EU je na pokraji velké krize, která pramení nejen z nekompetence bruselského establishmentu, ale také z cynismu a provinčnosti členských států, konstatuje politolog Jasmin Mujanović. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že jde o příběh o aroganci a zradě, porušených slibech a zbabělosti a "triumf nedostatku vůle".
Rázný obrat
Brusel v uplynulých šestnácti letech sliboval zemím západního Balkánu, nejzranitelnějšího a rozbouřeného regionu na kontinentu, že budoucnost tamních obyvatel je v EU, připomíná odborník. Podotýká, že v posledním roce však Brusel rázně otočil a téměř kompletně odmítl myšlenku dalšího rozšiřování Unie.
V souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu se rozšíření EU zcela vytratilo z agendy, uvádí Mujanović. Odkazuje na loňské vyjádření Evropské komise, že nejbližším možným termínem dalšího rozšíření je rok 2025, stejně jako na jasná slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že žádná další rozšiřování nebude, alespoň ne v dohledné budoucnosti.
Dokonce i v Německu, které bylo dlouho hlavním zastáncem rozšíření EU o západní Balkán, se tato myšlenka stala politicky toxickou, konstatuje expert. Zdůrazňuje přitom, že nikdo neprosazuje, aby se státy regionu, které nejsou členy EU, tedy Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Severní Makedonie a Albánie, brzy staly kandidáty na členství, ale slib "evropské perspektivy" tvořil integrální součást strategie Bruselu pro udržení západního Balkánu na cestě politických a hospodářských reforem a zadržování další geopolitických rivalů, tedy Ruska, Číny, Turecka a monarchií Perského zálivu.
"Tato křiklavá otočka nemohla přijít v horší moment," píše Mujanović. Připomíná, že letos v lednu Makedonie a Řecko konečně uzavřely téměř tři desetiletí trvající spor o název prvního uvedeného státu, přičemž průlom přišel na pozadí dramatické, občanskou společností hnané revoluce, která svrhla silně nacionalistický, autoritářský makedonský režim, což málem uvrhlo zemi do nové občanské války.
Evropští diplomaté Makedonce přesvědčovali, že spolknutí hořké pilulky v podobě změny názvu země na Severní Makedonii bude znamenat urychlení cesty do EU a NATO, poukazuje politolog. Připouští, že zatímco členství v Severoatlantické alianci je zřejmě jisté, myšlenka členství v EU, která by byla pro běžné lidi v regionu velkou výhrou, je stále nepravděpodobnější.
"Jednodušeji, EU lhala a vlády a obyvatelé v regionu jsou rozlícení," pokračuje odborník. Odkazuje na prohlášení členských států, jako je Francie, že region není na členství v elitním politickém a ekonomickém bloku připraven, což ale Mujanović nepovažuje za novou informaci, ani plán na zastavení růstu hněvu a pobouření Balkánců.
Dráždivý precedent
Zjevný úspěch integrace bývalých členských států Varšavské smlouvy do EU poskytuje dráždivý precedent, konstatuje expert. Přiznává však, že západní Balkán není stejný jako východní Evropa, jelikož krom společné zkušenosti s autoritářskou vládou jedná strany zažil první uvedený region také sérii konfliktů, které si mezi lety 1991 a 2001 vyžádaly zhruba 150 tisíc lidských životů.
Západní Balkán potřeboval hluboké, trpělivé a vytrvalé budování států a propagaci demokracie, avšak místo toho dostal technicky precizní, ale politicky neefektivní model přístupu k EU, kritizuje Mujanović. Tvrdí že právě tento program umožnil postkomunistickým elitám v prostoru od Baltu po Jadran realizovat jen kosmetické legislativní změny při zachování rozsáhlý klientelistických sítí a absenci smysluplného úsilí o přetrhání jejich vazeb na organizovaný zločin či potírání korupce.
Výsledek je podle politologa nejhorší z možných, jelikož západní Evropa si nyní stěžuje na znepokojivý ústup od demokracie na východě a jihovýchodě kontinentu. Největší strach mají ovšem členské státy EU z vzestupu domácí krajní pravice, která Balkánce označuje za přesně ten cizí element - díky početné muslimské populaci -, který je nutný držet dál, míní Mujanović.
V samotném regionu zase část antiliberálních elit a establishmentu využívá příležitost k navazování vazeb s novými, autoritářskými patrony v Moskvě, Pekingu a Ankaře, zatímco jiní, například bosensko-srbský nacionalista Milirad Dodik, oživují politický avanturismus 90. let a razí megalomanská rozdělující schémata, varuje expert. Dodává, že za případný odchod západního Balkánu z euroatlantického společenství může EU vinit jen sebe sama.
Balkánská politika zbavená příslibu integrace do EU se stane brzy zoufalou a nebezpečnou, a to především pro Unii samotnou, obává se Mujanović. Domnívá se, že EU může tento kurz stále zvrátit, ale musí zahájit formální rozhovory se Severní Makedonií a Albánií a Bosně a Hercegovině přiznat kandidátský status.
To však situace stabilizuje pouze momentálně a větším úkolem bude vytvoření udržitelného, dlouhodobého plánu pro region, který by zahrnoval nejen jasné nastolování liberálně-demokratických norem a praktik, ale také tvrdé odstrašení protivníků, jakým je Rusko, tvrdí politolog. Konstatuje, že "ne" západnímu Balkánu sice může fungovat na stále více nacionalisticky orientované evropské voliče, ale nejde o žádnou strategii, pouze oddalování krize.
Související
Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?
Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur
EU (Evropská unie) , makedonie , albánie , bosna a hercegovina , Srbsko
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák