Vznik bosenské vlády komplikuje spor o vstupu do NATO

Čerstvá dohoda je, že premiérem bude Srb a každá ze stran povede tři resorty. Chorvatské demokratické společenství (HDZ) finance, spravedlnost a občanské záležitosti, bosňácká Strana demokratické akce (SDA) zahraničí, bezpečnost a obranu a srbský Svaz nezávislých sociálních demokratů (SNSD) lidská práva a uprchlíky, zahraniční obchod a ekonomické vztahy a dopravu a komunikace.

Zásadní a stále nepřekonatelnou překážkou pro nástup nového kabinetu jsou rozdílné názory na to, zda aktivovat MAP. SDA a HDZ jsou pro, SNSD rozhodně proti. Nynější srbský zástupce ve tříčlenné kolektivní hlavě bosenského státu Milorad Dodik už dříve řekl, že jeho strana SNSD své stanovisko ohledně Severoatlantické aliance nezmění. Zároveň obvinil SDA, že kvůli problému kolem NATO "drží Bosnu jako rukojmí".

"Rozhodně nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto vše. Nic není podepsáno," prohlásil dnes Dodik. "(Aktivaci) MAP nepodpoříme," dodal podle serveru Balkan Insight.

"Dohodli jsme se na rozdělení ministerstev, a to můžeme podepsat hned zítra (ve čtvrtek). Aktivace MAP je ale nepřijatelná. Pokud se někdo pokusí MAP aktivovat... riskuje v této zemi vyvolání krize," řekl prorusky orientovaný Dodik, který je rovněž známým stoupencem odtržení Republiky srbské (RS) od Bosny.

Od daytonské mírové dohody z roku 1995 tvoří Bosnu Republika srbská společně s bosňácko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny (FBaH) a malým federálním distriktem kolem města Brčko.

Odpor bosenských Srbů vůči NATO plyne z toho, že aliance v roce 1995 bombardovala jejich vojenské síly, když odmítly stáhnout dělostřelectvo z okolí Sarajeva, které Srbové drželi v obklíčení během celé občanské války (1992-1995). Důvodem jsou rovněž alianční nálety na Srbsko o čtyři roky později, které přiměly v roce 1999 Bělehrad ke stažení jednotek z Kosova.