NÁZOR - Hromadění ruských vojenských sil na hranicích s Ukrajinou není pouze výzvou pro Kyjev, ale také poslední fází ruského tlaku na EU, míní politolog Nigel Gould-Davies v komentáři pro server Moscow Times. Expert na mezinárodní vztahy z Mahidolské univerzity a bývalý britský diplomat soudí, že dřívější slabé a rozporuplné unijní reakce povzbuzují Moskvu ke stále ostřejším testům toho, co si může dovolit.
Nebezpečný moment
"Toto je nebezpečný moment pro Evropu a transatlantické spojenectví," píše odborník. Připomíná, že ruský tlak začal začátkem února, kdy vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell navštívil Moskvu, kde byl na každém kroku ponižován.
Borrell dospěl k závěru, že Rusku se neustále vzdaluje Evropě a na demokratické hodnoty pohlíží jako na existenční hrozbu, poukazuje autor komentáře. Kritizuje, že navzdory tomu Evropa ukazuje slabost a nekonzistentnost ve třech otázkách, které dominují jejím vztahům s Moskvou.
EU hlasitě kritizuje ruský přístup k opozičnímu předákovi Alexeji Navlanému, který loni málem zemřel po otravě mezinárodně zakázaným nervovým jedem novičokem, uvádí bývalý diplomat. Rekapituluje, že Navalnyj byl po návratu do Moskvy zatčen a nyní se nachází v trestanecké kolonii, přičemž Rusko z jeho kauzy učinilo evropskou záležitost, jelikož jej uvěznilo za údajnou zpronevěru peněz francouzské firmy - byť ta žádnou škodu neeviduje - a neohlášení se úřadům v době, kdy se léčil ze zmíněné otravy v Berlíně.
Evropský soud pro lidská práva rozsudek pro Navalného odmítl, ale EU nepodpořila svá slova činy, upozorňuje Gould-Davies. Poukazuje, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak pohrozil, že Rusko s EU přeruší vztahy, pokud ta na něj uvalí sankce ohrožující jeho ekonomiku v citlivých oblastech. Lavrov tím sice nevědomky přiznal účinnost sankcí, ale jeho pohrůžka vedla Brusel k tomu, že se omezil na symbolická gesta, konstatuje politolog. Vyzdvihuje, že nebyly uvaleny širší sankce, po kterých volá sám Navalnyj.
Druhou otázkou je plynovod Nord Stream 2, který je z více než 90 % hotov a jeho dokončení by prohloubilo vliv Kremlu v Německu a oslabilo pozici Ukrajiny, míní expert. Soudí, že projekt nemá podporu v Evropě a Spojené státy jej odmítají. "Přesto Německo trvá na tom, že otázku nelze spojovat s Navalného případem, obavami o lidská práva, kyberútokem na Bundestag a rostoucím souborem dalších komplikovaných otázek," pokračuje Gould-Davies.
Třetí otázkou je pak ruská vakcína proti covidu-19 Sputnik V, deklaruje politolog. Připomíná, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová položila trefnou otázku, proč Rusko nabízí vakcínu jiným zemím, ačkoliv jí má samo nedostatek.
Strategická netrpělivost
Poté, co poslednímu summitu EU dominovalo napětí ohledně nedostatku vakcín, francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová telefonovali ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a jednali s ním o potenciálních ruských dodávkách Sputniku V pro unijní země, nastiňuje autor komentáře. Domnívá se, že telefonát posloužil ruským zájmům hned trojím způsobem.
"Zaprvé ukázal, že členské státy (EU) jsou připraveny upozadit obavy von der Leyenové a Borrella," píše odborník. To podle něj nahrává ruské snaze jednat s jednotlivými evropskými zeměmi, nikoliv s celou unií. Dále se ukázalo, že v otázce vakcín je EU v pozici žadatele a Moskva může využívat její nouzi a žádat politickou cenu, domnívá se Gould-Davies. Za třetí aspekt považuje skutečnost, že Francie a Německo jednaly s Ruskem v tzv. normanském formátu, který byl ustanoven v roce 2014 k debatě o ukrajinském konfliktu, avšak Kyjev nyní zůstal stranou, přestože Merkelová a Macron s Putinem řešili i Ukrajinu a další bezpečnostní otázky v regionu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Merkelová s Macronem sice vyjádřili obavy o Navalného zdraví, ale není pravděpodobné, že by se Putin strachoval o muže, který zveřejnil video líčící kremelského vládce jako šíleného kleptokrata a které zaznamenalo přes 100 milionů shlédnutí, konstatuje politolog. Připomíná, že den po telefonátu Navalnyj v zoufalství ze svého horšícího se stavu zahájil hladovku.
"Rusko může ze svého diplomatického tlaku vyvodit tři závěry," míní někdejší diplomat. Zaprvé, obavy EU o Putinova osobního nepřítele - kterého se Putin pokusil zabít a nyní je mu vydán na milost - nebudou mít žádné dopady. Zadruhé, Německo bude Rusku ustupovat v jeho strategickém cíli, tedy dostavbě plynovodu Nord Stream 2, bez ohledu na ruské jednání v jiných oblastech. Zatřetí, vnitřní kritika EU za tempo vakcinace, které o pár měsíců zaostává, je dostatečně silná, aby jednotlivé země ignorovaly obavy Evropské komise a hledaly pomoc v Rusku.
EU tedy nereaguje jednotně, uchyluje se ke gestům a projevuje strategickou netrpělivost, tvrdí politolog. Obává se, že Rusko této slabosti hodlá využít a přimět Evropu k tomu, aby se smířila s jeho vojenskými kroky a nepostavila se jim, což zjevně funguje. Spojené státy a Velká Británie tak vyjadřují vážné znepokojení, zatímco Francie a Německo vydaly stanovisko, které pouze vyzývá obě strany k deeskalaci napětí, jako by Ukrajina byla při obraně svého území také agresorem, poukazuje autor komentáře.
Existuje velké riziko, že ruská ofenziva vůči Ukrajině oddělní Evropu od angloamerického světa, bojí se Gould-Davies. Soudí, že Rusko se může domnívat, že nastal správný moment pokusit se rozložit NATO, což se Sovětskému svazu nikdy nepovedlo. Pokud by Moskva čekala, americký prezident Joe Biden napraví škody napáchané jeho předchůdcem v transatlantických vztazích a Evropa se zotaví z covidu-19, poukazuje expert. Domnívá se, že ve hře je hodně, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Západ, tudíž EU musí rychle nalézt geopolitickou sílu a účel.
Související
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
Politico: Evropě hrozí ekonomická apokalypsa
EU (Evropská unie) , Rusko , Ukrajina , Alexej Navalnyj , Sputnik
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Slovensko hlásí, že je na případná mírová jednání připraveno
před 1 hodinou
Pavel Nedvěd dává českému fotbalu vale. Nejspíš bude sportovním ředitelem v Saúdské Arábii
před 2 hodinami
Víme, kdo to udělal, řekl Stubb k poškození kabelů v Baltu. Moskva mlčí
před 3 hodinami
Fico námluvami s Putinem riskuje. Jde o pověst Slovenska
před 4 hodinami
Počasí: Česko ochromí námraza a náledí, varují meteorologové
před 5 hodinami
Pohonné hmoty už dále nezlevňují. Expert naznačil, jaký bude vývoj cen v příštím roce
před 6 hodinami
Dvojnásobná vražda v rodině na Teplicku. Případ řeší policie, má podezřelého
před 7 hodinami
Michal Sadílek bude v Nizozemsku pokračovat i nadále. V Twente má pokračovat do roku 2026
před 7 hodinami
Druhý impeachment v Jižní Koreji. Pravomocí zbavili i náhradního prezidenta
před 7 hodinami
Válka v Ukrajině: Rusové v noci opět útočili. Zemřelo nejméně 6 lidí, tvrdé boje pokračují
před 8 hodinami
Část Česka trápí smog, varovali meteorologové
před 8 hodinami
Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin
před 10 hodinami
Předpověď počasí na příští týden
včera
Česko může fungovat bez ruské ropy, přesto ji dál nakupuje. MPO poukazuje na logistické překážky
včera
Rusko a Kazachstán se snaží bagatelizovat spekulace o sestřelení letadla
včera
Slib jsem splnil, zdražování skončilo a máme se lépe než loni, prohlásil Fiala v projevu
včera
Izrael bombardoval letiště v Jemenu ve chvíli, kdy se na něm nacházel šéf WHO
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před náledím
včera
O nás bez nás. Francie chtěla vyjednat mír s Ruskem, ale bez Kyjeva, tvrdí Lavrov
včera
Selhání protivzdušné obrany? Sestřelení ázerbájdžánského letounu připomnělo tragédii MH17
Sestřelení ázerbájdžánského letounu 8432 ruskou raketou Pantsir-S připomnělo tragédii letu MH17 z roku 2014. Zatímco tehdy šlo o úmyslný čin, nyní může jít o selhání protivzdušné obrany, která mohla reagovat na domnělou hrozbu v podobě ukrajinského dronu.
Zdroj: Jakub Jurek