Uprchlíci po uzavření balkánské cesty hledají jiný způsob, jak se dostat do západní a střední Evropy. Pokouší se o ustanovení alternativní balkánské cesty. Potýkají se však přitom s zpřísněnými kontrolami na hranicích mnoha balkánských států, uvádí německý server Deutsche Welle.
První balkánská cesta vedla z Turecka přes Severní Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Dohoda Turecka s EU a uzavření hranic Severní Makedonie či Rakouska vedlo k jejímu uzavření. Migranti však nepřestali ve svých pokusech dosáhnout centrální Evropy, speciálně pak Německa, a našli si jinou balkánskou cestu. Ta však není bez potíží
První místem, odkud migranti odchází, je stále Řecko. Ti, kteří překračují Středozemní moře, končí často právě zde. Ačkoliv jich přichází mnohonásobně méně než tomu bylo před uzavřením dohody EU s Tureckem, stále je to významný počet. Podle pobřežní agentury EU, Frontex, 34 000 migrantů se dostalo do Řecka, zatímco dle současných statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tento rok do země vstoupilo 5 600 lidí. Se zvyšujícími se teplotami stále více lidí je ochotných uskutečnit tuto nebezpečnou cestu, což může vést k jejich smrti – minulý rok zemřelo 174 lidí, tento rok je už to minimálně 12 lidí.
Neziskové organizace dlouhodobě kritizují Řecko, že úroveň uprchlických přístřešků je nedostatečná. Podle IOM žije v nich okolo 60 000 lidí.
Mnozí tito uvázlí migranti se pokusili dostat na sever země k hranicím se Severní Makedonií kvůli fámám, že zde budou otevřené hranice, přes které by se mohli dostat do Německa. Touto balkánskou cestou se v minulosti dostalo až milión lidí do Německa a dalších zemích. Policie se s nimi tvrdě střetla. Migranti se museli vrátit do svých přístřešků.
Zamezení přesunu přes Řecko do Severní Makedonie, stejně jako z Srbska do Maďarska, donutilo migranty zkusit alternativní cestu do Chorvatska skrze Albánii a Bosnu-Hercegovinu. Podle IOM je okolo 10 000 migrantů na Západním Balkánu a skoro 4 000 jich je jen v Bosně a Hercegovině.
Bosenští představitelé si stěžují, že se stále zvyšuje počet migrantů, kteří jsou zde usazeni a kteří nemají možnost dále pokračovat. Jako v Řecku, i v Bosně v menší míře počet migrantů převyšuje možnosti ubytovacích zařízení pro uprchlíky. EU z toho důvodu poskytla Bosně-Hercegovině 9 miliónů euro na jejich ubytování.
Velký podíl na tom, že migranti zůstávají v Bosně, má chorvatská policie, která poměrně nemilosrdně vždy vrátí migranty pokoušející se dostal přes její hranice, zpátky do Bosny, uvádí server InfoMigrants. Lidskoprávní organizace jako Amnesty International kritizují chorvatskou policii, že se vůči migrantům chová velmi drsně.
Přesto Slovinsko Chorvatsko obviňuje, že nedělá dostatek pro to, aby zabránilo „nájezdu“ ilegálních migrantů. Chorvatsko je migranty oblíbené, protože to je pro ně jeden z nejbližších států EU. Chorvatsko by rádo vstoupilo do Schengenu, tomu ale brání Slovinsko, které to odůvodňuje právě neschopností země se vypořádat s migranty, kteří by tak získali volnější přístup do dalších zemí EU, včetně samozřejmě Slovinska.
Do Bosny a Hercegoviny vstupují uprchlíci z Řecka přes Albánii, jedné z nejchudších zemí v Evropě. Samotní Albánci se pokouší získat azyl v zemích EU, každý rok o něj požádá na 20 000 Albánců. Dle statistik IOM albánská policie chytila v roce 2018 okolo 3 400 nelegálních migrantů, v roce 2017 to bylo 750 lidí. Albánie stejně jako Černá Hora má s Frontexem dohodu o zastavení migrantů, kteří nemají platné povolení, od vstupu na albánsko-řeckou hranici.
Oblíbenými destinacemi na Balkáně pro migranty byl Severní Makedonie a Bulharsko. Obě země ale výrazně zpřísnily svou migrační politiku. V Severní Makedonii je momentálně asi 35 migrantů, dle IOM. V Bulharsku se v letech 2015 a 2016 pokoušelo o azyl požádat 20 000 lidí každý rok. V roce 2018 číslo pokleslo na 2 500 lidí, díky zpřísněné bulharské migrační politice.
Související
Pád Asada rozpoutal v Evropě vášnivou debatu. Uprchlíci se bojí, co bude dál
V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí
uprchlíci , migrace , Chorvatsko , Řecko , makedonie
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 1 hodinou
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.
Zdroj: Lucie Žáková