Uprchlíci po uzavření balkánské cesty hledají jiný způsob, jak se dostat do západní a střední Evropy. Pokouší se o ustanovení alternativní balkánské cesty. Potýkají se však přitom s zpřísněnými kontrolami na hranicích mnoha balkánských států, uvádí německý server Deutsche Welle.
První balkánská cesta vedla z Turecka přes Severní Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Dohoda Turecka s EU a uzavření hranic Severní Makedonie či Rakouska vedlo k jejímu uzavření. Migranti však nepřestali ve svých pokusech dosáhnout centrální Evropy, speciálně pak Německa, a našli si jinou balkánskou cestu. Ta však není bez potíží
První místem, odkud migranti odchází, je stále Řecko. Ti, kteří překračují Středozemní moře, končí často právě zde. Ačkoliv jich přichází mnohonásobně méně než tomu bylo před uzavřením dohody EU s Tureckem, stále je to významný počet. Podle pobřežní agentury EU, Frontex, 34 000 migrantů se dostalo do Řecka, zatímco dle současných statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tento rok do země vstoupilo 5 600 lidí. Se zvyšujícími se teplotami stále více lidí je ochotných uskutečnit tuto nebezpečnou cestu, což může vést k jejich smrti – minulý rok zemřelo 174 lidí, tento rok je už to minimálně 12 lidí.
Neziskové organizace dlouhodobě kritizují Řecko, že úroveň uprchlických přístřešků je nedostatečná. Podle IOM žije v nich okolo 60 000 lidí.
Mnozí tito uvázlí migranti se pokusili dostat na sever země k hranicím se Severní Makedonií kvůli fámám, že zde budou otevřené hranice, přes které by se mohli dostat do Německa. Touto balkánskou cestou se v minulosti dostalo až milión lidí do Německa a dalších zemích. Policie se s nimi tvrdě střetla. Migranti se museli vrátit do svých přístřešků.
Zamezení přesunu přes Řecko do Severní Makedonie, stejně jako z Srbska do Maďarska, donutilo migranty zkusit alternativní cestu do Chorvatska skrze Albánii a Bosnu-Hercegovinu. Podle IOM je okolo 10 000 migrantů na Západním Balkánu a skoro 4 000 jich je jen v Bosně a Hercegovině.
Bosenští představitelé si stěžují, že se stále zvyšuje počet migrantů, kteří jsou zde usazeni a kteří nemají možnost dále pokračovat. Jako v Řecku, i v Bosně v menší míře počet migrantů převyšuje možnosti ubytovacích zařízení pro uprchlíky. EU z toho důvodu poskytla Bosně-Hercegovině 9 miliónů euro na jejich ubytování.
Velký podíl na tom, že migranti zůstávají v Bosně, má chorvatská policie, která poměrně nemilosrdně vždy vrátí migranty pokoušející se dostal přes její hranice, zpátky do Bosny, uvádí server InfoMigrants. Lidskoprávní organizace jako Amnesty International kritizují chorvatskou policii, že se vůči migrantům chová velmi drsně.
Přesto Slovinsko Chorvatsko obviňuje, že nedělá dostatek pro to, aby zabránilo „nájezdu“ ilegálních migrantů. Chorvatsko je migranty oblíbené, protože to je pro ně jeden z nejbližších států EU. Chorvatsko by rádo vstoupilo do Schengenu, tomu ale brání Slovinsko, které to odůvodňuje právě neschopností země se vypořádat s migranty, kteří by tak získali volnější přístup do dalších zemí EU, včetně samozřejmě Slovinska.
Do Bosny a Hercegoviny vstupují uprchlíci z Řecka přes Albánii, jedné z nejchudších zemí v Evropě. Samotní Albánci se pokouší získat azyl v zemích EU, každý rok o něj požádá na 20 000 Albánců. Dle statistik IOM albánská policie chytila v roce 2018 okolo 3 400 nelegálních migrantů, v roce 2017 to bylo 750 lidí. Albánie stejně jako Černá Hora má s Frontexem dohodu o zastavení migrantů, kteří nemají platné povolení, od vstupu na albánsko-řeckou hranici.
Oblíbenými destinacemi na Balkáně pro migranty byl Severní Makedonie a Bulharsko. Obě země ale výrazně zpřísnily svou migrační politiku. V Severní Makedonii je momentálně asi 35 migrantů, dle IOM. V Bulharsku se v letech 2015 a 2016 pokoušelo o azyl požádat 20 000 lidí každý rok. V roce 2018 číslo pokleslo na 2 500 lidí, díky zpřísněné bulharské migrační politice.
Související
Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA
Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat
uprchlíci , migrace , Chorvatsko , Řecko , makedonie
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 2 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 2 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 3 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 4 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 4 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 5 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 6 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 7 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 7 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 7 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 8 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 8 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Zdroj: Libor Novák