Migranti se snaží najít jiné cesty do Evropy. Balkánské státy je však nechtějí

Uprchlíci po uzavření balkánské cesty hledají jiný způsob, jak se dostat do západní a střední Evropy. Pokouší se o ustanovení alternativní balkánské cesty. Potýkají se však přitom s zpřísněnými kontrolami na hranicích mnoha balkánských států, uvádí německý server Deutsche Welle.

První balkánská cesta vedla z Turecka přes Severní Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Dohoda Turecka s EU a uzavření hranic Severní Makedonie či Rakouska vedlo k jejímu uzavření. Migranti však nepřestali ve svých pokusech dosáhnout centrální Evropy, speciálně pak Německa, a našli si jinou balkánskou cestu. Ta však není bez potíží

První místem, odkud migranti odchází, je stále Řecko. Ti, kteří překračují Středozemní moře, končí často právě zde. Ačkoliv jich přichází mnohonásobně méně než tomu bylo před uzavřením dohody EU s Tureckem, stále je to významný počet. Podle pobřežní agentury EU, Frontex, 34 000 migrantů se dostalo do Řecka, zatímco dle současných statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tento rok do země vstoupilo 5 600 lidí. Se zvyšujícími se teplotami stále více lidí je ochotných uskutečnit tuto nebezpečnou cestu, což může vést k jejich smrti – minulý rok zemřelo 174 lidí, tento rok je už to minimálně 12 lidí.

Neziskové organizace dlouhodobě kritizují Řecko, že úroveň uprchlických přístřešků je nedostatečná. Podle IOM žije v nich okolo 60 000 lidí.

Mnozí tito uvázlí migranti se pokusili dostat na sever země k hranicím se Severní Makedonií kvůli fámám, že zde budou otevřené hranice, přes které by se mohli dostat do Německa. Touto balkánskou cestou se v minulosti dostalo až milión lidí do Německa a dalších zemích. Policie se s nimi tvrdě střetla. Migranti se museli vrátit do svých přístřešků.

Zamezení přesunu přes Řecko do Severní Makedonie, stejně jako z Srbska do Maďarska, donutilo migranty zkusit alternativní cestu do Chorvatska skrze Albánii a Bosnu-Hercegovinu. Podle IOM je okolo 10 000 migrantů na Západním Balkánu a skoro 4 000 jich je jen v Bosně a Hercegovině.

Bosenští představitelé si stěžují, že se stále zvyšuje počet migrantů, kteří jsou zde usazeni a kteří nemají možnost dále pokračovat. Jako v Řecku, i v Bosně v menší míře počet migrantů převyšuje možnosti ubytovacích zařízení pro uprchlíky. EU z toho důvodu poskytla Bosně-Hercegovině 9 miliónů euro na jejich ubytování.

Velký podíl na tom, že migranti zůstávají v Bosně, má chorvatská policie, která poměrně nemilosrdně vždy vrátí migranty pokoušející se dostal přes její hranice, zpátky do Bosny, uvádí server InfoMigrants. Lidskoprávní organizace jako Amnesty International kritizují chorvatskou policii, že se vůči migrantům chová velmi drsně.

Přesto Slovinsko Chorvatsko obviňuje, že nedělá dostatek pro to, aby zabránilo „nájezdu“ ilegálních migrantů. Chorvatsko je migranty oblíbené, protože to je pro ně jeden z nejbližších států EU. Chorvatsko by rádo vstoupilo do Schengenu, tomu ale brání Slovinsko, které to odůvodňuje právě neschopností země se vypořádat s migranty, kteří by tak získali volnější přístup do dalších zemí EU, včetně samozřejmě Slovinska.

Do Bosny a Hercegoviny vstupují uprchlíci z Řecka přes Albánii, jedné z nejchudších zemí v Evropě. Samotní Albánci se pokouší získat azyl v zemích EU, každý rok o něj požádá na 20 000 Albánců. Dle statistik IOM albánská policie chytila v roce 2018 okolo 3 400 nelegálních migrantů, v roce 2017 to bylo 750 lidí. Albánie stejně jako Černá Hora má s Frontexem dohodu o zastavení migrantů, kteří nemají platné povolení, od vstupu na albánsko-řeckou hranici.

Oblíbenými destinacemi na Balkáně pro migranty byl Severní Makedonie a Bulharsko. Obě země ale výrazně zpřísnily svou migrační politiku. V Severní Makedonii je momentálně asi 35 migrantů, dle IOM. V Bulharsku se v letech 2015 a 2016 pokoušelo o azyl požádat 20 000 lidí každý rok. V roce 2018 číslo pokleslo na 2 500 lidí, díky zpřísněné bulharské migrační politice.

Související

Olaf Scholz

Spor o azylovou reformu: Scholz o ní pochybuje, Česko nabízí pomoc

Německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek při příchodu na summit Evropské unie v Bruselu vyzval k urychlení reformy azylového systému EU. Migrace je hlavním tématem tohoto summitu, a Scholz zároveň vyjádřil pochybnosti o efektivitě plánovaných přijímacích center mimo EU.  

Více souvisejících

uprchlíci migrace Chorvatsko Řecko makedonie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy