Brexit: Britové se obávají nedostatku zboží, front na hranicích i finančních dopadů

Pokud se Británie a Evropská unie brzy nedohodnou na podmínkách vzájemného rozchodu, od 1. ledna 2021, po uplynutí přechodného období, dojde v ostrovním království k mnoha změnám. Britové se obávají nedostupnosti zboží, front na hranicích a dopadů na ekonomiku nebo na zdravotnictví.

Jestliže nebude existovat dohoda upravující vzájemné vztahy, začaly by od Nového roku na britských hranicích opět kontroly. Pro běžné Brity by to znamenalo, že potraviny z Evropy by k nim měly složitější cestu a v obchodech by mohly některé druhy zboží, zejména čerstvé, chybět. Podle listu The Guardian vláda dokonce vybídla velké potravinářské řetězce, aby se předzásobily. Zahraniční zboží by navíc bylo dražší, protože obchod by se řídil pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Například dovážené mléčné výrobky by čekalo daňové zatížení 35 procent.

Přísnější kontroly na hranicích by způsobily obtíže také britským výrobním firmám, které dovážejí díly ze zahraničí, zejména v automobilovém průmyslu.

Podle listu Financial Times by na hranicích mohlo uvíznout najednou až 7000 nákladních aut, která by na vstup do Británie čekala i dva dny. Británie by navíc nově čelila o deset procent vyšší daňové zátěži na vyrobená auta, píše BBC News. Kvůli ekologickým normám budou Britové, stejně jako jiné evropské země, potřebovat stále více elektromobilů. Například německé automobilky ale dají přednost vývozu do zemí, se kterými je neomezují celní pravidla, upozorňují Financial Times.

V době koronavirové epidemie je cestování pro zábavu téměř nepředstavitelné, ale až bude zase možné, Britové budou podrobeni přísnějším kontrolám na hranicích a nejspíš je čeká také povinnost pořídit si mezinárodní řidičský průkaz a pojištění pro cestu do zahraničí. Zpřísní se rovněž pravidla pro cestování se zvířecími mazlíčky.

Londýnská finanční čtvrť City je známá jako obchodní centrum Evropy, ale mezinárodní banky už začaly svá sídla stěhovat do jiných evropských metropolí, které budou nadále podléhat pravidlům Evropské unie. Finanční služby jsou přitom významnou složkou britského státního rozpočtu. Ekonomické situaci nepomůže ani očekávaný propad britské libry, další důvod pro všeobecný růst cen pro lidi i pro firmy.

Británie je zapojená do mezinárodní spolupráce od vysokých škol po policejní orgány. Nezodpovězené otázky zatím zůstávají kolem budoucnosti vysokoškolských studijních programů v zahraničí Erasmus, vědeckých a akademických projektů nebo také stran spolupráce v rámci unijních policejních struktur.

Britská vláda řekla farmaceutickým společnostem, aby si udělaly zásoby a naplánovaly alternativní dodavatelské trasy pro případ, že se vyskytnou problémy na hranicích. V aktuálním kontextu epidemie covidu-19 je pro Brity důležité vědět, že budou mít přístup k vakcíně. Vláda má plán, jak zajistit dostatečné množství dodávek očkovací látky od firem Pfizer a BioNTech vyráběné v Belgii, pokud nastanou problémy na hranicích. Plán prý zahrnuje alternativní námořní trasy i poskytnutí nákladních vojenských letounů.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 10 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 11 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy