"Klacek" na ruštinu. Ukrajinský parlament schválil sporný jazykový zákon

Zelenskyj, který stejně jako miliony jiných Ukrajinců považuje za svou mateřštinu ruštinu, podle listu Ukrajinska pravda slíbil, že po nástupu do funkce pečlivě posoudí, zda zákon respektuje práva všech občanů. Ujistil, že ukrajinština "byla, je a bude" jediným státním jazykem v zemi, ale otázkou jsou uplatňované metody. Stát má podle něj pomáhat rozvoji ukrajinštiny stimuly, a ne zákazy, tresty a byrokracií.

Jazykový zákon, který znalost ukrajinštiny ukládá každému občanovi země, projednává kyjevský parlament od loňského října. Plynně ovládat ukrajinštinu musejí úřední osoby, například poslanci, diplomaté, soudci, učitelé nebo lékaři státních zdravotnických zařízení. Povinné je užívání ukrajinštiny v armádě, policii a soudech, stejně jako na školách všech stupňů. Všechna veřejná sdělení, tedy vyhlášky, značky, vývěsky či nápisy musejí být v ukrajinštině.

Сьогодні відбулася справді історична подія. 278 парламентарів ухвалили Закон «Про забезпечення функціонування української мови як державної». Дякую народним депутатам за надзвичайно важливий для України закон, за чітку держаницьку позицію! pic.twitter.com/dLx6atYfhf

Zákon stanoví, že média publikují texty v ukrajinštině, možná je vícejazyčná verze, ale jedním z jazyků musí být ukrajinština. Jazyková nařízení se nevztahují na církevní obřady a na běžnou komunikaci mezi lidmi. Prohřešky se mají trestat pokutou, za opovrhování nebo ponižování jazyka je přípustné i vězení. Zákon zřizuje funkci zmocněnce pro ochranu státního jazyka jmenovaného vládou.

Projednávání jednotlivých paragrafů vyvolalo v parlamentu bouřlivé diskuse, podle kyjevských médií poslanci projednali přes 2500 dodatků. Dnešní hlasování bylo emotivní, poslancům promítli film, v němž k přijetí zákona vyzývali spisovatelé, básnicí, vědci, herci a duchovní. Podpořit zákon přišel pravoslavný patriarcha Filaret nebo bývalý prozápadní prezident Viktor Juščenko. Někteří poslanci se na schůzi dostavili v ukrajinských krojích, venku na demonstraci podpořili návrh zákona národně orientovaní aktivisté.

Opozice a ruskojazyčné ukrajinské spolky označují zákon za diskriminační. Norma vyvolává protesty a námitky i v zahraničí. Rusko si stěžovalo u evropských organizací, protesty Moskva zaslala dokonce i do sídla Evropské unie a NATO.

Spor se rozhořel i mezi Kyjevem a Budapeští, poškozena novým zákonem se cítí maďarská menšina, k níž se v Zakarpatí hlásí zhruba 150.000 lidí. Jejich předáci si stěžují na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů.

Mnoho Ukrajinců běžně ovládá oba nejužívanější jazyky, hovoří ukrajinsky i rusky. Ruštinu na Ukrajině označuje za svůj rodný jazyk asi třetina populace, mimo jiné i nový prezident Zelenskyj. Kolem 70 procent ukrajinských médií používá ruský jazyk. Podle některých komentářů je zákon odrazem rusko-ukrajinského konfliktu na východě země, ale i napjatých vztahů mezi ukrajinskými úřady a maďarskou menšinou v Zakarpatské oblasti.