Amnestie kvůli pandemii. V Evropě se dostalo dřív na svobodu přes 120 tisíc vězňů

Ze 43 evropských zemí, které se do studie SPACE I zapojily, se jich dvě desítky do 15. dubna rozhodly propustit odsouzence z věznic, aby zabránily šíření koronaviru v nápravných zařízeních. Česko ani Slovensko mezi nimi nebyly. Vyjma zemí s počtem obyvatel nižším než půl milionu se nejvyšší podíl vězňů dostal předčasně na svobodu v Turecku (35 procent) a na Kypru a ve Slovinsku (16 procent).

Čtyři členské země RE, které na počátku roku měly věznice přeplněné, do 15. dubna výrazně snížily počet vězněných trestanců (Kypr, Itálie, Francie a Slovinsko). Deset zemí, které měly 1. ledna více než sto vězňů na sto míst ve věznicích, mělo ale věznice přeplněné navzdory pandemii i v polovině dubna. Kromě Turecka na prvním, Rumunska na druhém, Řecka na třetím a Maďarska na čtvrtém místě mezi nimi bylo na devátém místě i Česko následované Rakouskem.

Studie SPACE II, kterou pro Radu Evropy provedli výzkumníci z Univerzity v Lausanne, se zabývala alternativními tresty, při kterých trestanci nekončí ve věznicích. Podle ní se v Evropě tyto tresty využívají stále častěji. Na konci ledna byly v 32 členských zemích RE, které poskytly data, asi dva miliony lidí, kterým soudy uložily alternativní tresty. Patří mezi ně domácí vězení, nošení elektrického náramku, obecně prospěšné práce, ochranná léčba či propuštění na podmínku.

Trestanců s alternativními tresty přibylo mezi roky 2018 a 2019 téměř osm procent. Na konci letošního ledna si alternativní trest odpykávalo v Evropě v průměru 155 lidí na 100.000 obyvatel, zatímco ve věznicích bylo 105 lidí na 100.000 obyvatel.

Ve srovnání počtu odsouzených, kteří dostali alternativní tresty, a těch, kteří skončili za mřížemi, se Česko podle studie řadí mezi ty země, jež mají obě kategorie vysoké. Podle studie SPACE II má na 100.000 obyvatel více než 225 lidí s alternativními tresty a zhruba 203 trestanců ve věznicích. V této kategorii je spolu s ním Rusko, Litva a Turecko. Na opačné straně žebříčku s nízkým počtem lidí v obou kategoriích trestů je například Norsko, Švýcarsko či Finsko.

Rada Evropy vznikla v roce 1949 a je založena na mezivládní spolupráci 47 zemí. Zabývá se ochranou lidských práv, usiluje o posilování demokracie a principů právního státu. Rada Evropy není součástí Evropské unie.