Další lodě vyplouvají z ukrajinských přístavů se 170 tisíci tunami obilí

Z ukrajinských černomořských přístavů dnes postupně vypluly další čtyři lodě, které vezou téměř 170.000 tun obilí a dalších zemědělských výrobků. Na twitteru o tom informoval ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Děje se tak na základě dohody o odblokování ukrajinských přístavů, kterou v červenci uzavřela Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN.

Na cestu přes Černé moře vypluly nákladní lodě Mustafa Necati, Star Helena, Glory a Riva Wind, uvedl Kubrakov.

V sobotu poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února, do ukrajinských vod vplula loď plující pod cizí vlajkou. Kubrakov na facebooku napsal, že Ukrajinci dělají vše pro to, aby mohli přijímat a odbavovat více lodí. Plánují, že do dvou týdnů by mohli za den odbavit tři až pět plavidel.

OSN a Turecko pomohly vyjednat dohodu v situaci, kdy kvůli zastavení vývozu ukrajinské zemědělské produkce v důsledku ruské agrese hrozí v části afrických, asijských a blízkovýchodních zemí hladomor. Před začátkem války Ukrajina i Rusko patřily k předním dodavatelům obilí a dalších potravin na světový trh.

Na dopravu černomořským koridorem dohlíží společné koordinační centrum (JCC) v Istanbulu, kde pracují lidé z Ruska, Ukrajiny, Turecka a zástupci OSN. Kontrolují, zda lodě nepřevážejí zbraně. JCC v sobotu večer informovalo, že povolilo cestu pětici lodí: čtyřem plavidlům z Čornomorsku a Oděsy a jednomu směřujícímu na Ukrajinu.

Loď Glory podle tureckého ministerstva obrany veze 66.000 tun kukuřice a pluje do Istanbulu, Riva Wind se 44.000 tunami kukuřice míří do tureckého přístavu Iskenderun, Star Helena veze 45.000 tun potravin do Číny a Mustafa Necati převáží do Itálie 6000 tun slunečnicového oleje.

Do dneška vypluly z Ukrajiny celkem čtyři lodě naložené obilím, první z nich byla Razoni mířící do Libanonu. Nicméně ukrajinská ambasáda v této zemi a libanonská správa úřadů dnes podle agentury Reuters uvedly, že Razoni nabrala velké zpoždění a dnes do libanonského přístavu nedorazí. Zástupci velvyslanectví neupřesnili, proč má plavidlo zpoždění, ani kdy k břehům Libanonu dorazí.

Podle internetové stránky MarineTraffic.com, která monitoruje pohyb lodí, byla Razoni dnes odpoledne u pobřeží Turecka. Razoni veze náklad 26.527 tun kukuřice a v pondělí vyplula z největšího ukrajinského přístavu Oděsa.

Obnovení provozu v ukrajinských přístavech dnes přivítal papež František, podle kterého by průlom při vyjednání dohody mohl posloužit jako modelový příklad pro mírová vyjednávání, uvedla agentura Reuters.

"Tento krok ukázal, že je možné vést dialog a dosáhnout konkrétních výsledků, které pomohou všem," řekl papež. "Je to znamením naděje a já si ze srdce přeji, aby se následováním tohoto příkladu podařilo ukončit boje a dosáhnout spravedlivého a trvalého míru," uvedla hlava katolické církve.

Papež po ukončení blokády na vývoz obilí z Ukrajiny volal už v červnu. Tehdy řekl, že potraviny nelze využívat jako nástroje války.

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.
Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

Více souvisejících

lodní doprava obiloviny Ukrajina

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 52 minutami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

včera

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

včera

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy