Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svým postojem k možnému členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci rozehrál další hru, v níž mu vůbec nejde o vstup těchto dvou zemí do NATO. Jeho cílem je posílení vlastní pozice na domácí politické scéně či snaha přimět Washington, aby mu mimo jiné umožnil nákup nových stíhaček F-16. Napsal dnes turecký opoziční server Ahval.
Páteční Erdoganovo vyjádření, že vstupu Švédska a Finska není nakloněn, analytiky nepřekvapilo. Stejně jako je nepřekvapilo, že mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin posléze mírnil vyjádření svého šéfa a řekl, že Turecko Švédsku a Finsku dveře nezavírá. Oba tak otevřeli prostor pro "velké handlování", v němž jim nejde o Švédsko ani Finsko.
Kalin jednal jako obvykle: Kdykoli Erdogan, jehož neomalený způsob vyjadřování je dobře znám, zajde "příliš daleko", přiběhne Kalin s hasicím přístrojem. Později přišel s bližším vysvětlením turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, který po jednání ministrů NATO v neděli v Berlíně řekl, že Švédsko a Finsko musí přestat podporovat organizace považované Ankarou za teroristické a zrušit veškerá omezení vývozu do Turecka.
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová uvedla, že dohoda s Tureckem zatím není a že obě strany se rozhodly nechat jednání na svých diplomatech. Řekla také, že Çavuşoglu trval na tom, aby všechny kurdské organizace v Sýrii byly považovány za součást organizace Strana kurdských pracujících (PKK). Tu považuje za teroristickou i Západ a turecká vláda proti ní bojuje doma i v syrském a iráckém pohraničí. Podle Lindeové ale Švédsko ukončilo kontakty se syrskými kurdskými ozbrojenými skupinami. Ty v Sýrii mezinárodní koalici v čele s USA výrazně pomohly v boji proti radikálům z teroristické organizace Islámský stát.
Tak o co tedy v této hře jde? Jak rozšifrovat poslední krok Ankary? V první řadě to nemá nic společného se Švédskem ani Finskem. Turecký prezident si uvědomuje rostoucí tlak na domácí politické scéně kvůli hluboké ekonomické krizi před blížícími se volbami, jež se musí konat do června příštího roku. Za druhé, Erdogan potřebuje přesvědčit Washington, aby mu dovolil nakoupit větší množství modernizovaných stíhaček F-16 poté, co USA v reakci na turecký nákup ruského systému protiletadlové obrany S-400 zrušily tureckou účast v programu stíhaček poslední generace F-35.
Erdoganova vrtošivá zahraniční politika poslední dekády ho přiměla k řadě obratů na Blízkém východě. Turecká vláda potřebuje peníze a zároveň chce posílit vztahy s Bílým domem. Erdogan přišel s olivovou ratolestí za Spojenými arabskými emiráty a Saúdy, ale ti zatím neodpověděli takovou finanční podporou, jakou si představoval.
Turecký prezident proslul tím, že vytváří zmatek, dokud nevidí příležitost vyjít z něj jako vítěz. To se mu ale ne vždy daří. V poslední době mu, zdá se, dochází štěstí. Například už nemůže používat jako politickou kartu hrozbu posílání syrských uprchlíků do Evropy, když Evropa nyní zvládá přijímat ukrajinské běžence a když jeho domácí političtí oponenti na něj vytvářejí tlak, aby Syřany posílal zpět do vlasti.
Podmíněná turecká podpora vstupu Švédska a Finska do NATO je záminkou a jejím cílem je Bidenova administrativa. Erdogan nutně potřebuje vylepšit svou politickou image a být brán vážně Bidenem, proto eskaluje.
Erdogan je rovněž frustrovaný tím, že řecký premiér Kyriakos Mitsotakis byl na dnešek pozván do Bílého domu. V úterý řecký premiér promluví v americkém Kongresu, kde bude nepochybně mluvit i o "vážných hrozbách pro řeckou územní integritu" ze strany svého souseda a spojence v NATO Turecka.
Související

Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan

Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě
Recep Tayyip Erdogan , Turecko , NATO , Švédsko , Finsko
Aktuálně se děje
před 17 minutami

Trump představil návrh rozpočtu na rok 2026
před 40 minutami

Okamžitě zemře až 125 milionů lidí. Co by způsobila válka Pákistánu a Indie?
před 1 hodinou

Merz narazil na nečekaný problém. Musí se vypořádat s Polskem
před 2 hodinami

Kauza Signalgate pokračuje. Člen Trumpova kabinetu používal méně zabezpečenou verzi aplikace Signal
před 3 hodinami

Německá tajná služba označila stranu AfD za krajně pravicovou a extremistickou
před 4 hodinami

Zemřel operetní a muzikálový zpěvák a herec Karel Bláha
před 5 hodinami

Co se děje v Bílém domě: Waltz do OSN nechtěl, Trump ho vyhodil, aby zabránil škodám
před 6 hodinami

TikTok dostal obří pokutu půl miliardy eur. Posílal data evropských uživatelů do Číny
před 7 hodinami

Počasí: Česko zasáhnou bouřky, varují meteorologové
před 8 hodinami

Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší
před 9 hodinami

Pronásledování odpůrců, návrat detektorů lži, citování předních nacistů. Amerika se za Trumpa mění
před 9 hodinami

Na konci světa se francouzské a švédské stíhačky snaží odradit Putina. Trumpova nejistota Evropu spojuje
před 10 hodinami

Obchodní válka zažehnána? Čína zvažuje zásadní změnu
před 11 hodinami

Počasí do Česka přinese příští týden mrazíky i sněžení
včera

Trump posílá Waltze do OSN. Nahradí ho Rubio
včera

Ozzy Osbourne naposledy vystoupí s Black Sabbath. Strach o jeho zdraví sílí
včera

Už jim s Trumpem dochází trpělivost. McDonald’s a General Motors důrazně varují
včera

„Amerika nás nezajímá.“ Čínští vývozci si s Trumpem hlavu nelámou, zboží prodají jinde
včera

Otřes v Bílém domě: Mike Waltz končí
včera
Co říká ukrajinsko-americká dohoda o nerostech? Je hlavně symbolická, ale Trumpovi to stačí
Ve Washingtonu podepsali USA a Ukrajina dohodu o těžbě a zpracování nerostných surovin – krok, který sice postrádá okamžitý ekonomický dopad, ale politicky je mimořádně významný. Pro prezidenta Donalda Trumpa jde o symbolické vítězství, které má ukázat, že Amerika z partnerství s Ukrajinou něco získává. Pro Kyjev je zase klíčové demonstrovat, že vztahy s Bílým domem fungují, navzdory dřívějším napětím.
Zdroj: Libor Novák