Diplomatický chaos: Jednání EU s Janukovyčem zrušeno není

Podle zpráv ukrajinských médií ochranka Janukovyčova úřadu nejprve vyvezla tři vysoké evropské diplomaty z ohroženého sídla prezidentské kanceláře, na které útočil agresivní dav opozičních radikálů.

V té chvíli se mezi novináři rozšířily zprávy, že jednání evropská delegace zrušila a odcestovala z Kyjeva. Později se ale ukázalo, že trojice evropských ministrů se v doprovodu policejního komanda do sídla prezidenta vrátila, aby zahájila dramaticky odkládané jednání.

Fabius ještě před příjezdem na Ukrajinu prohlásil, že hodlá Janukovyče přesvědčit o nutnosti zastavit nepřijatelné násilí. Měl rovněž prezidenta informovat o tom, že Brusel nejspíš vyhlásí adresné sankce proti ukrajinským činitelům odpovědným za krveprolití.

Jen od dnešního rána zemřelo při obnovených střetech v centru Kyjeva podle očitých svědků nejméně deset lidí. Opozici se podařilo znovu obsadit celé náměstí Nezávislosti, kde se shromáždilo na 30 000 lidí. "Dochází zde k pouličním bojům. U hotelu Ukrajina se ozývá střelba ostrými náboji. Lidé nás varují, že ze střech domů i hotelu Ukrajina střílejí snipeři. Další a další lidé jsou odnášeni na nosítkách," hlásí zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, které z odpovědnosti za zmařené příměří obvinilo pravicové radikály. Jejich maskovaní bojovníci prý na policii zaútočili palbou ostrými náboji a používají dokonce otravné látky. Radikální organizace Pravý sektor dnes ráno označila příměří za "falešné" a odmítla se jím řídit.

Po vyhlášeném míru přitom měly následovat rozhovory prezidenta Janukovyče s opozicí. Cílem bylo vyhnout se neopakování podobné tragédie, jaká se stala včera, kdy zahynulo nejméně 26 lidí. Demonstranti ale dál trvají na Janukovyčově rezignaci a předčasných volbách. Prezident to odmítá, uvedl web CT24.

Může za vše Putin?

Německý prezident Joachim Gauck uvedl, že o budoucnosti Ukrajiny mluvil i s tamním prezidentem Viktorem Janukovyčem. "Zeptal jsem se ho, jak by podle něj měla země v budoucnosti vypadat. Ptal jsem se, jestli jako vzorový model pro svou zemi, co se týká právního státu, politiky a hospodářství, vidí Rusko," řekl Gauck a podotkl, že podle mnoha pozorovatelů ruská společnost nepředstavuje ideální vzor právního státu.

Podle Gaucka v nynější situaci na Ukrajině nejde o to, že by se Evropa snažila oslabit vliv Ruska. "Nejde o nějaké rozšiřování sfér vlivu. Jde o to, zda obyvatelstvo velké země dostane právo samo si určit směr budoucího vývoje nebo ne," řekl německý prezident.

Gauck rovněž kritizoval obě ukrajinské strany za násilnosti, které vypukly v souvislosti s protivládními protesty a při nichž zemřely desítky lidí. "Sám jsem jako aktivista zažil protesty v roce 1989 (v Německé demokratické republice). Stáli jsme na ulicích, chtěli jsme změnu a ptali jsme se, zda proti nám vyjedou tanky nebo ne," řekl Gauck. "Tenkrát jsme si uvědomili, že když zvládneme udržet protest v ulicích bez násilí, bude mít policie velký problém použít proti nám zbraně," zdůraznil.

Těsně před posledním summitem EU na konci loňského listopadu ve Vilniusu, před nímž Viktor Janukovyč vytrvale hovořil o „evropské orientaci Ukrajiny", došlo ke dvěma schůzkám Putina a Janukovyče s přísně utajeným obsahem – v Moskvě a v Soči. Kdo si myslí, že se na nich nejednalo o nepodepsání evropsko-ukrajinské asociační smlouvy, ten se určitě mýlí.

Těžko říct, zda ruský prezident, když předkládal panu Janukovyčovi své argumenty, počítal s tím, co se kvůli jeho nepochybně brutálnímu tlaku na něj může na Ukrajině stát. Možnosti jsou v zásadě dvě: Buď ruští diplomaté na Ukrajině špatně vyhodnotili situaci a gosudarovi špatně poradili, anebo je gosudar jednoduše zvyklý rozhodovat tak, jak sám uzná za vhodné.

Horší eventualitou je ta druhá. Chyba se totiž obvykle dá napravit. V případě klasického ruského samodurství je to daleko horší, uvedl komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.