WikiLeaks: Slovensko i Česko v hledáčku USA. O co šlo?

Velvyslanectví v kabelogramu uvedlo, že chystaný nákup je nepřímý a že slovenské ministerstvo obrany v této věci uzavřelo kontrakt s exportní a importní společností Ralas. Také dodalo, že Slovensko nákup obhajuje jako prospěšný pro soukromé firmy a poukazuje na to, že pro takový obchod neexistuje embargo.

Ambasáda do Washingtonu odeslala také několik žádostí o názor k zamýšleným vojenským obchodům slovenské společnosti Petina International, která se specializuje na obchody se zbraněmi. Šéf této firmy Peter Peniaška u amerického diplomatického zastoupení zjišťoval postoj USA k prodeji 144 tanků T-72, 50 bojových vozidel pěchoty BVP-1, 25 minometů či několik tisícovek útočných pušek do rizikových zemí. Zmíněné kontrakty se měly týkat mimo jiné Libye, Demokratické republiky Kongo, Kamerunu, Afghánistánu či Jemenu.

"Peniaška se zjevně pokouší předem získat přehled o tom, jak vláda USA zareaguje, pokud se slovenská vláda rozhodne uskutečnit níže popsané prodeje zbraní," uvádí komentář velvyslanectví v diplomatické depeši.

Jeden z obchodů se týkal také České republiky. Slováci při zvažované dodávce náhradních dílů pro tanky T-72 do Libye chtěli spolupracovat s blíže neupřesněnou českou zbrojovkou. Obchod měl mít hodnotu 12 milionů dolarů (přes 230 milionů korun).

Vztahy Běloruska a EU v současnosti 

Jelikož EU odmítla ratifikovat dvoustrannou Dohodu o partnerství a spolupráci (PCA), řídí se vzájemné obchodní a hospodářské vztahy mezi EU a Běloruskem Dohodou o obchodu a spolupráci (Trade and Cooperation Agreement, TCA) podepsanou mezi tehdejšími EHS a SSSR ještě v roce 1989. Tato dohoda zakotvuje doložku nejvyšších výhod, ale nepředpokládá běloruskou regulatorní aproximaci k nejdůležitějším obchodním acquis Evropské unie, informuje server businessinfo.cz.

Evropská unie odňala Bělorusku v červnu 2007 výhody plynoucí z preferenčního systému GSP (General System of Preferences). Učinila tak v reakci na nerespektování Běloruskem závazků vůči Mezinárodní organizaci práce (ILO). Prokáže-li Bělorusko, že respektuje práva odborů, je EU připravena Bělorusku výhody GSP opět poskytnout.

Bělorusko se připojilo k iniciativě Východního partnerství, které má posílit bilaterální a multilaterální spolupráci EU. Účast Běloruska je však v projektu finančně limitovaná.

Po prezidentských volbách 2006 zavedla EU dne 24. března 2006 sankce vůči Bělorusku v podobě zákazu vstupu na území EU osobám odpovědným za manipulaci voleb a zmrazení účtů představujících zdroje pro běloruský režim. Šlo o rozšíření sankcí přijatých v roce 2004 proti osobám podílejícím se na zmizení čtyř běloruských občanů.

V roce 2009 byla aplikace vízových restrikcí pozastavena. Avšak v důsledku represí, které následovaly po presidentských volbách 19. prosince 2010, EU opětovně zavedla sankce v podobě vízových restrikcí a rozšířila je o zmrazení účtů společnostem, které se podílejí na podpoře Lukašenkova režimu.

Dne 15.10.2012 rozhodla Rada EU o prodloužení restriktivních opatření proti Bělorusku v současné podobě, a to o další rok. Propuštění všech politických vězňů je podmínkou EU k rozvoji vzájemných vztahů s Běloruskem.