Bělorusové protestují už 100 dní, Cichanouská žádá další sankce proti režimu Lukašenka

V Bělorusku ve vazbě zůstává více než 700 lidí z řad zadržených při nedělní demonstraci opozice, požadující odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka, oznámila dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Dnes, ve 100. den protestů proti Lukašenkovi, v Minsku již tradičně demonstrovaly proti autoritářskému režimu stovky penzistů, podobně jako o předchozích pondělcích.

"Za co jste zabili Ramu?" skandovali demonstranti podle serveru Tut.by v narážce na smrt 31letého aktivisty Ramana Bandarenka, který ve čtvrtek zemřel v nemocnici poté, co byl zbit a zadržen v Minsku. "Nezapomeneme, nepromineme," znělo další heslo.

Úřady se snaží zlomit bezprecedentní masové protesty, které propukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, i hrozbou vězení.

"Celkem přes 700 osob bylo posláno do vazby za porušení předpisů o masových akcích a stanou před soudem," citovala AFP mluvčí běloruského ministerstva vnitra. Nedělní protest, který se policie snažila rozehnat i za pomoci slzného plynu a gumových projektilů, úřady vyšetřují i jako trestné činy masových nepokojů a výtržnictví.

Vůdčí představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská dnes podle AFP uvedla, že se setkala s velvyslanci Evropské unie, a vyzvala k novým hospodářským sankcím proti podnikům a bankám spjatým s běloruským státem. Cichanouská musela pod tlakem úřadů odjet po srpnových volbách do zahraničí, podobně jako prakticky všechny důležité postavy opozice, které nebyly uvězněny.

It’s been 100 days since the historic nationwide protest started in #Belarus. More than 25,000 people have been detained. The Belarusian authorities don’t respect any international laws and their obligations. A legal and humanitarian catastrophe should be stopped in Belarus. pic.twitter.com/N5bt36bj3H

— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) November 16, 2020

Německá vláda se spolu s dalšími partnery v EU snaží najít způsob, jak zvýšit tlak na běloruské vedení po zadržení stovek demonstrantů, uvedl dnes mluvčí německé diplomacie podle agentury Reuters. "Je možné, že tato opatření budou zaměřena proti společnostem, které se podílejí na porušování lidských práv," řekl mluvčí.

EU již dříve přijala sankce proti Lukašenkovi, jeho synovi a 53 dalším lidem z jejich okolí. Připisuje jim zodpovědnost za zfalšování voleb a násilné potlačování protirežimních protestů a špatné zacházení se zadrženými demonstranty.

Běloruskem zmítá politická krize od srpna, kdy se Lukašenko prohlásil za vítěze prezidentských voleb. Tvrzení opozice, že volby nechal zfalšovat ve svůj prospěch, odmítá. V zemi, která bývá nazývána poslední evropskou diktaturou, vládne 26 let. Do ulic běloruských měst co týden vycházejí desetitisíce lidí.

Lukašenko, který se těší podpoře Moskvy, odmítá zřeknout se moci a ve snaze uklidnit protesty vágně slibuje reformy při změně ústavy, při které prý hodlá "předat 70 až 80 prezidentských pravomocí parlamentu, vládě a dalším strukturám", jak se dnes vyjádřil.

Související

Více souvisejících

Bělorusko demonstrace v Bělorusku Roman Bondarenko (aktivista) Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy