Federalizace Ukrajiny? Ať se starají o sebe, vzkázal Kyjev do Kremlu

O budoucím správním uspořádání země rozhodnou sami Ukrajinci, řekl Turčynov. "Pánové Lavrov, (prezident Vladimir) Putin a (premiér Dmitrij) Medveděv mohou navrhovat jakékoli scénáře, ale jen pro Ruskou federaci. Rusko ať se zabývá svými problémy, nikoli problémy Ukrajiny," poznamenal Turčynov.

Ukrajina podle něj žádné předpoklady pro federalizaci nemá. "Prosazujeme politiku zaměřenou na posílení samostatnosti a odpovědnosti našich regionů, zejména v hospodářské sféře. Naše regiony musejí být silné a musejí samostatně rozhodovat o své budoucnosti, jak se to děje v mnoha civilizovaných zemích Evropy. Touto cestou se vydáme," řekl Turčynov.

Úřadující ukrajinský prezident se zároveň vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Kyjev hodlá prosazovat status neutrality. Problém příslušnosti ukrajinské armády k některému z vojenských bloků podle něj nové ukrajinské vedení projednává.

Rusko se údajně stahujeInformace o rozmístění ruských vojáků při ukrajinských hranicích se výrazně liší a nelze je hodnověrně ověřit. Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij minulý čtvrtek prohlásil, že Rusko už stáhlo k hranicím s Ukrajinou na 100.000 vojáků. Podle západních expertů je ale tento údaj výrazně nadsazený. Spojené státy odhadují stav ruských vojsk na 20.000, západoevropské bezpečnostní agentury uváděly počátkem minulého týdne počet 30.000.

Rusko začalo soustřeďovat své jednotky při ukrajinských hranicích souběžně se záborem Krymského poloostrova. Ruští vojáci a neoznačení příslušníci ruských speciálních jednotek jsou rozmístěni hlavně při hranicích s Charkovskou, Doněckou a Luhanskou oblastí osídlených silnou ruskojazyčnou menšinou. Jejich přítomnost na dostřel od ukrajinské hranice zdůvodňuje Moskva obavou z protiruských nacionalistických nálad na Ukrajině.

Podle ukrajinských vojenských zdrojů se pravděpodobnost ruské invaze na východě Ukrajiny snižuje.

Rusové jsou dotčeni

Agresivní postup Ruska vůči Ukrajině představuje vážné ohrožení pro teritoriální integritu a politickou suverenitu této země. Současně podrývá pozici nové vlády, která nahradila Janukovyčův režim, a provokuje k oddělení Krymu. Ruské kroky navíc přinášejí významné riziko pro uspořádání mezinárodního systému po studené válce. Euroatlantické společenství nemůže nic z toho akceptovat.

Nejlepší vodítko pro porozumění celého kontextu současné situace představuje mezi dostupnými historickými analogiemi remilitarizace Porýní nacistickým Německem v roce 1936. Podobně jako Hitler před osmdesáti lety, i Putin záměrně testuje limity mezinárodního systému a snaží se využít vzniklý chaos a zmatení ve svůj prospěch. To z něj nedělá totalitárního diktátora, ale umožňuje to označit Rusko jako revizionistickou velmoc.

Současná revizionistická pozice je přímým důsledkem nepodařené socializace postsovětského Ruska. Stejně jako v Německu po první světové válce živí neúplné vítězství Západu nespokojenost s výsledkem studené války. S touto nespokojeností Putinův režim obratně manipuluje.

Ruska se patrně dotklo, že nebylo dostatečně jasně přizváno, aby se připojilo k evropskému uspořádání jako rovnocenný hráč, jako se to podařilo s Francií v roce 1815 a Západním Německem po roce 1949. Aniž bychom se snažili klást na někoho vinu, je jasné, že částečně vstřícný přístup NATO a dalších euroatlantických institucí nebyl dostatečný, aby neodvolatelně integroval Rusko do nového systému, uvedl pro EurActiv.cz hlavní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Karásek.