Jasné vítězství opozičního kandidáta Ekrema İmamoğlua v opakované volbě starosty Istanbulu v krátkodobém horizontu změní tureckou politiku velmi málo, naznačuje Sinan Ülgen v komentáři pro server The Guardian. Politolog a ekonom z think tanku Edam ovšem dodává, že výsledek může podnítit dalekosáhlé změny v horizontu dlouhodobém.
Hrozba pro Erdoğanovu hegemonii
Poté, co v březnu vyhrál volby těsným rozdílem 13 tisíc z 10 milionů hlasů, İmamoğluovi bylo vítězství právně spornými prostředky odepřeno a nejvyšší volební rada vypsala na 23. června volby nové, rekapituluje politolog. Konstatuje, že v neděli dali istanbulští voliči İmamoğluovi silný mandát, když zvítězil o 800 tisíc hlasů, obdržel 54 % a porazil kandidáta vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Binaliho Yıldırıma, který získal 45 %.
Tento působivý rozdíl přičítá expert především pocitu nespravedlnosti, který u voličů vyvolalo rozhodnutí volby zopakovat. Důvod, proč obyvatelé Istanbulu přešli od kandidáta AKP ke kandidátovi opoziční Republikánské lidové strany (CHP) podle průzkumů spočívá právě v dojmu, že İmamoğluovo první vítězství bylo nespravedlivě odebráno, připomíná Ülgen.
İmamoğlu také dokázal vystupovat smířlivě, čímž voliče oslovil, poukazuje odborník. Podotýká, že kandidát nabídl čerstvou alternativu těm obyvatelům turecké metropole, kteří jsou unavení roky zatrpklé a rozdělující politické rétoriky, a v neposlední řadě dokázal mimořádně efektivně sjednotit fragmentovanou tureckou opozici, která krom CHP zahrnuje také sekulárně nacionalistickou Stranu Dobra a prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP).
"Velký rozdíl vítězství opozice vylučuje scénář nového zpochybnění," pokračuje politolog. Deklaruje, že İmamoğlu se tentokrát stane starostou Istanbulu a jeho vítězství z dlouhodobého hlediska představuje jasnou hrozbu pro hegemonii tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.
Nový seriózní soupeř
Vítězství předně povzbudí etablované opoziční strany, které nyní ovládají města produkující téměř 70 % tureckého HDP, očekává odborník. Vysvětluje, že 9 z 10 velkých městských oblastí bude v následujících pěti letech ovládat starosta napojený na opozici - výjimku představuje pouze průmyslová provincie Bursa -, a tak opozice získá příležitost rozložit a přeskupit klientelistické sítě, které pomáhají AKP úspěšně působit v turecké politice.
Také nové politické síly budou chápat tento výsledek jako příležitost, myslí si Ülgen. Odkazuje především na zvěsti, že na pozadí tohoto jasného signálu o rostoucí nespokojenosti s vládnoucí stranou zakládá bývalý ministr za AKP Ali Babacan nové politické hnutí.
"Co je důležitější nedělní výsledek zřejmě povede k přehodnocování ve vedení AKP," pokračuje politolog. Konstatuje, že strana zajisté utrpěla velký šok, který je zatím největším narušením Erdoğanovy vítězné volební série.
Budoucnost turecké politiky tak bude záležet na tom, jak tento výsledek vyhodnotí sám Erdoğan a jaké ponaučení si tento zkušený a schopný politik vezme z oslabení své politické štěstěny, domnívá se odborník. Nastiňuje, že v sázce může být budoucnost koalice AKP s Nacionálně činnou stranou (MHP), která může Erdoğanovi začít připadat jako příliš svazující.
Vedlejším produktem takového uspořádání je například vyhrocený nacionalismus ovlivňující tureckou zahraniční politiku, stejně jako tvrdý postoj v kurdské otázce doma i v Sýrii, připomíná Ülgen. Za ještě důležitější považuje to, že turecké politické vedení může začít zvažovat účelnost extrémní centralizace moci, k níž před vedl loňský přechod k prezidentskému systému, který se většině Turků nejeví jako tak funkční a přínosný, jak byl prezentován.
Toto jsou pochopitelně obtížné otázky pro jakéhokoliv politika a budou i pro Erdoğana, deklaruje politolog. Podotýká, že prezidentovy odpovědi ovšem určí životnost jeho politického hnutí, a to v době kdy se İmamoğlu po svém mimořádném vítězství v Istanbulu jeví jako seriózní soupeř o vůdčí roli v turecké politice.
Související
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
Turecko , Recep Tayyip Erdogan , Ekrem Imamoglu
Aktuálně se děje
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
včera
Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket
včera
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
včera
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
včera
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
včera
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
včera
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
včera
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
včera
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
včera
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
včera
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
včera
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
včera
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
včera
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
3. března 2026 22:00
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
3. března 2026 20:49
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.
Zdroj: Libor Novák