Sarajevo - Vlna protestů proti stoupající nezaměstnanosti a chudobě, které začaly ve středu v Tuzle a hrozí přerůst v největší sociálně motivované nepokoje od skončení války z 90. let, se dnes podle médií rozšířila do třicítky měst po celé Bosně. Hlášeny jsou desítky zraněných. Ochromujícími granáty a gumovými projektily zasáhla podle agentury Reuters policie v Sarajevu, kde protestující vtrhli do sídla regionálních úřadů a podpálili ho.
Demonstrace začaly v Tuzle na severovýchodě Bosny ve středu a na šest tisíc lidí v nich pokračovalo i ve čtvrtek. Večer se ale situace přiostřila, když na policisty začalo létat kamení, vajíčka a světlice. Strážci pořádku reagovali slzným plynem, a když radikální část demonstrantů začala rozbíjet výlohy a zapalovat odpadkové koše, dav rozehnali. Na 130 lidí utrpělo zranění.
List Dnevni Avaz napsal, že v Tuzle se dnes sešlo kolem 13.000 lidí. Zástup se odpoledne vydal od vyhořelé budovy regionální vlády k sídlům dalších institucí, včetně soudu a prokuratury.
Ze solidarity s Tuzlany vyšly ve čtvrtek do ulic stovky obyvatel i v dalších městech především bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) - Sarajevu, Mostaru, Zenici a Bihači. Také v Sarajevu se ve čtvrtek demonstranti střetli s příslušníky bezpečnostních sil, z nichž čtyři byli podle sdělení policie se zraněními převezeni do nemocnice.
Dnes už se protesty rozlily podle některých médií až do 33 měst nejen ve federaci, ale i v Republice srbské.
Demonstrace odrážejí rostoucí nespokojenost s neustálým hašteřením politiků, které trvá od konce války z let 1992-1995 a blokuje řízení země a ekonomický rozvoj.
Tragické následky války
Rozpad Jugoslávie provázela v letech 1992 až 1995 válka v Bosně a Hercegovině. Podle nejnovějších údajů bylo zabito 100 tis. osob, z toho 60 tis. vojáků a 40 tis. civilistů, 65 tis. Bosňáků, 25 tis. Srbů a 8 tis. Chorvatů nebo ostatních (počty a struktura obětí zůstávají v zemi kontroverzním tématem).
Ze svých domovů uprchlo do zahraničí nebo v rámci BaH asi 2,2 mil. osob (UNHCR). Do dnešního dne se vrátilo 1,027 mil. osob a v BaH žije 125 tis. osob uprchlíků nebo vysídlených osob. Většina z těch, kteří se vrátili, nebo byli umístěni do tzv. kolektivních center (7,5 tis.), stále žije v těžkých podmínkách, obzvláště pokud se vrátili na území, kde jejich národ tvoří početní menšinu.
Komplikované státoprávní uspořádání země, diametrálně odlišné názory jednotlivých politických představitelů a stran na fungování a budoucnost země, boj politických stran o zdroje financí a pozice ve státní správě a státních podnicích, jakož i s tím spojená vysoká míra korupce a nepotismu jsou permanentním zdrojem politických a vládních krizí. Vzájemná nedůvěra a stále ještě otevřené rány společnosti z dob války vedou k tomu, že ve volbách, které jinak v zásadě vždy splňují základní demokratické standardy, vítězí nacionalistické politické strany, jejichž politické programy se navzájem v zásadních otázkách naprosto vylučují.
Vzhledem ke konsociačnímu politickému uspořádání, které vyžaduje v těchto zásadních otázkách konsensus, je pak téměř nemožné, aby se političtí lídři shodli více než na absolutním minimu, které obvykle nestačí k reformám, jež vyžaduje měnící se společnost a plynoucí čas. Výsledkem je zaostalý socioekonomický systém, silná role zpolitizovaného státního sektoru a naopak nepříznivé podmínky pro rozvoj soukromého podnikání a individuální iniciativy.
Nízká ekonomická aktivita v roce 2012 měla za následek zvyšující se počet nezaměstnaných, který byl způsoben zvýšenou nezaměstnaností ve stavebnictví, v zemědělství, rybářství a obchodu včetně pohostinství. Reálná míra nezaměstnanosti stoupla na 44,1 % (28,5 % dle ILO).
Související
Balkánské státy postihl masivní blackout. Nefungují semafory, MHD ani obchody, na silnicích je chaos
Přízrak nové války v Evropě. Může vypuknout "do hodiny" s podporou Putina
bosna a hercegovina , Válka na Balkáně
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Policie chystá další Speed Marathon. Lidé mohou pomoci s výběrem míst
před 55 minutami
Orbán chce, aby Zelenskyj pustil ropu a přestal s protimaďarskou politikou
před 1 hodinou
Pavel odjel na zahraniční cestu do Alp, odhalil mluvčí prezidenta
před 2 hodinami
Pohonné hmoty zdražují. Obrat v trendu se zatím nedá čekat
před 3 hodinami
Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá
před 4 hodinami
Autonehoda vozu s Klempířem se vyřešila na místě. Viníkem je řidič ministra
před 4 hodinami
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
před 5 hodinami
Muž, jenž způsobil manévry v Havířově, se sám zastřelil. Zbraň měl legálně
před 6 hodinami
Přestřelka na moři. Kubánci zastřelili čtyři lidi ze člunu registrovaného v USA
před 7 hodinami
Zemřel Jiří Valenta, někdejší klávesista legendární kapely Olympic
před 8 hodinami
Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není
včera
Pavel odcestoval do zahraničí. Do práce se vrátí po víkendu
včera
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
včera
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
včera
Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici
včera
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
včera
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
včera
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
včera
Fico opět kritizuje Kyjev. Dodávky ropy na Slovensko se obnoví až v březnu
včera
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
Japonsko plánuje nasadit rakety země-vzduch na ostrově Jonaguni u Tchaj-wanu do března 2031, uvedlo ministerstvo obrany podle BBC. Tokio stanovilo termín poprvé od okamžiku, kdy o budoucím nasazení raket rozhodlo v roce 2022.
Zdroj: Lucie Podzimková