60letý řidič s cukrovkou? Analýza ukázala, které skupiny lidí covid-19 zabíjí nejvíce

Starší lidé jsou bezpochyby jednou z nejohroženějších skupin, co se pandemie koronaviru týče. Nejen že jejich tělo už nemusí nápor nemoci zvládnout, ale mnohdy trpí dalšími nemocemi, což může v kombinaci s covidem-19 mít fatální následky.

Podle SkyNews ale existují i čtyři další skupiny lidí, které nemoc vážně ohrožuje. Jsou to lidé sociálně znevýhodnění, lidé s nízkou kvalifikací vykonávající málo placená povolání, lidé se zhoršeným zdravotním stavem a etnické menšiny.

Co se sociálního znevýhodnění týče, zde hraje hlavní roli bydlení v odloučených lokalitách nebo v zanedbaných oblastech. Televize upozornila, že osoby zde žijící mají obecně kratší délku života a vždy jsou zasaženi vypuknutím sezónních nemocí.

Rozdíl mezi nejchudšími a nejméně ohroženými oblastmi je však během pandemie covid-19 v Británii obzvláště výrazný. V období od 1. března do 17. dubna analýza ukazuje, že v nejchudších oblastech došlo k 55,1 úmrtím na 100 000 lidí.

Naopak v nejméně ohrožených oblastech došlo k 25,3 úmrtím na 100 000 obyvatel. Tam, kde jsou podmínky pro život stížené, tak umírá dvakrát více lidí.

Podle expertů to není překvapivé. "Lidé žijící ve znevýhodněných oblastech mají daleko do dobrého zdravotního stavu. Je to dáno podmínkami, v nichž každý den žijí. Pracují dlouho, často na směny, dopadá na ně stres způsobený životem v nejistém bydlení," tvrdí David Finch z britské Health Foundation.

Horší životní podmínky často lidem podlamují zdraví, což může být v kombinaci s koronavirem fatální. "Většina virů, které infikují lidi, nemá vliv na více orgánů. V tomto viru je ale něco, co postihuje více než jen plíce. Například asi třetina má hlubokou trombózu žil. U dalších, i když se nedostaví trombóza, krev zhoustne, což ovlivňuje plíce, ledviny, srdce a také mozek," varuje Naveed Sattar, profesor metabolické medicíny na University of Glasgow.

I to je jeden z důvodů, proč jsou nemocí více ohroženi jak lidé nemocní, tak ti starší. Díky obezitě, kouření, špatnému životnímu stylu nebo zrychleném stárnutí metabolismu a srdce nejsou orgány tak účinné a podle lékaře je u takových lidí mnohem pravděpodobnější, že nemoci podlehnou.

Horší práce? Vyšší riziko úmrtí

Překvapivě ale koronavirus více ohrožuje i pracovníky v méně kvalifikovaných a méně placených pozicích. Ti také častěji umírají na covid-19 v porovnání s lidmi ve vyšších a lépe placených zaměstnáních.

Britský národní statistický úřad zjistil, že muži z nekvalifikovaných a hůře placených pozic mají dvakrát větší šanci že zemřou na koronavirus v porovnání s průměrnými pracujícími muži a čtyřikrát větší šanci na smrt než muži v povoláních vyžadujících profesní znalosti.

Pracovníci ostrahy, řidiči taxi a řidiči obecně, kuchaři a pečovatelé a jsou pak v Británii zaměstnání s nejvyšší mírou úmrtnosti na koronavirus. Ženy pracující v oblasti domácí péče, trávení volného času a služeb umírají dvakrát častěji než ženy v profesních a technických povoláních.

Ani to není pro odborníky překvapením. Profesor epidemiologie infekčních nemocí na University of Nottingham Keith Neal tvrdí, že jde o povolání, v nichž lidé často přichází do styku s jinými skupinami lidí a méně se chrání. Je podle něj spíše překvapivé, že mezi nejhůře postiženými skupinami nejsou zdravotníci.

Nikoho naopak nepřekvapí studie, které prokazují, že na komplikace spojené s koronavirem více umírají starší a nemocní lidé. Statistiky ukazují, že v Británii umírá až třikrát více lidí starších 90 let v porovnání s lidmi ve věku mezi 75 a 90 lety. I ti přitom umírají pětkrát více než lidé ve věku od 65 do 74 let.

"Míra infekce u starších lidí by měla být nižší, protože nechodí do práce, takže je méně pravděpodobné, že ji chytí, ale když ji chytí, je to mnohem horší," upozornil Neal.

V případě nemocných lidí je statistika také jasná. Nejen v Británii umírají nejvíce lidé s chronickými nemocemi. Podle statistik mělo 90,4 % lidí, kteří v březnu a dubnu zemřeli s covidem-19 v Anglii a Walesu, alespoň jednu chorobu.

Sattar tvrdí, že část problému může být spojena s obezitou, protože tukové buňky mohou vytvářet imunitní proteiny, které mohou přispívat k potenciálně fatální hyperimunitní reakci. Jiní lidé mají díky zrychlenému stárnutí kardiovaskulárního a respiračního systému menší schopnost vyrovnat se se značným stresem, který může imunitní reakce způsobit při zasažení vícero orgánů.

Černoši a Asiaté umírají víc. Nikdo neví proč

Posledním typem lidí, které koronavirus ohrožuje, jsou etnické menšiny. Proč jsou například černoši více ohroženi úmrtím než běloši zatím není jasné a je to předmětem zkoumání, už nyní se ale objevují kontroverzní názory. Někteří komentátoři například tvrdí, že lidé z etnických menši žijí kvůli rasismu ve společnosti v chudších podmínkách.

Statistiky ukázaly, že geografické a sociálně-ekonomické faktory (například složení domácnosti, postižení, věk, atd.) představují více než polovinu rozdílu v riziku mezi muži a ženami různé barvy pleti. Tyto faktory ale pořád nevysvětlují, proč jsou etnické menšiny vystaveni vyššímu riziku úmrtí, než běloši.

Vědci se domnívají, že za tím může stát řada dalších faktorů. V případě lidí z Asie například zvyk žít s více generacemi najednou. V přeplněných domech se pak nákaza šíří podstatně rychleji. Kde ale zatím pouze o odhady, kterou jsou aktuálně předmětem výzkumu.

Podle odborníků je třeba co nejdříve odhalit příčiny, které vedou k tomu, že lidé zasaženi koronavirem umírají, a eliminovat je. Nikdo nedokáže vyloučit příchod druhé vlny a pokud se tak stane, lidé na ni musí být připraveni lépe, než na první vlnu.

"Můžeme lidem říct, že víme, že pokud jste černého etnika nebo, řekněme, bangladéšského etnika, vaše riziko úmrtí a infekce je poměrně vysoké, musíte udělat to a to," tvrdí Manish Pareek, docent v oboru infekčních chorob na katedře respiračních věd na University of Leicester.

Nejsou to ale jen etnické menšiny, ohroženi jsou i další skupiny, které se od sebe liší. "Jestliže jste řidič autobusu, máte kolem 60 let, za rok nebo dva se chystáte do důchodu, a my víme, že máte cukrovku, nedává mi smysl, proč byste měl přicházet do kontaktu se stovkami lidí," dodal Pareek.

Závěrem upozornil, že výsledky těchto zkoumání budou přínosné i pro lékaře a zdravotníky. Ne všichni by totiž v době pandemie měli přicházet do kontaktu s nemocnými. "Když se podíváte na zdravotníky, kteří zemřeli, někteří z nich neměli být na frontové linii..." upozornil.