Berlín chce po vzoru Prahy pomník. Snesla se ostrá kritika! Proč?

Ztělesňovat by měl i její nástupkyni, socialistickou Německou demokratickou republiku (NDR). Oběti se inspirovaly i pražským pomníkem obětí komunismu z dílny sochaře Olbrama Zoubka. Jejich požadavek však vyvolal kontroverze, mimo jiné i kvůli navrhovanému místu, kde by měl stát.

S myšlenkou na vybudování památníku obětem politických represí v komunistické části Německa v letech 1945 až 1989 přišla Unie svazů obětí komunistické diktatury (UOKG), která zastřešuje 30 organizací.

Za vzor pro něj předseda sdružení Rainer Wagner označil pomníky obětí komunismu a stalinismu v Moskvě, Praze, Sofii a maďarském Csömöru, postavené po roce 1989.

Nejmenovaná německá historička podle listu Berliner Zeitung nicméně varovala, aby projekt nezdůrazňoval pouze dopady sovětského komunismu v Německu a neopomíjel jeho příčiny v podobě druhé světové války, kterou rozpoutali nacisté. "To by bylo nepřípustné zkracování dějin," soudí historička.

Spory vyvolalo také zvažované místo pro plánovaný pomník. Wagner si ho představuje v okolí historické budovy Říšského sněmu a Braniborské brány, kde už dnes stojí památníky obětem nacistické diktatury a Romům, kteří byli zavražděni za vlády Adolfa Hitlera. To se ale podle Berliner Zeitung moc nezamlouvá například ministrovi kultury Berndu Neumannovi, ale i jiným.

"Samozřejmě že nechceme žádnou neuctivou konkurenci k obětem nacismu. Když se ale jedná o oběti diktatur, nemohou mít oběti té první německé diktatury také žádný nárok na výhradní zastoupení," myslí si předseda UOKG, který sám patřil mezi perzekvované v dobách NDR.

Autorem Pomníku obětem komunismu v Praze  je sochař Olbram Zoubek, na koncepci se podíleli také architekti Zdeněk Hölzl a Jan Kerel. Monument je situován v ose mezi Hvězdárnou na vrcholu Petřína a Vítěznou ulicí v údolí. Prostřednictvím této ulice souvisí s Mostem 1. máje a Národní třídou. Pomník obětem komunismu tvoří zužující se masivní schodiště, v jehož horní části je umístěno sedm soch. První z nich je celá, další představují postupně "korodující" mužské postavy, jež mají symbolicky znázorňovat postupné fyzické i psychické utrpení muklů (mužů určených k likvidaci), jak si mezi sebou říkali političtí vězni v padesátých letech.

V dolní části schodiště je na kovových deskách napsáno: "Oběti komunismu 1948 - 1989: 205 486 odsouzeno - 248 popraveno - 4 500 zemřelo ve věznicích - 327 zahynulo na hranicích - 170 938 občanů emigrovalo". Stejná informace je uvedena na bronzovém pásu, který běží napříč celým pomníkem. Odhalení pomníku předcházela diskuse o věrohodnosti výběrového řízení a přiměřenosti výše nákladů na jeho zhotovení. Pomník slavnostně odhalili 22. května 2002 zástupci Konfederace politických vězňů, radnice Prahy 1 a pražského magistrátu.

Pomník se opakovaně stal předmětem útoků, jak informuje server totalita.cz. Neznámá osoba 21. srpna 2003 omotala postavy, které symbolizují politické vězně 50. let, červenými lepícími páskami s hanlivými nápisy. O několik měsíců později, 9. listopadu 2003 poškodila jednu ze soch výbušnina, kterou zde odpálil autor řady bombových útoků Vladimír Štěpánek (zemřel 29. prosince 2003 na následky zranění, které si sám způsobil při zatčení u pomníku smíření na Bukové Hoře u Teplic nad Metují).