Vůdci tří hlavních bosenských politických stran se šest měsíců po volbách dohodli na rozdělení ministerstev, vytvoření vlády je ale stále v nedohlednu. V cestě tomu podle médií stojí spory kolem NATO, konkrétně rozdílné názory na aktivaci takzvaného Akčního plánu členství (MAP), který je krokem na cestě k budoucímu vstupu do aliance.
Čerstvá dohoda je, že premiérem bude Srb a každá ze stran povede tři resorty. Chorvatské demokratické společenství (HDZ) finance, spravedlnost a občanské záležitosti, bosňácká Strana demokratické akce (SDA) zahraničí, bezpečnost a obranu a srbský Svaz nezávislých sociálních demokratů (SNSD) lidská práva a uprchlíky, zahraniční obchod a ekonomické vztahy a dopravu a komunikace.
Zásadní a stále nepřekonatelnou překážkou pro nástup nového kabinetu jsou rozdílné názory na to, zda aktivovat MAP. SDA a HDZ jsou pro, SNSD rozhodně proti. Nynější srbský zástupce ve tříčlenné kolektivní hlavě bosenského státu Milorad Dodik už dříve řekl, že jeho strana SNSD své stanovisko ohledně Severoatlantické aliance nezmění. Zároveň obvinil SDA, že kvůli problému kolem NATO "drží Bosnu jako rukojmí".
"Rozhodně nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto vše. Nic není podepsáno," prohlásil dnes Dodik. "(Aktivaci) MAP nepodpoříme," dodal podle serveru Balkan Insight.
"Dohodli jsme se na rozdělení ministerstev, a to můžeme podepsat hned zítra (ve čtvrtek). Aktivace MAP je ale nepřijatelná. Pokud se někdo pokusí MAP aktivovat... riskuje v této zemi vyvolání krize," řekl prorusky orientovaný Dodik, který je rovněž známým stoupencem odtržení Republiky srbské (RS) od Bosny.
Od daytonské mírové dohody z roku 1995 tvoří Bosnu Republika srbská společně s bosňácko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny (FBaH) a malým federálním distriktem kolem města Brčko.
Odpor bosenských Srbů vůči NATO plyne z toho, že aliance v roce 1995 bombardovala jejich vojenské síly, když odmítly stáhnout dělostřelectvo z okolí Sarajeva, které Srbové drželi v obklíčení během celé občanské války (1992-1995). Důvodem jsou rovněž alianční nálety na Srbsko o čtyři roky později, které přiměly v roce 1999 Bělehrad ke stažení jednotek z Kosova.
Související
Balkánské státy postihl masivní blackout. Nefungují semafory, MHD ani obchody, na silnicích je chaos
Přízrak nové války v Evropě. Může vypuknout "do hodiny" s podporou Putina
bosna a hercegovina , NATO , Milorad Dodik
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák