Chorvatsko je migranty oblíbené, protože to je pro ně jeden z nejbližších států EU. Chorvatsko by rádo vstoupilo do Schengenu, tomu ale brání Slovinsko, které to odůvodňuje právě neschopností země se vypořádat s migranty, kteří by tak získali volnější přístup do dalších zemí EU, včetně samozřejmě Slovinska.

Do Bosny a Hercegoviny vstupují uprchlíci z Řecka přes Albánii, jedné z nejchudších zemí v Evropě. Samotní Albánci se pokouší získat azyl v zemích EU, každý rok o něj požádá na 20 000 Albánců. Dle statistik IOM albánská policie chytila v roce 2018 okolo 3 400 nelegálních migrantů, v roce 2017 to bylo 750 lidí. Albánie stejně jako Černá Hora má s Frontexem dohodu o zastavení migrantů, kteří nemají platné povolení, od vstupu na albánsko-řeckou hranici.

Oblíbenými destinacemi na Balkáně pro migranty byl Severní Makedonie a Bulharsko. Obě země ale výrazně zpřísnily svou migrační politiku. V Severní Makedonii je momentálně asi 35 migrantů, dle IOM. V Bulharsku se v letech 2015 a 2016 pokoušelo o azyl požádat 20 000 lidí každý rok. V roce 2018 číslo pokleslo na 2 500 lidí, díky zpřísněné bulharské migrační politice.