Berlínská zeď – před 48 lety začala její stavba

V noci z 12. na 13. srpna 1961 byly narychlo zbudovány zábrany z ostnatého drátu přímo uprostřed Berlína. Za pár týdnů byla postavena cementová zeď a v následujících letech se z ní stala téměř nepřekonatelná bariéra.

Po druhé světové válce bylo Německo rozděleno na dva státy – Spolkovou republiku Německo (SRN) a Německou demokratickou republiku (NDR). Podobně bylo rozděleno i město Berlín, které obklopovalo území NDR. Nejsnažší cesta jak se dostat do SRN vedla právě přes Berlín. Během let 1949-61 odešlo přes Západní Berlín do SRN téměř 3 miliony občanů Německé demokratické republiky. Mezi nimi např. pozdější vůdce západoněmeckého studentského hnutí Rudi Dutschke. Východoněmecký režim hledal způsob jak zabránit ohromnému exodu převážně mladých a kvalifikovaných lidí. Soudruzi našli řešení - zeď. Osudové noci byly postaveny pouze zábrany z ostnatého drátu. Samotná zeď byla zbudovana později. V následujících letech se před ní vytvořilo široké pásmo různých překážek znemožňujících téměř komukoli dostat se na druhou stranu. Obyvatelé Západního Berlína koukali na zeď, ale slovem „zeď“ se označoval i široký pruh území před ní, kde se nacházela bariéra proti vozidlům, kontrolní mrtvé pásmo, osvětlené pásmo s pozorovacími věžemi, dále prostorové zábrany a tzv. dračí zuby. Celé území nikoho ohraničoval na východní straně hraniční signální plot s původním plotem. Kolik lidí bylo zabito, když se snažili překonat zeď, není snadné určit. Odhady se různí podle toho, jaké měřítko používáme pro definování smrti v souvislosti se zdí. Německá spolková prokuratura uvádí, že přímo v důsledku násilí u berlínské zdi zemřelo 86  lidí. Nejvyšší počet asi 227 osob uvádí organizace spojená s muzeem protikomunistického bojovníka Rainera Hildebrandta (Arbeitsgemeinschaft 13. August). Číslo zahrnuje také lidi, kteří se o útěk pokusili a následně byli tajně popraveni nebo osoby, které sice uprchly za hranice, ale poté byly uneseny zpět a zabity. Překonat „Zeď hanby“ se podařilo asi 5 000 uprchlíků. Berlínská zeď byla důsledkem druhé berlínské krize (1958-61). Sovětský vůdce Nikita Sergejevič Chruščov chtěl donutit Západ, aby stáhl ze Západního Berlína vojenské jednotky a Berlín se stal demilitarizovaným svobodným městem. V opačném případě hrozil, že vládě NDR předá pravomoci ohledně Berlína a uzavře s ní separátní mírové smlouvy. Spojenci ale ultimátum odmítli. Krize vyvrcholila v srpnu 1961 stavbou zdi, která měla mít jen dočasný charakter. Nakonec se z ní stala skutečnost trvající 28 let. K pádu zdi došlo 9. listopadu 1989.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Berlínská zeď výročí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy