Činitelé Srbska a Kosova jednali v Bruselu o normalizaci vztahů

Zhruba hodinového jednání se za Srbsko zúčastnil prezident Aleksadar Vučić a za Kosovo premiér Avdullah Hoti. Již v neděli spolu oba hovořili prostřednictvím videokonference, k níž se kromě Borrella připojil také unijní zmocněnec pro tuto problematiku Miroslav Lajčák.

Dialog mezi Bělehradem a Prištinou započal s pomocí EU již v roce 2011. Jeho cílem je uvolnit napětí ve vzájemných vztazích obou zemí a ulehčit obyvatelům jejich strasti v každodenním životě, způsobené například omezením cestování či obchodními restrikcemi. Od listopadu 2018 byly rozhovory u ledu.

Vučić podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda po jednání sdělil, že rozhovory nebyly jednoduché a že se týkaly zejména zmizelých a vysídlených osob v době války z let 1998-99. Dialog na dané téma bude podle něj pokračovat v Bruselu ve středu 22. července, a to na úřednické úrovni. V září by na pořad dne mělo přijít téma majetkového vyrovnání, které je podle Vučiče "přesvědčivě nejtěžším pro obě strany".

Nedávný pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa znovunastartovat srbsko-kosovský dialog bez účasti EU ztroskotal, připomíná agentura DPA. Summit prezidentů Srbska a Kosova chystaný na konec června ve Washingtonu byl zrušen poté, co zvláštní tribunál v Haagu zveřejnil obvinění kosovské hlavy státu Hashima Thaçiho ze spáchání válečných zločinů. Thaçi a následně i Hoti proto účast na schůzce odřekli.

Obě země přímé rozhovory obnovují 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.