EU na pokraji velké krize? Politolog poukázal na přehlížený problém

EU je na pokraji velké krize, která pramení nejen z nekompetence bruselského establishmentu, ale také z cynismu a provinčnosti členských států, konstatuje politolog Jasmin Mujanović. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že jde o příběh o aroganci a zradě, porušených slibech a zbabělosti a "triumf nedostatku vůle".

Rázný obrat

Brusel v uplynulých šestnácti letech sliboval zemím západního Balkánu, nejzranitelnějšího a rozbouřeného regionu na kontinentu, že budoucnost tamních obyvatel je v EU, připomíná odborník. Podotýká, že v posledním roce však Brusel rázně otočil a téměř kompletně odmítl myšlenku dalšího rozšiřování Unie.

V souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu se rozšíření EU zcela vytratilo z agendy, uvádí Mujanović. Odkazuje na loňské vyjádření Evropské komise, že nejbližším možným termínem dalšího rozšíření je rok 2025, stejně jako na jasná slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že žádná další rozšiřování nebude, alespoň ne v dohledné budoucnosti.

Dokonce i v Německu, které bylo dlouho hlavním zastáncem rozšíření EU o západní Balkán, se tato myšlenka stala politicky toxickou, konstatuje expert. Zdůrazňuje přitom, že nikdo neprosazuje, aby se státy regionu, které nejsou členy EU, tedy Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Severní Makedonie a Albánie, brzy staly kandidáty na členství, ale slib "evropské perspektivy" tvořil integrální součást strategie Bruselu pro udržení západního Balkánu na cestě politických a hospodářských reforem a zadržování další geopolitických rivalů, tedy Ruska, Číny, Turecka a monarchií Perského zálivu.

"Tato křiklavá otočka nemohla přijít v horší moment," píše Mujanović. Připomíná, že letos v lednu Makedonie a Řecko konečně uzavřely téměř tři desetiletí trvající spor o název prvního uvedeného státu, přičemž průlom přišel na pozadí dramatické, občanskou společností hnané revoluce, která svrhla silně nacionalistický, autoritářský makedonský režim, což málem uvrhlo zemi do nové občanské války.  

Evropští diplomaté Makedonce přesvědčovali, že spolknutí hořké pilulky v podobě změny názvu země na Severní Makedonii bude znamenat urychlení cesty do EU a NATO, poukazuje politolog. Připouští, že zatímco členství v Severoatlantické alianci je zřejmě jisté, myšlenka členství v EU, která by byla pro běžné lidi v regionu velkou výhrou, je stále nepravděpodobnější.

"Jednodušeji, EU  lhala a vlády a obyvatelé v regionu jsou rozlícení," pokračuje odborník. Odkazuje na prohlášení členských států, jako je Francie, že region není na členství v elitním politickém a ekonomickém bloku připraven, což ale Mujanović nepovažuje za novou informaci, ani plán na zastavení růstu hněvu a pobouření Balkánců.

Dráždivý precedent   

Zjevný úspěch integrace bývalých členských států Varšavské smlouvy do EU poskytuje dráždivý precedent, konstatuje expert. Přiznává však, že západní Balkán není stejný jako východní Evropa, jelikož krom společné zkušenosti s autoritářskou vládou jedná strany zažil první uvedený region také sérii konfliktů, které si mezi lety 1991 a 2001 vyžádaly zhruba 150 tisíc lidských životů.

Západní Balkán potřeboval hluboké, trpělivé a vytrvalé budování států a propagaci demokracie, avšak místo toho dostal technicky precizní, ale politicky neefektivní model přístupu k EU, kritizuje Mujanović. Tvrdí že právě tento program umožnil postkomunistickým elitám v prostoru od Baltu po Jadran realizovat jen kosmetické legislativní změny při zachování rozsáhlý klientelistických sítí a absenci smysluplného úsilí o přetrhání jejich vazeb na organizovaný zločin či potírání korupce.

Výsledek je podle politologa nejhorší z možných, jelikož západní Evropa si nyní stěžuje na znepokojivý ústup od demokracie na východě a jihovýchodě kontinentu. Největší strach mají ovšem členské státy EU z vzestupu domácí krajní pravice, která Balkánce označuje za přesně ten cizí element - díky početné muslimské populaci -, který je nutný držet dál, míní Mujanović.

V samotném regionu zase část antiliberálních elit a establishmentu využívá příležitost k navazování vazeb s novými, autoritářskými patrony v Moskvě, Pekingu a Ankaře, zatímco jiní, například bosensko-srbský nacionalista Milirad Dodik, oživují politický avanturismus 90. let a razí megalomanská rozdělující schémata, varuje expert. Dodává, že za případný odchod západního Balkánu z euroatlantického společenství může EU vinit jen sebe sama.

Balkánská politika zbavená příslibu integrace do EU se stane brzy zoufalou a nebezpečnou, a to především pro Unii samotnou, obává se Mujanović. Domnívá se, že EU může tento kurz stále zvrátit, ale musí zahájit formální rozhovory se Severní Makedonií a Albánií a Bosně a Hercegovině přiznat kandidátský status.

To však situace stabilizuje pouze momentálně a větším úkolem bude vytvoření udržitelného, dlouhodobého plánu pro region, který by zahrnoval nejen jasné nastolování liberálně-demokratických norem a praktik, ale také tvrdé odstrašení protivníků, jakým je Rusko, tvrdí politolog. Konstatuje, že "ne" západnímu Balkánu sice může fungovat na stále více nacionalisticky orientované evropské voliče, ale nejde o žádnou strategii, pouze oddalování krize.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) makedonie albánie bosna a hercegovina Srbsko

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy