Hudeček v Kyjevě: Majdan je jako sametová revoluce 1989, chybí ale Havel

"I když se nám nakonec podařilo dostat se tam, kam jsme mířili, byla to cesta dlouhá, komplikovaná a řada očekávání nebyla naplněna," prohlásil Hudeček o vývoji v České republice a o začleňování země do evropských a euroatlantických struktur. 

"Snad mi odpustíte mou upřímnost, že vaše startovací pozice je výrazně horší, než byla ta naše. Komunisté na Ukrajině nevládli čtyřicet let jako u nás, ale sedmdesát. Žádná osobnost typu Václava Havla, která by alespoň po určitou dobu mohla být tmelem a symbolem, k dispozici není," vypočítával během svého příspěvku primátor. Jak dále dodal, společnost na Ukrajině je radikalizovaná a i v místní ekonomice působí aktéři s krajně problematickou minulostí. "Tak vlastně jedinou výhodou, kterou na vaší straně v tento okamžik vidím, je momentálně příznivé mezinárodní klima. Ale otázkou je: jak dlouho ještě?" shrnul Hudeček.

Pozitivním východiskem z této situace je podle něj činnost občanské společnosti. A právě velká města jako Praha v České republice a Kyjev na Ukrajině mají nejlepší podmínky k tomu, aby zde občanská společnost nejen vznikla, ale aby se i rozvíjela, organizovala a veřejně projevovala. 

Ukrajina je podle něj jedinečnou zemí v postsovětském prostoru, která může díky své historii, rozloze i počtu obyvatel ukázat sousednímu Rusku, že i v této části Evropy "lze vybudovat přitažlivou alternativu putinovského modelu". 

Majdan jede dál

Od protestů, které vedly ke svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, uplynuly již téměř dva měsíce, ale na kyjevském náměstí Nezávislosti (takzvaném Majdanu) stále zůstává stanové městečko, ve kterém žijí někteří demonstranti.

Svým setrváním na Majdanu si podle svých slov lidé chtějí pohlídat, že se věci na Ukrajině budou vyvíjet správným směrem a že se Kyjev neodchýlí od cesty, která byla nastavena během protivládních protestů. Domobranu tvoří z velké většiny lidé hlásící se k radikálnímu Pravému sektoru. U jednoho ze stánku probíhá nábor mužů, kteří by chtěli vstoupit do řad domobrany.

Její členové mimo jiné hlídají budovu, ve které sídlilo vedení metropole a která se během demonstrací stala útočištěm pro mnohé protestující. Uvnitř mohli přespat, ale třeba i navštívit lékaře či psychologa.

"Tady se to upravuje, byla tady revoluce," vysvětluje jeden ze členů bezpečnostních složek hned u vchodu do radnice s tím, že právě kvůli opravám vevnitř nikdo ze zastupitelů není. Pověřený starosta Volodymyr Bondarenko i se svým týmem nyní úřaduje o pár desítek metrů dál v jedné z vedlejších ulic.

EU není jednotná

"Je potřeba obnovit důvěru v policii, která byla těžce poškozena. Bude to dlouhodobý proces," řekl dnes vysoce postavený unijní diplomat. Plán, o kterém se už hovořilo při nedávném neformálním jednání ministrů zahraničí EU v Aténách, počítá s vysláním mise v rámci unijní společné bezpečnostní a obranné politiky, informuje web CT24.

S rozmísťováním odborníků by se mělo začít co nejdříve po souhlasu členských zemí, tak aby mise mohla být spuštěna v červnu. Její činnost by se zřejmě nemusela týkat jen policistů a jejich práce. Mohla by pomáhat s reformou prokuratury, soudního systému či při práci nově vzniklých národních gard. S reformou ukrajinské armády podala Kyjevu pomocnou ruku Severoatlantická aliance.

Podle diplomatů však mají například Španělsko, Itálie a některé další země obavy z kroků, které by mohly dál poškodit vztahy s Ruskem. Mise v rámci společné obranné politiky, byť civilní a policejní, by podle nich mohla takový důsledek mít.

Ministři zahraničí ale budou řešit i otázku další hospodářské a politické podpory nynější kyjevské vlády. Podle eurokomisaře pro rozšiřování Štefana Füleho je podpora Ukrajiny pro Evropskou komisi prioritou. Unie hodlá poskytnout Kyjevu výhody plynoucí z asociační dohody – například odstranění cel. Tento krok by mohl Ukrajině za letošek ušetřit asi půl miliardy eur.