Oslo - Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek 10. prosince převezme v norském Oslu Nobelovu cenu za mír za mimořádné úsilí k posílení mezinárodní diplomacie. Čeho ale skutečně dosáhl a zasloužil si udělení ceny?
Barack Obama po nástupu do funkce prezidenta Spojených států upustil od do té doby v podstatě jednostranného přístupu k diplomacii svého předchůdce George W. Bushe a snažil se vylepšit pověst USA na mezinárodní úrovni. Jeho snaha směřovala do muslimského světa, Evropy, na Blízký východ, do Ruska, Afghánistánu, Íránu i Severní Koreje. S jakými výsledky?
AFGHÁNISTÁN. Po Bushovi Obama zdědil osm let trvající válku. Neztrácel čas a už v březnu do Afghánistánu vyslal dalších 21 000 amerických vojáků. Nyní tam celkem 68 000 vojáků bojuje se zvyšujícím se odporem Talibanu. Poté následovalo Obamovo nekonečné, několik měsíců dlouhé rozhodování o nové strategii, která by Američanům dovolila se se ctí stáhnout.
Teprve minulý týden oznámil americký prezident své plány – do Afghánistánu pošle dalších 30 000 vojáků. Obama tak vyslyšel požadavek velení americké armády na další posily, byť o 10 tisíc vojáků méně než požadoval nejvyšší americký velitel, generál Stanley McChrystal. Obamova nová strategie také dovolí Spojeným státům začít stahovat své jednotky v červenci 2011.
MÍROVÝ PROCES NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ. Obamovo zvolení americkým prezidentem vyvolalo očekávání, že jeho nástup do funkce by mohl znamenat zásadní zlom s dlouhodobě zaseknutých izraelsko-palestinských jednání o míru na Blízkém východě, a Obama z dosažení dlouhodobého řešení v této otázce udělal jeden z klíčových bodů své zahraniční politiky. Zpočátku zaujal tvrdý postoj vůči Izraeli, kdy požadoval zastavení osidlování okupovaných území. Po diplomatickém tlaku Izraelců Obama svůj názor změnil a připustil, že otázka osidlování by neměla být podmínkou pro obnovení mírových rozhovorů.
Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, zklamaný takovým Obamovým názorovým obratem, proto oznámil, že v příštím roce již na svou funkci kandidovat nebude. A tak Obamovým jediným viditelným úspěchem bylo podání rukou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a prezidenta Abbáse na půdě OSN v New Yorku.
ÍRÁN. Íránští představitelé v čele s prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem se Obamovým nástupem nenechali zviklat a dál sveřepě odolávají diplomatickým snahám na omezení svého jaderného programu. Obamovi se sice podařilo vyvarovat Bushova přístupu směrem k další izolaci Íránu a uvalení tvrdších sankcí, jak se ale blíží lhůta, do které má Írán přijmout dohodu na omezení jaderného programu vyjednanou OSN, sankce se zdají být čím dál tím pravděpodobnějším řešením než další diplomatická jednání.
Na druhou stranu byl Obama úspěšnější než jeho předchůdce v přesvědčování stálých členů Rady bezpečnosti OSN, zejména Číny a Ruska, o nutnosti uložení dalších sankcí, pokud to bude nakonec nutné. Zatím ale zůstává nejasné, zda by sankce skutečně podporu Rady bezpečnosti získaly.
IRÁK. Obama se zavázal, že americká armáda se z Iráku stáhne do konce roku 2011. Irák není na prvních místech priorit Obamovy administrativy a postupné stahování amerických vojáků je s největší pravděpodobností nezvratitelné, a to i přes sérii úterních a středečních pumových atentátů v Bagdádu, při kterých zemřelo více než 130 lidí. Celkově ale počet násilných činů a atentátů v Iráku klesá a po několika měsících tahanic se irácké politické strany dohodly na uspořádání voleb příští rok v březnu.
SEVERNÍ KOREA. Podobně jako Írán i Korejská lidově demokratická republika odolává Obamovým snahám o návrat k šestistranným jednáním o jejím jaderném programu. Určitý obrat nastal tento týden, kdy do KLDR přiletěl zvláštní americký vyslanec pro Severní Koreu Stephen Bosworth, aby se ji snažil přesvědčit k návratu k šestistranným jednáním mezi KLDR a USA, Čínou, Japonskem, Ruskem a Jižní Koreou. Výsledek jednání je zatím nejasný. Navíc je pravděpodobné, že Bosworthova návštěva bude severokorejským médii prezentována jako vítězství Kima Čong-ila, jehož strategie přinutila Spojené státy vyslat svého zmocněnce, aby jeho zemi přemlouval k návratu k jednáním.
ZÁKAZ ŠÍŘENÍ JADERNÝCH ZBRANÍ. Na začátku tohoto roku Obama zveřejnil svou vizi světa bez jaderných zbraní. Rusko a Spojené státy zahájily jednání o nové dohodě, která by nahradila smlouvu START1 (Strategic Arms Reduction Talks) z roku 1991, jež vypršela v sobotu. Podle šéfa Národní bezpečnostní rady USA generála Jamese Jonese by Rusko a USA měly podepsat novou dohodu po 18. prosinci letošního roku.
Již v červenci Obama a ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsali rámcovou dohodu, která předpokládá, že obě země sníží počet jaderných hlavic v bojovém postavení na 1 500 až 1 675 do sedmi let od podpisu nové smlouvy. Strategické nosiče (rakety, ponorky a těžké bombardéry) Amerika a Rusko omezí na 500 až 1 100 kusů. Podepsáni nové smlouvy by pro Obamu znamenalo skutečný úspěch na poli mezinárodní diplomacie.
Související
Američanům se děje přesně to, co si nepřáli. Jde o vliv v Asii
Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Britští labouristé drtivě vítězí, novým premiérem bude Keir Starmer
před 2 hodinami
Známý český řetězec zavírá a hlásí likvidační výprodej. Realita v Okay je jiná
včera
Do ruské armády se denně hlásí přes tisíc lidí, tvrdí Medveděv
včera
Orbán letí do Moskvy za Putinem. Pár dní poté, co převzal předsednictví EU
včera
Izrael vyšle delegaci jednat s Hamásem o propuštění rukojmí, řekl Netanjahu Bidenovi
včera
Druhý kongresman vyzývá Bidena k odstoupení z voleb: Je čas hledat někoho jiného
včera
Putin vzkázal Trumpovi: Výroky o ukončení války za den bereme vážně
včera
Americká média očekávají komplikace ve vztazích Británie a USA. Starmer a Trump si nemohou rozumět
včera
Ukrajinské jednotky se stáhly z části strategického města Časiv Jar
včera
Británie by potřebovala lídra jako Thatcherovou. Vyrovná se jí Starmer?
včera
Netanjahu svolal zasedání bezpečnostního kabinetu. Zváží návrh na příměří s Hamásem
včera
Starmer: Británie se v mém životě k Evropské unii nepřipojí
včera
Jednání o Ukrajině jsou zbytečná, když tam nebudeme, řekl Putin se Si Ťin-pchingem
Aktualizováno včera
Co znamená nepřítomnost Rusů a Bělorusů na LOH? Historie olympiád je psaná bojkoty a krví
včera
Nového britského premiéra král jmenuje už v pátek, zřejmě půjde o Starmera
včera
Trump chce válku na Ukrajině ukončit za 24 hodin. Kyjev kompromis odmítá, Moskva mlčí
včera
Atentát na Fica byl teroristický útok, rozhodla slovenská prokuratura
včera
Kreml odmítl Erdogana. Zprostředkotavelem míru na Ukrajině nebude, prohlásil Peskov
včera
Národní sdružení Le Penové nezíská většinu křesel, ukazuje nový průzkum
včera
Britové jsou opravdu unavení, říká Brusenbauch Meislová pro EZ. Nejspíše si zvolí Labouristy
V Británii dnes odstartovaly parlamentní volby v nichž se patrně rozhodnou mezi dvěma tradičními stranami – Konzervativní a Labouristickou. „De facto všechny průzkumy předpovídají Labouristické straně drtivé vítězství. Její náskok konzistentně činí zhruba 20 %, což je opravdu masivní náskok,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Zdroj: Jakub Jurek