Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svým postojem k možnému členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci rozehrál další hru, v níž mu vůbec nejde o vstup těchto dvou zemí do NATO. Jeho cílem je posílení vlastní pozice na domácí politické scéně či snaha přimět Washington, aby mu mimo jiné umožnil nákup nových stíhaček F-16. Napsal dnes turecký opoziční server Ahval.
Páteční Erdoganovo vyjádření, že vstupu Švédska a Finska není nakloněn, analytiky nepřekvapilo. Stejně jako je nepřekvapilo, že mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin posléze mírnil vyjádření svého šéfa a řekl, že Turecko Švédsku a Finsku dveře nezavírá. Oba tak otevřeli prostor pro "velké handlování", v němž jim nejde o Švédsko ani Finsko.
Kalin jednal jako obvykle: Kdykoli Erdogan, jehož neomalený způsob vyjadřování je dobře znám, zajde "příliš daleko", přiběhne Kalin s hasicím přístrojem. Později přišel s bližším vysvětlením turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, který po jednání ministrů NATO v neděli v Berlíně řekl, že Švédsko a Finsko musí přestat podporovat organizace považované Ankarou za teroristické a zrušit veškerá omezení vývozu do Turecka.
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová uvedla, že dohoda s Tureckem zatím není a že obě strany se rozhodly nechat jednání na svých diplomatech. Řekla také, že Çavuşoglu trval na tom, aby všechny kurdské organizace v Sýrii byly považovány za součást organizace Strana kurdských pracujících (PKK). Tu považuje za teroristickou i Západ a turecká vláda proti ní bojuje doma i v syrském a iráckém pohraničí. Podle Lindeové ale Švédsko ukončilo kontakty se syrskými kurdskými ozbrojenými skupinami. Ty v Sýrii mezinárodní koalici v čele s USA výrazně pomohly v boji proti radikálům z teroristické organizace Islámský stát.
Tak o co tedy v této hře jde? Jak rozšifrovat poslední krok Ankary? V první řadě to nemá nic společného se Švédskem ani Finskem. Turecký prezident si uvědomuje rostoucí tlak na domácí politické scéně kvůli hluboké ekonomické krizi před blížícími se volbami, jež se musí konat do června příštího roku. Za druhé, Erdogan potřebuje přesvědčit Washington, aby mu dovolil nakoupit větší množství modernizovaných stíhaček F-16 poté, co USA v reakci na turecký nákup ruského systému protiletadlové obrany S-400 zrušily tureckou účast v programu stíhaček poslední generace F-35.
Erdoganova vrtošivá zahraniční politika poslední dekády ho přiměla k řadě obratů na Blízkém východě. Turecká vláda potřebuje peníze a zároveň chce posílit vztahy s Bílým domem. Erdogan přišel s olivovou ratolestí za Spojenými arabskými emiráty a Saúdy, ale ti zatím neodpověděli takovou finanční podporou, jakou si představoval.
Turecký prezident proslul tím, že vytváří zmatek, dokud nevidí příležitost vyjít z něj jako vítěz. To se mu ale ne vždy daří. V poslední době mu, zdá se, dochází štěstí. Například už nemůže používat jako politickou kartu hrozbu posílání syrských uprchlíků do Evropy, když Evropa nyní zvládá přijímat ukrajinské běžence a když jeho domácí političtí oponenti na něj vytvářejí tlak, aby Syřany posílal zpět do vlasti.
Podmíněná turecká podpora vstupu Švédska a Finska do NATO je záminkou a jejím cílem je Bidenova administrativa. Erdogan nutně potřebuje vylepšit svou politickou image a být brán vážně Bidenem, proto eskaluje.
Erdogan je rovněž frustrovaný tím, že řecký premiér Kyriakos Mitsotakis byl na dnešek pozván do Bílého domu. V úterý řecký premiér promluví v americkém Kongresu, kde bude nepochybně mluvit i o "vážných hrozbách pro řeckou územní integritu" ze strany svého souseda a spojence v NATO Turecka.
Související
Erdogan: Netanjahu dosáhl takové rovně genocidy, že by mu ji záviděl i Hitler
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
Recep Tayyip Erdogan , Turecko , NATO , Švédsko , Finsko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
před 2 hodinami
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
před 2 hodinami
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
před 2 hodinami
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
před 3 hodinami
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
před 3 hodinami
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno před 4 hodinami
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
před 5 hodinami
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
před 6 hodinami
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
před 7 hodinami
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
před 7 hodinami
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
před 8 hodinami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 8 hodinami
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
před 9 hodinami
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 9 hodinami
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 10 hodinami
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 11 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.
Zdroj: Jan Hrabě