Šéf Greenpeace obsadil ruskou ropnou plošinu v Arktidě

Ve 4:00 místního času vyjeli aktivisté na třech rychlých člunech z lodi Greenpeace Arctic Sunrise a vylezli na ropnou plošinu přes její kotevní lana. Šest lezců zaujalo pozice na konstrukci plošiny a přerušili její provoz. Aktivisté jsou na bezpečném místě a mají dostatek zásob na několik dní. Je to již podruhé, kdy do nenásilné přímé akce proti vrtům v arktických vodách zapojil i výkonný ředitel Greenpeace International Kumi Naidoo. Vloni v červnu se vydal na ropnou plošinu britské společnosti Cairn Energy u pobřeží Grónska. Počátkem tohoto týdne předpověděli vědci z amerického Národního centra pro sběr údajů o sněhu a ledu (NSDI) že rozsah arktického ledu brzy dosáhne dosud nejnižší zaznamenané hodnoty z roku 2007 a v září bude zaznamenán nový rekord. Ze závěsu pod ropnou plošinou Kumi Naidoo uvedl: „Vylezli jsme spolu s aktivisty na tuto rezavou ropnou plošinu s podporou od více jak milionu lidí, kteří se přidali k hnutí za ochranu Arktidy. Jsme tady jejich jménem. Také stojíme bok po boku s ruskými původními obyvateli Arktidy, kteří právě minulý týden podepsali společné stanovisko deklarující jejich odpor k těžbě v těchto vodách, které jsou blízko jejich tradičního území.“  „Stejně jako v případě bezohledných těžebních plánů Shellu na Aljašce, není otázkou, zda k ropné havárii v Arktidě dojde, ale kdy k ní dojde. Jediný způsob, jak katastrofálnímu úniku ropy v této unikátní oblasti zabránit, je trvalý zákaz veškeré těžby, a to s okamžitou platností,“ prohlásil Naidoo a dodal: „Tato hrozba se týká nás všech. V zemi, odkud pocházím, v Jižní Africe, nyní čelíme mnohem nepříznivějšímu klimatu, protože společnosti jako Gazprom a Shell pumpují peníze do politiky a blokují čisté alternativy. Jsme tu kvůli lidem a přírodě, jejichž život na této oblasti závisí – abychom do ledu nakreslili tlustou čáru a řekli „dál ani krok“.“Ruský energetický gigant Gazprom se dle všeho chystá zahájit plně komerční těžbu počátkem příštího roku. Stala by se tak vůbec první firmou, která začne komerčně těžit ropu v arktických vodách. Minulý týden Greenpeace zjistilo, že plošina Gazpromu nemá platný oficiální havarijní plán pro případ úniku ropy. Ten byl Gazpromu schválen v červenci 2007 na období pěti let, přičemž ruské ministerstvo pro mimořádné události ruské pobočce Greenpeace dopisem potvrdilo, že nový havarijní plán nebyl nikdy předložen ani schválen. V Arktidě jsou pro těžbu ropy jedny z nejextrémnějších a nejnepříznivějších podmínek na celé planetě. Místo, kde chce Gazprom těžit, je po téměř dvě třetiny roku pokryto tlustou vrstvou mořského ledu a teploty klesající až k -50°C zde nejsou výjimkou. Pečorské moře často bičují prudké bouře a během dlouhé arktické zimy se na několik měsíců ponoří do téměř úplné tmy. I přes tak extrémní rizika Gazprom zveřejnil pouze shrnutí svého havarijního plánu. Avšak i z tohoto dokumentu je jasné, že firma by daleko na severu vůbec nebyla připravena na havárii reagovat a musela by se spolehnout jen na jednoduché čisticí metody – např. lopaty a kbelíky – které v mrazivých podmínkách prostě nefungují. Minulé úterý zveřejnilo Greenpeace Rusko spolu s WWF Rusko nezávislou studii, kterou provedli experti z ruského centra Informatica Riska. Vědci vytvořili počítačový model rizika pro scénáře ropné havárie na plošině Prirazlomnaja, té samé plošině, kterou nyní aktivisté obsadili.  Experti vyhodnotili desetitisíce možných scénářů a dospěli k závěru, že případnou kontaminací by bylo zasaženo 140 000 km2 volného moře a rovněž přes 3 000 km pobřeží. Greenpeace International spolu se sdruženími Zachraňme Pečoru a Ižvatas zorganizovalo minulý týden konferenci v ruském městě Usinsk, jejímž cílem bylo odhalit dopady těžby ropy v Arktidě na její původní obyvatele. Zasedání se zúčastnili zástupci z celé ruské Arktidy, z Grónska, ale také z africké delty Nigeru. Na závěr 30 představitelů sepsalo a podepsalo společné stanovisko deklarující odpor k těžbě v arktických vodách a požadující, aby s nimi vláda konzultovala udělování těžebního povolení na jejich tradičním území.