Běloruská média si stěžují na omezování ústavních svobod

Postup úřadů proti nezávislým médiím je podle prohlášení porušením svobody slova a tisku a omezuje přístup občanů k informacím, navzdory právům a svobodám zaručeným běloruskou ústavou.

Běloruské ministerstvo informací v úterý oznámilo, že se rozhodlo od 1. října na tři měsíce pozastavit status internetového sdělovacího prostředku jednomu z nejsledovanějších běloruských médií, portálu Tut.by. Tento zpravodajský web obsáhle informuje o protestech v zemi. Portál pokračuje v práci, přestože jeho reportérům a fotografům budou nyní při krytí událostí hrozit finanční postihy nebo i vězení. "Nemění to naše zásady," ujistil server a upozornil, že ministerstvo přijalo rozhodnutí, přestože ještě nerozhodl soud, u kterého si na Tut.by stěžovalo.

"Nátlak na Tut.by a omezení přístupu k nezávislým portálům, které se také děje z rozhodnutí ministerstva informací, představují nejhrubší porušení svobody slova, kterou zaručuje běloruská ústava," stojí v prohlášení, které zveřejnil na svém webu list Naša Niva. "Překážky v práci nejpopulárnějších médií v Bělorusku nejen porušují svobodu tisku, ale i omezují práva každého občana na informace o situaci v zemi a ukazují na pohrdání občany," píše se v dokumentu.

Ministerstvo informací by podle prohlášení mělo zrušit rozhodnutí a přestat bránit nezávislým médií v práci a šíření informací. Novináře a média by měly okamžitě přestat pronásledovat také další státní úřady a bezpodmínečně též ukončit protiústavní omezení svobody slova v zemi.

Demonstrace proti setrvání Lukašenka v úřadu prezidenta trvají v zemi již osmý týden. Mnoho Bělorusů je přesvědčených, že srpnové volby vyhrál podvodně, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.

Lukašenko se snaží největší protesty proti sobě od svého nástupu k moci před 26 lety potlačit nejrůznějšími způsoby.

Od krutého zacházení s demonstranty, jejich zatýkání a věznění za účast v protestech, přes věznění a vyhánění ze země opozičních vůdců až po snahu znemožnit objektivní informování o masové nespokojenosti s autoritářským vůdcem, nazývaným "poslední diktátor v Evropě".

Řada reportérů domácích, ale i zahraničních médií byla přes jasné novinářské označení přinejmenším na několik hodin zadržena. Kromě reportérů západních médií se to opakovaně stalo i zpravodajovi ruské agentury TASS i některým dalším ruským novinářům.