EU je na pokraji velké krize, která pramení nejen z nekompetence bruselského establishmentu, ale také z cynismu a provinčnosti členských států, konstatuje politolog Jasmin Mujanović. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že jde o příběh o aroganci a zradě, porušených slibech a zbabělosti a "triumf nedostatku vůle".
Rázný obrat
Brusel v uplynulých šestnácti letech sliboval zemím západního Balkánu, nejzranitelnějšího a rozbouřeného regionu na kontinentu, že budoucnost tamních obyvatel je v EU, připomíná odborník. Podotýká, že v posledním roce však Brusel rázně otočil a téměř kompletně odmítl myšlenku dalšího rozšiřování Unie.
V souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu se rozšíření EU zcela vytratilo z agendy, uvádí Mujanović. Odkazuje na loňské vyjádření Evropské komise, že nejbližším možným termínem dalšího rozšíření je rok 2025, stejně jako na jasná slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že žádná další rozšiřování nebude, alespoň ne v dohledné budoucnosti.
Dokonce i v Německu, které bylo dlouho hlavním zastáncem rozšíření EU o západní Balkán, se tato myšlenka stala politicky toxickou, konstatuje expert. Zdůrazňuje přitom, že nikdo neprosazuje, aby se státy regionu, které nejsou členy EU, tedy Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Severní Makedonie a Albánie, brzy staly kandidáty na členství, ale slib "evropské perspektivy" tvořil integrální součást strategie Bruselu pro udržení západního Balkánu na cestě politických a hospodářských reforem a zadržování další geopolitických rivalů, tedy Ruska, Číny, Turecka a monarchií Perského zálivu.
"Tato křiklavá otočka nemohla přijít v horší moment," píše Mujanović. Připomíná, že letos v lednu Makedonie a Řecko konečně uzavřely téměř tři desetiletí trvající spor o název prvního uvedeného státu, přičemž průlom přišel na pozadí dramatické, občanskou společností hnané revoluce, která svrhla silně nacionalistický, autoritářský makedonský režim, což málem uvrhlo zemi do nové občanské války.
Evropští diplomaté Makedonce přesvědčovali, že spolknutí hořké pilulky v podobě změny názvu země na Severní Makedonii bude znamenat urychlení cesty do EU a NATO, poukazuje politolog. Připouští, že zatímco členství v Severoatlantické alianci je zřejmě jisté, myšlenka členství v EU, která by byla pro běžné lidi v regionu velkou výhrou, je stále nepravděpodobnější.
"Jednodušeji, EU lhala a vlády a obyvatelé v regionu jsou rozlícení," pokračuje odborník. Odkazuje na prohlášení členských států, jako je Francie, že region není na členství v elitním politickém a ekonomickém bloku připraven, což ale Mujanović nepovažuje za novou informaci, ani plán na zastavení růstu hněvu a pobouření Balkánců.
Dráždivý precedent
Zjevný úspěch integrace bývalých členských států Varšavské smlouvy do EU poskytuje dráždivý precedent, konstatuje expert. Přiznává však, že západní Balkán není stejný jako východní Evropa, jelikož krom společné zkušenosti s autoritářskou vládou jedná strany zažil první uvedený region také sérii konfliktů, které si mezi lety 1991 a 2001 vyžádaly zhruba 150 tisíc lidských životů.
Západní Balkán potřeboval hluboké, trpělivé a vytrvalé budování států a propagaci demokracie, avšak místo toho dostal technicky precizní, ale politicky neefektivní model přístupu k EU, kritizuje Mujanović. Tvrdí že právě tento program umožnil postkomunistickým elitám v prostoru od Baltu po Jadran realizovat jen kosmetické legislativní změny při zachování rozsáhlý klientelistických sítí a absenci smysluplného úsilí o přetrhání jejich vazeb na organizovaný zločin či potírání korupce.
Výsledek je podle politologa nejhorší z možných, jelikož západní Evropa si nyní stěžuje na znepokojivý ústup od demokracie na východě a jihovýchodě kontinentu. Největší strach mají ovšem členské státy EU z vzestupu domácí krajní pravice, která Balkánce označuje za přesně ten cizí element - díky početné muslimské populaci -, který je nutný držet dál, míní Mujanović.
V samotném regionu zase část antiliberálních elit a establishmentu využívá příležitost k navazování vazeb s novými, autoritářskými patrony v Moskvě, Pekingu a Ankaře, zatímco jiní, například bosensko-srbský nacionalista Milirad Dodik, oživují politický avanturismus 90. let a razí megalomanská rozdělující schémata, varuje expert. Dodává, že za případný odchod západního Balkánu z euroatlantického společenství může EU vinit jen sebe sama.
Balkánská politika zbavená příslibu integrace do EU se stane brzy zoufalou a nebezpečnou, a to především pro Unii samotnou, obává se Mujanović. Domnívá se, že EU může tento kurz stále zvrátit, ale musí zahájit formální rozhovory se Severní Makedonií a Albánií a Bosně a Hercegovině přiznat kandidátský status.
To však situace stabilizuje pouze momentálně a větším úkolem bude vytvoření udržitelného, dlouhodobého plánu pro region, který by zahrnoval nejen jasné nastolování liberálně-demokratických norem a praktik, ale také tvrdé odstrašení protivníků, jakým je Rusko, tvrdí politolog. Konstatuje, že "ne" západnímu Balkánu sice může fungovat na stále více nacionalisticky orientované evropské voliče, ale nejde o žádnou strategii, pouze oddalování krize.
Související
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
Politico: Evropě hrozí ekonomická apokalypsa
EU (Evropská unie) , makedonie , albánie , bosna a hercegovina , Srbsko
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 1 hodinou
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.
Zdroj: Lucie Žáková