NÁZOR - Hromadění ruských vojenských sil na hranicích s Ukrajinou není pouze výzvou pro Kyjev, ale také poslední fází ruského tlaku na EU, míní politolog Nigel Gould-Davies v komentáři pro server Moscow Times. Expert na mezinárodní vztahy z Mahidolské univerzity a bývalý britský diplomat soudí, že dřívější slabé a rozporuplné unijní reakce povzbuzují Moskvu ke stále ostřejším testům toho, co si může dovolit.
Nebezpečný moment
"Toto je nebezpečný moment pro Evropu a transatlantické spojenectví," píše odborník. Připomíná, že ruský tlak začal začátkem února, kdy vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell navštívil Moskvu, kde byl na každém kroku ponižován.
Borrell dospěl k závěru, že Rusku se neustále vzdaluje Evropě a na demokratické hodnoty pohlíží jako na existenční hrozbu, poukazuje autor komentáře. Kritizuje, že navzdory tomu Evropa ukazuje slabost a nekonzistentnost ve třech otázkách, které dominují jejím vztahům s Moskvou.
EU hlasitě kritizuje ruský přístup k opozičnímu předákovi Alexeji Navlanému, který loni málem zemřel po otravě mezinárodně zakázaným nervovým jedem novičokem, uvádí bývalý diplomat. Rekapituluje, že Navalnyj byl po návratu do Moskvy zatčen a nyní se nachází v trestanecké kolonii, přičemž Rusko z jeho kauzy učinilo evropskou záležitost, jelikož jej uvěznilo za údajnou zpronevěru peněz francouzské firmy - byť ta žádnou škodu neeviduje - a neohlášení se úřadům v době, kdy se léčil ze zmíněné otravy v Berlíně.
Evropský soud pro lidská práva rozsudek pro Navalného odmítl, ale EU nepodpořila svá slova činy, upozorňuje Gould-Davies. Poukazuje, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak pohrozil, že Rusko s EU přeruší vztahy, pokud ta na něj uvalí sankce ohrožující jeho ekonomiku v citlivých oblastech. Lavrov tím sice nevědomky přiznal účinnost sankcí, ale jeho pohrůžka vedla Brusel k tomu, že se omezil na symbolická gesta, konstatuje politolog. Vyzdvihuje, že nebyly uvaleny širší sankce, po kterých volá sám Navalnyj.
Druhou otázkou je plynovod Nord Stream 2, který je z více než 90 % hotov a jeho dokončení by prohloubilo vliv Kremlu v Německu a oslabilo pozici Ukrajiny, míní expert. Soudí, že projekt nemá podporu v Evropě a Spojené státy jej odmítají. "Přesto Německo trvá na tom, že otázku nelze spojovat s Navalného případem, obavami o lidská práva, kyberútokem na Bundestag a rostoucím souborem dalších komplikovaných otázek," pokračuje Gould-Davies.
Třetí otázkou je pak ruská vakcína proti covidu-19 Sputnik V, deklaruje politolog. Připomíná, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová položila trefnou otázku, proč Rusko nabízí vakcínu jiným zemím, ačkoliv jí má samo nedostatek.
Strategická netrpělivost
Poté, co poslednímu summitu EU dominovalo napětí ohledně nedostatku vakcín, francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová telefonovali ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a jednali s ním o potenciálních ruských dodávkách Sputniku V pro unijní země, nastiňuje autor komentáře. Domnívá se, že telefonát posloužil ruským zájmům hned trojím způsobem.
"Zaprvé ukázal, že členské státy (EU) jsou připraveny upozadit obavy von der Leyenové a Borrella," píše odborník. To podle něj nahrává ruské snaze jednat s jednotlivými evropskými zeměmi, nikoliv s celou unií. Dále se ukázalo, že v otázce vakcín je EU v pozici žadatele a Moskva může využívat její nouzi a žádat politickou cenu, domnívá se Gould-Davies. Za třetí aspekt považuje skutečnost, že Francie a Německo jednaly s Ruskem v tzv. normanském formátu, který byl ustanoven v roce 2014 k debatě o ukrajinském konfliktu, avšak Kyjev nyní zůstal stranou, přestože Merkelová a Macron s Putinem řešili i Ukrajinu a další bezpečnostní otázky v regionu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Merkelová s Macronem sice vyjádřili obavy o Navalného zdraví, ale není pravděpodobné, že by se Putin strachoval o muže, který zveřejnil video líčící kremelského vládce jako šíleného kleptokrata a které zaznamenalo přes 100 milionů shlédnutí, konstatuje politolog. Připomíná, že den po telefonátu Navalnyj v zoufalství ze svého horšícího se stavu zahájil hladovku.
"Rusko může ze svého diplomatického tlaku vyvodit tři závěry," míní někdejší diplomat. Zaprvé, obavy EU o Putinova osobního nepřítele - kterého se Putin pokusil zabít a nyní je mu vydán na milost - nebudou mít žádné dopady. Zadruhé, Německo bude Rusku ustupovat v jeho strategickém cíli, tedy dostavbě plynovodu Nord Stream 2, bez ohledu na ruské jednání v jiných oblastech. Zatřetí, vnitřní kritika EU za tempo vakcinace, které o pár měsíců zaostává, je dostatečně silná, aby jednotlivé země ignorovaly obavy Evropské komise a hledaly pomoc v Rusku.
EU tedy nereaguje jednotně, uchyluje se ke gestům a projevuje strategickou netrpělivost, tvrdí politolog. Obává se, že Rusko této slabosti hodlá využít a přimět Evropu k tomu, aby se smířila s jeho vojenskými kroky a nepostavila se jim, což zjevně funguje. Spojené státy a Velká Británie tak vyjadřují vážné znepokojení, zatímco Francie a Německo vydaly stanovisko, které pouze vyzývá obě strany k deeskalaci napětí, jako by Ukrajina byla při obraně svého území také agresorem, poukazuje autor komentáře.
Existuje velké riziko, že ruská ofenziva vůči Ukrajině oddělní Evropu od angloamerického světa, bojí se Gould-Davies. Soudí, že Rusko se může domnívat, že nastal správný moment pokusit se rozložit NATO, což se Sovětskému svazu nikdy nepovedlo. Pokud by Moskva čekala, americký prezident Joe Biden napraví škody napáchané jeho předchůdcem v transatlantických vztazích a Evropa se zotaví z covidu-19, poukazuje expert. Domnívá se, že ve hře je hodně, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Západ, tudíž EU musí rychle nalézt geopolitickou sílu a účel.
Související
Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování
Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva
EU (Evropská unie) , Rusko , Ukrajina , Alexej Navalnyj , Sputnik
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
před 1 hodinou
Íránští diplomaté se nechovají jako zástupci hroutícího se režimu. Věří, že Trump Teherán nesesadí
před 2 hodinami
Začínají XXV. zimní olympijské hry v Itálii
před 2 hodinami
ZOH: Smíšená dvojice curlerů Zelingrová-Chabičovský prohrála se Švédy, s Brity i USA
před 2 hodinami
ZOH: Češky ztratily duel se Švýcarskem a z vedení 1:3 byla prohra po nájezdech
před 3 hodinami
Obří sluneční skvrna vypustila masivní erupce. Dokáže se proti nim lidstvo bránit?
před 4 hodinami
Otrava Skripalových i vzpoura wagnerovců. Alexejev stál za řadou aktivit, přesto je Kreml k jeho osudu lhostejný
před 5 hodinami
Olympijské hry 2026 jsou tady. Vše, co o nich potřebujete vědět
před 6 hodinami
Epsteinovy spisy lámou Starmerovi vaz. Spasí ho jen zázrak, tvrdí poslanci
před 7 hodinami
Trump sdílel rasistické video proti Obamovi
před 7 hodinami
Lavrov obvinil Ukrajinu z pokusu o atentát na Aleksejeva
před 8 hodinami
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
před 8 hodinami
Z potyčky v bytě v Jaroměři je pokus o vraždu. Policie zadržela podezřelého
před 9 hodinami
První Češi mají premiéru na hrách za sebou. Curleři nestačili na silný kanadský pár
před 9 hodinami
Únorové důchody jsou nižší než lednové. Úřad vysvětlil důvod
před 10 hodinami
Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí
před 10 hodinami
V Moskvě došlo k pokusu o atentát na špičku ruské rozvědky. Aleksejev v nemocnici bojuje o život
před 12 hodinami
Politico: Babiš čelí obviněním, že plně nepřerušil vazby na Agrofert
před 12 hodinami
Pastrňák a Charvátová ponesou českou vlajku na slavnostním zahájení olympiády
před 12 hodinami
Macron chce obnovit dialog s Putinem. Ubohé, směje se Lavrov
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil francouzské snahy o obnovení dialogu mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem za „ubohé“.
Zdroj: Libor Novák