Náckové ženou německého prezidenta k soudu: Ať nás přestane urážet

"Potřebujeme občany, kteří půjdou do ulic a tyto šílence vykážou tam, kam patří," prohlásil Gauck v reakci na protesty pravicových radikálů proti nové ubytovně pro azylanty ve východoberlínské čtvrti Hellersdorf a demonstrace odpůrců extremismu, které se konaly na přelomu srpna a září.

NPD následně podle Spiegelu prezidenta vyzvala, aby objasnil, zda tím podporoval tyto protidemonstrace a zda "výraz 'šílenci' vztahoval na členy, případně aktivisty NPD". Gauck na to reagoval poznámkou, že po přečtení zpráv v médiích o událostech v Hellersdorfu se "její otázka zodpoví sama od sebe".

Strana poté podala na hlavu státu žalobu k ústavnímu soudu spojenou s návrhem, aby soud prezidentovi takové výroky zatrhl. Ten si vyžádal i stanovisko Gaucka, který popřel, že by vyzýval k protestům proti NPD. A výrazem "šílenci" prý nemyslel žádnou konkrétní osobu. O návrhu NPD by měl soud v Karlsruhe podle Spiegelu rozhodnout ještě do nedělních parlamentních voleb.

Krajní pravice působí ve Spolkové republice Německo od jejího sjednocení, tedy od 90. let. Její činnost se na začátku poslední dekády dvacátého století projevovala především trestnou činností jejích příslušníků. Podle statistik bylo nejvíce trestných činů (vražd) s extremistickým podtextem spácháno do roku 1996.

V Německu existuje několik extrémně pravicových politických stran, ta nejznámější se jmenuje NPD – Národnědemokratická strana Německa. Oficiálně se označuje za nedemokratickou a usiluje o zvýhodnění určitých etnik. Historie NPD sahá do roku 1964, kdy byla založena spojením různých pravicových skupin a přebrala strukturu své předchůdkyně DRP (Německá říšská strana). NPD se postupně radikalizovala (jeden z jejích představitelů Günter Deckert byl dokonce postaven před soud), až došlo v roce 2001 k prvnímu pokusu ji zakázat.

Tato iniciativa byla neúspěšná a v roce 2004 NPD poprvé přičichla k moci – v Sasku přesvědčila 9,2 % voličů a získala 12 křesel v zemském parlamentu. Před dvěma lety došlo ke změně ve vedení NPD a strana oznámila, že se chce odklonit od extrémně pravicové image a oslovit tak více voličů. Během vyšetřování zločineckého tria NSU vyšlo najevo, že teroristé měli vazby na představitele NPD. Na základě tohoto zjištění začala německá vláda uvažovat o dalším pokusu tuto stranu zakázat. Díky liberálům z FDP však návrh nebyl podán.

Němci s extremismem bojují jak na zemské, tak na celostátní úrovni. Významnou roli v tomto úsilí hraje Úřad pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungschutz). Jeho úkolem je sbírat informace o protiústavní činnosti a předávat je povolaným orgánům. Jinými slovy, tento úřad se snaží „špehovat" a své výsledky pravidelně publikuje, píše web pohledzvenku.cz.