Ukrajina se sype: Užhorod už neváhá, přešel k opozici

Oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou, která v meziválečném období patřila Československu, dnes podle místních médií vypověděla poslušnost ústřední vládě a zakázala činnost Strany regionů a komunistů.

Tábor prezidenta přitom ještě počátkem týdne Zakarpatskou oblast pevně ovládal, ke Straně regionů se hlásil gubernátor Oleksandr Ledyda, starosta Užhorodu Viktor Pohorelov i pětice poslanců zastupujících oblast v centrálním parlamentu.

Psali jsme: Strach z Ukrajiny i v Česku: Hrozí destabilizace střední Evropy? Drsná diplomacie: Dohoda nebo smrt, dupl si ministr na "Majdan" +VIDEO  

Všichni s výjimkou Ledydy ale ve čtvrtek a v pátek přešli na stranu opozice, vládní tábor nakonec opustil i šéf oblastní policie Vasyl Varcaba. Ledyda se uchýlil do Kyjeva, oblast ale řídit nemůže, protože jeho užhorodské sídlo obsadili povstalci.

Převzetí moci opozicí bylo v Zakarpatské oblasti pokojné, k žádným násilnostem podle místních novinářů nedošlo.

Zdroj: YouTube

Skutečným politickým oříškem je Zakarpatí, tedy bývalé území Československa známé jako Podkarpatská Rus. Přestože jde o nejzápadnější výspu země, opozice zde má složité postavení. V parlamentních volbách v roce 2012 v některých okresech zvítězila vládní Strana regionů, jinde opoziční Vlast. Zdejší Rusíni nesdílejí nacionalistické cítění se sousedními Haličany a volají po autonomii. Navíc v kraji žije silná maďarská menšina. „Maďaři všichni ve volbách jednoznačně hlasovali za Janukovyče nebo Stranu regionů," řekl nedávno v rozhlase poslanec Viktor Baloha z místní vlivné rodiny. Podle něj však zároveň všichni obyvatelé oblasti chtějí do Evropské unie. Uvedl to server e15.cz.

Zažitou představu jasně rozdělené země nabourávají i úspěšné „puče" v Sumách a Poltavě, i když leží na levém břehu Dněpru. Mezi vládě nejloajálnější regiony naopak patří autonomní republika Krym, která se dostala pod Ukrajinu až v roce 1954 darem od Nikity Chruščova. Traduje se, že byl tehdy opilý.

Ruský prezident Vladimir Putin se pokouší udělat z právě probíhajících zimních olympijských her v Soči jakousi výkladní skříň vlastní osobnosti. Fotí se se sportovci i návštěvníky ze Spojených států a dalších západních zemí, aby ukázal svoji přátelskou, lidskou stránku, což ruská média využívají k prezentování Putinovy srdečnosti.

Dramatické scény z Kyjeva, dokumentující krvavé násilí při střetech pořádkové policie a protivládních demonstrantů v ukrajinské metropoli však silně narušují iluzi mezinárodního přátelství, kterou se snaží Putin navodit, míní Wall Street Journal.

Ukrajina je po Ruské federaci největší a strategicky nejdůležitější zemí z bývalých republik Sovětského svazu. Nyní se ocitla na pokraji krvavého povstání, ke kterému nedošlo od rozpadu Sovětského svazu před necelými 25 lety. Tehdy neměla Moskva chuť ani finanční prostředky na zpochybnění, nebo dokonce napadení politiky západních zemí.

Současná situace je jiná. Konflikt na Ukrajině je zatím nejdramatičtějším sporem mezi Spojenými státy a Evropou na jedné straně a Putinovým Kremlem na straně druhé.