Červenému kříži se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty z Mariupolu

Desítky tisíc lidí jsou po několika týdnech těžkého ruského bombardování stále v Mariupolu uvězněny a mají jen velmi omezený přístup k potravinám, vodě a elektřině, poznamenala dnes stanice BBC.

Mezinárodní výbor Červeného kříže se už několik dní neúspěšně pokouší dostat do přístavu a v autobusech odvézt civilisty na území kontrolované ukrajinskou vládou. Ven se zatím povedlo proniknout některým lidem v osobních automobilech nebo v soukromých autobusech, píše BBC.

Do města se nedostane ani jeden autobus v rámci organizované evakuace obyvatel, funguje pouze podmíněný koridor pro osobní automobily, k obyvatelům Mariupolu se nedostane ani humanitární pomoc, řekl podle agentury Interfax-Ukrajina starosta města Vadym Bojčenko.

"Dnes se nacházíme za hranicí humanitární katastrofy. Město je už více než měsíc bez světla, bez vody, bez jídla, bez léků. Proto trváme na tom, aby byla Mariupolu umožněna plná evakuace a přístup do města," prohlásil Bojčenko, který z blokování humanitární pomoci městu rovněž obvinil ruské síly.

Podle agentury AFP uvedl, že Mariupol je z 90 procent zničen a 40 procent jeho infrastruktury nebude možné opravit.

Strategicky položený Mariupol na začátku března obklíčily ruské jednotky, které jej od té doby těžce ostřelují. Velká část předchozích pokusů o evakuaci civilistů částečně nebo úplně selhala, z čehož se obě strany viní navzájem. Rusko popírá, že by cílilo na civilisty, čemuž ale protiřečí svědectví místních i novinářů. Podle místních úřadů během obléhání zemřelo ve městě na 5000 civilistů, včetně dětí.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.