Kyjev - Prozápadní demonstranti během mrazivé noci na dnešek na ústředním kyjevském náměstí vybudovali nové barikády v obavách před opakováním policejních akcí z předchozí noci. Protesty proti orientaci Ukrajiny na Rusko místo na Evropskou unii v centru ukrajinské metropole vstoupily do čtvrtého týdne, zatímco ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová dnes prohlásila, že ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ve skutečnosti chce podepsat asociační dohodu s EU.
Na náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva i dnes demonstrovalo kolem 20.000 lidí. I přes noc jich tam zůstávalo na 5000. Po středečním pokusu těžkooděnců zlikvidovat opoziční tábor tentokrát nebyly hlášeny vážnější incidenty, ale opoziční aktivisté nenechávali nic náhodě a budovali až pětimetrové barikády ze sněhu a pytlů s pískem.
Ministr vnitra Vitalij Zacharčenko vydal prohlášení, v němž demonstranty varoval před provokacemi. "Nikdo neupírá občanům právo na pokojný protest. Nelze ale ignorovat práva a zákonné zájmy ostatních. Normální fungování hlavního města nesmí nic rušit," uvedl ministr.
Podle agentury Unian opozice na barikády v centru metropole povolává bývalé vojáky sovětské armády, kteří mají bojové zkušenosti z dob okupace Afghánistánu. Po úterním policejním zásahu se dnes v noci jejich počet na náměstí Nezávislosti ztrojnásobil z 200 na 600.
Do Kyjeva dnes z celé Ukrajiny desítkami autobusů i osobními vozy přijížděli další demonstranti. Davy se pokoušeli rozehřát svými vystoupeními na náměstí Nezávislosti popová zpěvačka Ruslana a další hudebníci. Kněží podle agentury DPA pronášeli veřejné modlitby.Mezitím pokračují diplomatické tahanice o zahraničněpolitické směřování Ukrajiny. Šéfka unijní diplomacie Ashtonová prohlásila, že Janukovyč ve skutečnosti s EU chce podepsat asociační dohodu, kterou koncem listopadu na poslední chvíli odmítl po zjevném tlaku Moskvy. Dal jí to prý najevo při jejich jednání tento týden v Kyjevě.
Evropský parlament dnes vyzval k vyslání oficiální unijní delegace na Ukrajinu s cílem zprostředkovat rozhovory mezi ukrajinskou vládou a opozicí. Europoslanci rovněž ostře odmítli tlak Moskvy na Ukrajinu a naznačili, že by EU v té souvislosti měla uvažovat o protiopatřeních.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v poselství o stavu země ujistil, že Rusko neusiluje o to stát se globální či regionální supervelmocí, ale ke spolupráci se sousedem, který si to přeje, je připraveno.
Kdo má navrch: EU nebo Kreml?
Vliv Moskvy, která Ukrajinu vnímá stále jako jakýsi svůj postsovětský satelit a chce ji zahrnout do vlastní celní unie, je klíčový. Jakmile mělo dojít ke sblížení Ukrajiny s Evropskou unií podpisem asociační dohody na summitu v litevském Vilniusu, který byl ještě nedávno podle Janukovyče „jistý", Moskva pohrozila Kyjevu zvýšením cen strategických surovin, nekompromisním vymáháním dluhu nebo ztížením ukrajinského exportu do Moskvou kontrolovaného Společenství nezávislých států, kam míří 75% strojírenské produkce Ukrajiny. Prezident Janukovyč za této situace „obrátil".
Ukrajina je v nelehké situaci, potýká se s vysokou nezaměstnaností a obrovskými dluhy. Pragmatický a cynický Janukovyč se snaží hrát na obě strany a vytěžit z postavení Ukrajiny mezi Západem a Ruskem co nejvíc. Zajištění mezinárodního postavení země a její nezávislosti ovšem není obchod ani hra. Jednání Janukovyče jen dále prodlužuje do budoucnosti závislost Ukrajiny na Moskvě a nabízí možnost vměšování se do ukrajinských záležitostí zvenčí. Jakmile někdo jednou získá pověst prostituta, už se jí těžko zbaví, napsal euroskop.cz.
Když Janukovyč navrhl, aby se jednání o přistoupení Ukrajiny k asociační dohodě s EU účastnila i ruská strana, Evropská unie to jednoznačně odmítla. EU tak vyučuje Kyjev z nezávislosti: jednání o přistoupení k EU je výlučně dvoustranná záležitost mezi Unií a uchazečem o přijetí – nikdo třetí nemá sebemenší právo do toho mluvit.
Vztah založený na nerovnosti a ekonomické závislosti nabízí Kyjevu naopak Moskva. Je to střet dvou světů. Na jedné straně autoritativní stát, kde vládne oligarchie spojená s byznysem s těžbou, transportem a prodejem ruského nerostného bohatství, které má pod palcem ruská Federální služba, bývalá KGB, stát prolezlý korupcí, kde platí pouze právo silnějšího, a proti tomu „měkká síla" EU, založená na rovnoprávném postavení členských zemí a visi právního společnosti, kde pravidla platí pro všechny země i občany stejně.
Na první pohled to vypadá, že proti hrubé síle a nevybíravému nátlaku Kremlu tahá Unie za kratší konec provazu, ale z delšího časového hlediska získává převahu a je i ekonomicky výhodnější: neplatí totiž marxistická poučka o tom, že právo nebo morálka jsou jakousi nadstavbou odvozenou ze socioekonomické základny, jak to vyznává cynická postkomunistická politika, která se neohlíží nalevo ani napravo, ale naopak: prosperita je nejlépe zajištěna ve společnosti, která pravidla, byť nepsaná a nikým nevynucovaná, dodržuje.
Související
Zelenského setrvání v čele země do konce války podporuje většina Ukrajinců
Mírový summit přičítá body Švýcarsku za další iniciativu. Můžeme ho ale považovat za úspěšný?
Ukrajina , Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Von der Leyenová by mohla počítat s dalšími hlasy. A pokračovat v čele EK
před 1 hodinou
Rusové řeší s Američany možnou výměnu Gershkoviche za jiného vězně
před 2 hodinami
Euro 2024: Angličané si došli pro povinnou výhru nad Srbskem. Přesto měl jejich výkon rezervy
před 2 hodinami
Začalo Euro. Které fotbalové filmy a seriály jsou nejlepší?
před 3 hodinami
Setkání Kima a Putina v KLDR je na spadnutí. Nadšení z toho nejsou ani v Pekingu
před 3 hodinami
V Česku už se letos potvrdilo přes 20 tisíc případů černého kašle, ukazují data
před 4 hodinami
Unijní ministři schválili zákon o obnově přírody. Rakušanka zřejmě zneužila pravomoci
před 4 hodinami
Univerzita Karlova podá stížnost proti odložení případu střelby na FF UK
Aktualizováno před 5 hodinami
Explozi munice na Libavé nepřežil voják, další jsou zranění. Případ řeší vojenská policie
před 5 hodinami
TrollWall AI překročil hranice Česka a Slovenska, před škodlivým obsahem chrání stále více firem
před 5 hodinami
Kreml reaguje na Stoltenbergova slova o jaderných zbraních. Mluví o eskalaci
před 6 hodinami
Mírový summit přičítá body Švýcarsku za další iniciativu. Můžeme ho ale považovat za úspěšný?
před 6 hodinami
Vraždou skončil noční konflikt na ubytovně v Ústí nad Labem
před 7 hodinami
Rusové poprvé komentovali výsledky summitu. Peskov promluvil
před 8 hodinami
Le Penová prozradila, co by v případě jejího volebního triumfu bylo s Macronem
před 8 hodinami
Netanjahu naplnil očekávání. Izraelský válečný kabinet se rozpouští
před 9 hodinami
Deset lidí je po nehodě turistického autobusu stále v péči nemocnic na Islandu
před 9 hodinami
Česká role v jaderné bezpečnosti Ukrajiny je velká. Ruská hybridní hrozba se týká i tuzemských elektráren
před 10 hodinami
NATO řeší pohotovost u dalších jaderných zbraní, přiznal Stoltenberg
před 10 hodinami
Blížíme se k přímému angažmá zemí NATO na Ukrajině, říká expert pro EZ po summitu. Rusům doporučuje se zamyslet
Bezpečnostní expert Tomáš Řepa s Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bilancoval možné důsledky mírového summitu ve Švýcarsku, který se konal během uplynulého víkendu. „Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek