Cichanouská vyzvala Bělorusy k hlasování o dialogu s režimem

"Ve své výzvě se Cichanouská poprvé sama označila za vůdkyni, zvolenou běloruským lidem, a ohlásila začátek celostátního hlasování," napsal na svém webu nezávislý server Tut.by.

Podstata běloruské krize podle političky, kterou opozice pokládá za skutečnou vítězku loňského prezidentského souboje, spočívá v tom, že "moc drží člověk, který prohrál volby", tedy Alexandr Lukašenko. "Odmítl odstoupit a plivl do tváře milionům Bělorusů. Snaží se vládnout zemi za pomoci násilí a represí, přestože ani to nás nepřimělo podřídit se mu," prohlásila.

Cichanouská připomněla neutěšenou situaci v Bělorusku, kde "ceny rostou a penze a výplaty se zmenšují" a kde se hlavně "nikdo necítí bezpečně". Bělorusové nesahají po zbraních, ale dávají přednost pokojným protestům a čestnému hlasování. To by mělo vést k jednáním "s těmi představiteli režimu, kteří jsou ochotni přemýšlet o budoucnosti" a neprotahovat krizi až do úplné katastrofy. Jednání o východiscích z krize by také měla zabránit novým obětem a tajným dohodám.

Svou iniciativu Cichanouská označila za výsledek sedmi měsíců práce, během kterých se setkávala se zahraničními politiky a organizacemi. "Všichni jsou na naší straně. Nastal čas využít tuto pomoc. Vaše hlasy nám pomohou dosáhnout rozhodných kroků ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a OSN. Jsou ochotni sehrát roli prostředníků a také přinutit režim k jednání," soudí Cichanouská.

V souběžně publikovaném písemném prohlášení Cichanouská podle agentury Reuters požaduje propuštění politických vězňů a ukončení represí jako předběžné podmínky pro jednání. Zdůraznila také, že pokračování protestů v Bělorusku je nezbytné, aby přinutilo úřady usednout za jednací stůl. Opoziční vůdkyně by si přála, aby jednání s vládou začala v květnu vzhledem k tomu, že na podzim se mají konat parlamentní volby.

Pořádkové síly zadržely více než 33.000 lidí při násilím potlačovaných protestech proti Lukašenkovi, trvajících od sporných prezidentských voleb z loňského srpna. Jejich vítězem úřady znovu vyhlásily Lukašenka, vládnoucího bývalé sovětské republice již od roku 1994. Podle odpůrců režimu ale byly výsledky voleb zfalšovány, neuznala je ani Evropská unie, která uvalila na Lukašenka a jeho spolupracovníky podezřelé z falšování voleb a z porušování lidských práv nové sankce. Lukašenko odmítl odstoupit a těší se podpoře Moskvy, která v Bělorusku vidí nárazníkový stát proti Evropské unii a NATO.