Země s největším zastoupením žen v parlamentu. Jak je na tom ČR?

Po nedělních volbách ve Španělsku do Kongresu poslanců usedlo 164 žen spolu s dalšími 186 muži. Poměr žen v parlamentu tak dosáhl 46,8%, největší v historii země.

Španělsko je tak na šestém místě v světovém žebříčku a na druhém v evropském žebříčku, co se týče počtu žen v parlamentu.

Přesto nedosáhlo na první místo. To patří Finsku, kde po volbách, které proběhly před dvěma týdny, je 47% zastoupení žen v parlamentu. Ženy drží 22 z 40 křesel Sociálně demokratické strany a jen tři z 20 křesel strany Zelených obsadili muži. Celkově je v 200členém finském parlamentu 92 žen.

Finsko se tak umístilo na pátém místě v světovém žebříčku a je první v evropském žebříčku, co se týče počtu žen v parlamentu.

Evropa má tři zástupce v top 10 zemí, kde je největší zastoupení žen v parlamentech (v nižší komoře či v jednokomorovém parlamentu). V prvních třech – Rwandě (61,3%), Kubě (53,2%) a Bolívii (53,1%) – počet překročil dokonce zastánci ženských kvót požadovaných 50%.

Před Finskem a Španělskem je ještě Mexiko s 48,2% podílem. Po Španělsku následuje Grenada (46,7%), Namibie (46,2%), Švédsko (46,1%) a Costa Rica (45,6%).

V evropské top desítce po uvedené vrchní trojici následuje Norsko (40,8%), Francie (38,8%), Severní Makedonie (38,3%), Island (38,1%), Belgie (38,0%), Srbsko (37,7%) a Dánsko (37,4%).

Podle agentury OSN pro genderovou rovnost v 49 parlamentech (v nižší komoře či v jednokomorovém parlamentu) je podíl žen 30% či více. Týká se to 21 zemí v Evropě, 13 v Subsaharské Africe, 11 v Latinské Americe a Karibiku, dvou v Pacifiku a jedné asijské a jedné arabské země.

Euronews upozorňují, že v polovina těchto zemí aplikovala nějakou formu kvót, které zajistily silnější participaci žen v národních parlamentech. Týká se to např. Španělska, které v roce 2007 schválilo zákon o rovnosti, který stanovuje, že ani jedno pohlaví nesmí v případě každých pěti uchazečů o křeslo v Kongresu poslanců překročit 60% a být pod 40%. Od jeho zavedení dle serveru Moncloa Španělsko zaznamenalo osminásobný nárůst počtu žen v Kongresu poslanců – před jeho zavedením v něm bylo pouze 21 žen (6 z celkové počtu).

Euronews podotýkají, že všichni lídři španělských stran byli muži. Podle statistik Světového ekonomického fóra z 149 zkoumaných zemí jen v 17 vládnou ženy, např. v Německu či na Novém Zélandu. Podle studie Evropské komise ku příležitosti Mezinárodního dne žen klíčové politické posty, včetně vedení ústředních ministerstev, jsou stále obsazeny primárně muži.

Údaje ze Světové banky ukazují, že zatímco počet žen v parlamentu za posledních 30 let prudce vzrostl, průměr ve všech zemích stále zůstává pod 24%. Např. ve Spojených státech pouze 23,5% volených zástupců jsou ženy. Čtyři země- Jemen, Mikronésie, Papua Nová Guinea a Vanuatu – nemají žádnou ženu ve svých parlamentech, dle statistik Inter-Parliamentary Union (IPU).

Zastoupení žen v Poslanecké sněmovně a Evropském parlamentu

Pod světovým průměrem je i ČR. Po volbách v roce 2017 do Poslanecké sněmovny usedlo 44 žen, stejně jako v roce 2010. Podíl žen v 200člené Poslanecké sněmovně tak tvoří 22%. Podle statistik Fóra 50% prosazujícího rovnocenné zastoupení žen v české politice byl počet nominovaných žen do Poslanecké sněmovny jen nemálo vyšší – 28, 6%.

Fórum 50% upozorňuje, že ačkoliv zastoupení žen na kandidátních listinách do Evropského parlamentu je vůbec nejnižší za celou dobu členství v ČR, přesto bude pravděpodobně za Českou republiku zvoleno nejvíce europoslankyň. V rámci české delegace v Evropském parlamentu mohou ženy tvořit až 38 %

V Evropském parlamentu po volbách v roce 2014 bylo 36,4% zastoupení žen. S 23,8% zastoupením žen byla ČR spolu s Řeckem na šestém místě od konce, co se týče podílu jeho poslankyň v Evropském parlamentu. Pouze Maďarsko, Litva, Bulharsko, Estonsko a Kypr byly na tom hůře. Největší podíl žen v Evropském parlamentu mělo po volbách Finsko, kde dosahoval více než 70%, po něm následovalo Irsko, kde dosahoval přes 50%.