Bosna na pokraji války: Sociální nepokoje se vymykají kontrole

Sarajevo - Vlna protestů proti stoupající nezaměstnanosti a chudobě, které začaly ve středu v Tuzle a hrozí přerůst v největší sociálně motivované nepokoje od skončení války z 90. let, se dnes podle médií rozšířila do třicítky měst po celé Bosně. Hlášeny jsou desítky zraněných. Ochromujícími granáty a gumovými projektily zasáhla podle agentury Reuters policie v Sarajevu, kde protestující vtrhli do sídla regionálních úřadů a podpálili ho.

Demonstrace začaly v Tuzle na severovýchodě Bosny ve středu a na šest tisíc lidí v nich pokračovalo i ve čtvrtek. Večer se ale situace přiostřila, když na policisty začalo létat kamení, vajíčka a světlice. Strážci pořádku reagovali slzným plynem, a když radikální část demonstrantů začala rozbíjet výlohy a zapalovat odpadkové koše, dav rozehnali. Na 130 lidí utrpělo zranění.

List Dnevni Avaz napsal, že v Tuzle se dnes sešlo kolem 13.000 lidí. Zástup se odpoledne vydal od vyhořelé budovy regionální vlády k sídlům dalších institucí, včetně soudu a prokuratury.

Ze solidarity s Tuzlany vyšly ve čtvrtek do ulic stovky obyvatel i v dalších městech především bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) - Sarajevu, Mostaru, Zenici a Bihači. Také v Sarajevu se ve čtvrtek demonstranti střetli s příslušníky bezpečnostních sil, z nichž čtyři byli podle sdělení policie se zraněními převezeni do nemocnice.

Dnes už se protesty rozlily podle některých médií až do 33 měst nejen ve federaci, ale i v Republice srbské.

Demonstrace odrážejí rostoucí nespokojenost s neustálým hašteřením politiků, které trvá od konce války z let 1992-1995 a blokuje řízení země a ekonomický rozvoj. 

Tragické následky války

Rozpad Jugoslávie provázela v letech 1992 až 1995 válka v Bosně a Hercegovině. Podle nejnovějších údajů bylo zabito 100 tis. osob, z toho 60 tis. vojáků a 40 tis. civilistů, 65 tis. Bosňáků, 25 tis. Srbů a 8 tis. Chorvatů nebo ostatních (počty a struktura obětí zůstávají v zemi kontroverzním tématem).

Ze svých domovů uprchlo do zahraničí nebo v rámci BaH asi 2,2 mil. osob (UNHCR). Do dnešního dne se vrátilo 1,027 mil. osob a v BaH žije 125 tis. osob uprchlíků nebo vysídlených osob. Většina z těch, kteří se vrátili, nebo byli umístěni do tzv. kolektivních center (7,5 tis.), stále žije v těžkých podmínkách, obzvláště pokud se vrátili na území, kde jejich národ tvoří početní menšinu.

Komplikované státoprávní uspořádání země, diametrálně odlišné názory jednotlivých politických představitelů a stran na fungování a budoucnost země, boj politických stran o zdroje financí a pozice ve státní správě a státních podnicích, jakož i s tím spojená vysoká míra korupce a nepotismu jsou permanentním zdrojem politických a vládních krizí. Vzájemná nedůvěra a stále ještě otevřené rány společnosti z dob války vedou k tomu, že ve volbách, které jinak v zásadě vždy splňují základní demokratické standardy, vítězí nacionalistické politické strany, jejichž politické programy se navzájem v zásadních otázkách naprosto vylučují.

Vzhledem ke konsociačnímu politickému uspořádání, které vyžaduje v těchto zásadních otázkách konsensus, je pak téměř nemožné, aby se političtí lídři shodli více než na absolutním minimu, které obvykle nestačí k reformám, jež vyžaduje měnící se společnost a plynoucí čas. Výsledkem je zaostalý socioekonomický systém, silná role zpolitizovaného státního sektoru a naopak nepříznivé podmínky pro rozvoj soukromého podnikání a individuální iniciativy.

Nízká ekonomická aktivita v roce 2012 měla za následek zvyšující se počet nezaměstnaných, který byl způsoben zvýšenou nezaměstnaností ve stavebnictví, v zemědělství, rybářství a obchodu včetně pohostinství. Reálná míra nezaměstnanosti stoupla na 44,1 % (28,5 % dle ILO). 

Související

Milorad Dodik

Přízrak nové války v Evropě. Může vypuknout "do hodiny" s podporou Putina

V případě, že Milorad Dodik oznámí odtržení, je politik z vládnoucí strany v srbské části Bosny a Hercegoviny přesvědčen, že válka vypukne během hodiny. Podle něho o tom není pochyb. Rusko podporuje úsilí místních úřadů o odtržení od zbytku země, což pro Západ znamená využití „balkánského kotle“ v konfliktu.

Více souvisejících

bosna a hercegovina Válka na Balkáně

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října

Izraelská armáda oznámila, že při pondělním cíleném útoku v jižním Libanonu zahynul velitel proíránské organizace Hizballáh pro oblast Barášit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy