EU je na pokraji velké krize, která pramení nejen z nekompetence bruselského establishmentu, ale také z cynismu a provinčnosti členských států, konstatuje politolog Jasmin Mujanović. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že jde o příběh o aroganci a zradě, porušených slibech a zbabělosti a "triumf nedostatku vůle".
Rázný obrat
Brusel v uplynulých šestnácti letech sliboval zemím západního Balkánu, nejzranitelnějšího a rozbouřeného regionu na kontinentu, že budoucnost tamních obyvatel je v EU, připomíná odborník. Podotýká, že v posledním roce však Brusel rázně otočil a téměř kompletně odmítl myšlenku dalšího rozšiřování Unie.
V souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu se rozšíření EU zcela vytratilo z agendy, uvádí Mujanović. Odkazuje na loňské vyjádření Evropské komise, že nejbližším možným termínem dalšího rozšíření je rok 2025, stejně jako na jasná slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že žádná další rozšiřování nebude, alespoň ne v dohledné budoucnosti.
Dokonce i v Německu, které bylo dlouho hlavním zastáncem rozšíření EU o západní Balkán, se tato myšlenka stala politicky toxickou, konstatuje expert. Zdůrazňuje přitom, že nikdo neprosazuje, aby se státy regionu, které nejsou členy EU, tedy Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Severní Makedonie a Albánie, brzy staly kandidáty na členství, ale slib "evropské perspektivy" tvořil integrální součást strategie Bruselu pro udržení západního Balkánu na cestě politických a hospodářských reforem a zadržování další geopolitických rivalů, tedy Ruska, Číny, Turecka a monarchií Perského zálivu.
"Tato křiklavá otočka nemohla přijít v horší moment," píše Mujanović. Připomíná, že letos v lednu Makedonie a Řecko konečně uzavřely téměř tři desetiletí trvající spor o název prvního uvedeného státu, přičemž průlom přišel na pozadí dramatické, občanskou společností hnané revoluce, která svrhla silně nacionalistický, autoritářský makedonský režim, což málem uvrhlo zemi do nové občanské války.
Evropští diplomaté Makedonce přesvědčovali, že spolknutí hořké pilulky v podobě změny názvu země na Severní Makedonii bude znamenat urychlení cesty do EU a NATO, poukazuje politolog. Připouští, že zatímco členství v Severoatlantické alianci je zřejmě jisté, myšlenka členství v EU, která by byla pro běžné lidi v regionu velkou výhrou, je stále nepravděpodobnější.
"Jednodušeji, EU lhala a vlády a obyvatelé v regionu jsou rozlícení," pokračuje odborník. Odkazuje na prohlášení členských států, jako je Francie, že region není na členství v elitním politickém a ekonomickém bloku připraven, což ale Mujanović nepovažuje za novou informaci, ani plán na zastavení růstu hněvu a pobouření Balkánců.
Dráždivý precedent
Zjevný úspěch integrace bývalých členských států Varšavské smlouvy do EU poskytuje dráždivý precedent, konstatuje expert. Přiznává však, že západní Balkán není stejný jako východní Evropa, jelikož krom společné zkušenosti s autoritářskou vládou jedná strany zažil první uvedený region také sérii konfliktů, které si mezi lety 1991 a 2001 vyžádaly zhruba 150 tisíc lidských životů.
Západní Balkán potřeboval hluboké, trpělivé a vytrvalé budování států a propagaci demokracie, avšak místo toho dostal technicky precizní, ale politicky neefektivní model přístupu k EU, kritizuje Mujanović. Tvrdí že právě tento program umožnil postkomunistickým elitám v prostoru od Baltu po Jadran realizovat jen kosmetické legislativní změny při zachování rozsáhlý klientelistických sítí a absenci smysluplného úsilí o přetrhání jejich vazeb na organizovaný zločin či potírání korupce.
Výsledek je podle politologa nejhorší z možných, jelikož západní Evropa si nyní stěžuje na znepokojivý ústup od demokracie na východě a jihovýchodě kontinentu. Největší strach mají ovšem členské státy EU z vzestupu domácí krajní pravice, která Balkánce označuje za přesně ten cizí element - díky početné muslimské populaci -, který je nutný držet dál, míní Mujanović.
V samotném regionu zase část antiliberálních elit a establishmentu využívá příležitost k navazování vazeb s novými, autoritářskými patrony v Moskvě, Pekingu a Ankaře, zatímco jiní, například bosensko-srbský nacionalista Milirad Dodik, oživují politický avanturismus 90. let a razí megalomanská rozdělující schémata, varuje expert. Dodává, že za případný odchod západního Balkánu z euroatlantického společenství může EU vinit jen sebe sama.
Balkánská politika zbavená příslibu integrace do EU se stane brzy zoufalou a nebezpečnou, a to především pro Unii samotnou, obává se Mujanović. Domnívá se, že EU může tento kurz stále zvrátit, ale musí zahájit formální rozhovory se Severní Makedonií a Albánií a Bosně a Hercegovině přiznat kandidátský status.
To však situace stabilizuje pouze momentálně a větším úkolem bude vytvoření udržitelného, dlouhodobého plánu pro region, který by zahrnoval nejen jasné nastolování liberálně-demokratických norem a praktik, ale také tvrdé odstrašení protivníků, jakým je Rusko, tvrdí politolog. Konstatuje, že "ne" západnímu Balkánu sice může fungovat na stále více nacionalisticky orientované evropské voliče, ale nejde o žádnou strategii, pouze oddalování krize.
Související
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
EU (Evropská unie) , makedonie , albánie , bosna a hercegovina , Srbsko
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 1 hodinou
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 2 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 2 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 3 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 4 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 5 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 6 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 6 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 7 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 8 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 9 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 10 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 17 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví.
Zdroj: Jan Hrabě