Bilance hospodářské krize: 13 tisíc sebevražd

Podle vědců se dalo sebevraždám zabránit. V některých zemích totiž k nárůstu dobrovolného odchodu ze života nedošlo. Jde především o státy, které mají dobře fungující systém psychiatrické péče.

Výzkumný tým složený z expertů z Oxfordské univerzity a Londýnské školy hygieny a tropické medicíny analyzoval data z 24 zemí Evropské unie, Spojených států a Kanady.

Zjistil, že do roku 2007, tedy před vypuknutím globální hospodářské krize, počet sebevražd v Evropě klesal. Mezi lety 2009 a 2011 však došlo k jejich prudkému nárůstu a to o 6,5%. To v praxi znamená 7950 mrtvých.

Také v Kanadě před krizí sebevražd ubývalo. Jejich nárůst v průběhu recese však nebyl tak dramatický. Na život si sáhlo "jen" o 240 lidí více. Naproti tomu ve Spojených státech sebevrahů přibývalo i před rokem 2008. Krize tento trend pouze mírně akcelerovala. K ukončení života dohnala 4750 Američanů.

Za hlavní faktory, které k sebevraždám vedly, označili vědci ztrátu zaměstnání, zabavení domu či dluhy. Nárůst dobrovolného ukončení života kvůli špatné finanční situaci nepostihl například Švédsko, Finsko a Rakousko, tedy země s velmi rozvinutým systémem sociálního zabezpečení a veřejnou zdravotní péčí.