Mediální teror v Rusku: Kdo je s ukrajinskou opozicí, fandí fašistům

"Víte, kolik Rusů Bandera zavraždil?" zeptal se přímo moderátor ranního pořadu s telefonickými vstupy posluchačů Vladimir Solovjov s narážkou na Stepana Banderu, vůdce ukrajinského nacionalistického hnutí, které vzniklo na západě Ukrajiny a je Rusy obviňováno, že se přidalo k nacistům.

Tomu, že Kreml je otřesen svou prohrou boje se Západem o vliv v sousední zemi, nasvědčuje přechod ke slovníku "buď my, nebo oni" na pozadí sovětského vítězství nad Adolfem Hitlerem - zdroje národní hrdosti. Hlavní břímě těchto útoků nesou lidé ze západu Ukrajiny - kulturně i jazykově odlišní od rusky hovořícího východu země.

Právě jich se Alexandr snažil zastat. Solovjov ho uťal se slovy, že by mu volající posluchač měl dát svou adresu a telefonní číslo, aby ho policie mohla najít a zatknout za podporu fašismu.

Návratem ke slovníku ze sovětského scénáře, kdy válka byla využívána k získání široké podpory pokud ne pro věc komunismu, pak proti společnému nepříteli, se Kremlu podařilo odvrátit pozornost od ztráty vlastní tváře.

Psali jsme: Kyjev zahájil hon na ruštinu, Kreml je zděšen Janukovyč obviněn z hromadné vraždy. Rusko zuří  

Ministerstvo zahraničí v Moskvě odsoudilo "barbarskou rusofobii", která podle něj přiměla některé Ukrajince strhnout v západoukrajinském Lvově sochu ruského maršála Michaila Kutuzova, jenž bojoval v napoleonských válkách.

Vůdce parlamentní frakce prokremelské strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov se ve Státní dumě nechal slyšet, že by Ukrajinci, kteří chtějí ruské občanství, měli co nejrychleji dostat pasy.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv se dokonce uchýlil ke slovníku podobnému tomu, který použil jako prezident, když v roce 2008 poslal ruské jednotky proti jiné bývalé sovětské republice Gruzii na podporu separatistické Jižní Osetie. Řekl tehdy, že byly ohroženy "životy našich občanů".

Ale Rusko pravděpodobně zůstane, alespoň prozatím, u rétoriky a bude sledovat, zda se snaha Evropské unie a USA pomoci sjednotit rozbitou zemi obrátí proti nim.

Majdan čeká na novou vládu

Termín, kdy bude představena nová ukrajinská vláda, se v posledních hodinách a dnech několikrát měnil. Poslední dohoda zní, že kabinet, který by měl zemi vést do květnových prezidentských voleb, předstoupí před obyvatelstvo dnes večer. Ceremoniál by měl na náměstí Nezávislosti začít v 18:00 SEČ, informuje web CT24.

Zda se datum a čas podaří dodržet, ale není jasné. Jednání o vytvoření koalice pokračovala v kuloárech ukrajinského parlamentu dlouho do noci a podle pozorovatelů se sestavování vlády komplikuje. Strany Vlast, UDAR a Svoboda se snaží získat do svých řad nezařazené poslance. Těch je po rozpadu bývalé vládní Strany regionů ve sněmovně nezvykle mnoho – podle agentury ITAR-TASS až 225, tedy polovina celkového počtu.

Parlament údajně počítá s tím, že všichni členové nové vlády budou muset projít lustrací. Jak by mohly tyto prověrky vypadat, už demonstranti z Majdanu naznačili. Požadují například, aby se členem kabinetu nestal nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajinců, nikdo z nejvýše postavených úředníků dosavadního režimu či spolupracovníků bývalého prezidenta Janukovyče. "To je maximální vyjádření nedůvěry vůči politické scéně, která zemi řídila," hodnotí podmínky redaktorka Lidových novin Petra Procházková.

Za důkaz této hluboké nedůvěry lze považovat i to, že demonstranti jsou připraveni tábořit na kyjevském centrálním náměstí až do léta. Oznámil to jejich zástupce Volodymyr Lanovoj. "Dokud nebude zvolen nový prezident, dokud nezasedne nový parlament a vláda, ti lidé tam budou stát," prohlásil. Mnozí z nich prý nedůvěřují ani nové politické garnituře, kterou zosobňují Vitalij Kličko a Julija Tymošenková.