EU musí nalézt sílu a postavit se Rusku, apeluje expert na mezinárodní vztahy

NÁZOR - Hromadění ruských vojenských sil na hranicích s Ukrajinou není pouze výzvou pro Kyjev, ale také poslední fází ruského tlaku na EU, míní politolog Nigel Gould-Davies v komentáři pro server Moscow Times. Expert na mezinárodní vztahy z Mahidolské univerzity a bývalý britský diplomat soudí, že dřívější slabé a rozporuplné unijní reakce povzbuzují Moskvu ke stále ostřejším testům toho, co si může dovolit.

Nebezpečný moment

"Toto je nebezpečný moment pro Evropu a transatlantické spojenectví," píše odborník. Připomíná, že ruský tlak začal začátkem února, kdy vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell navštívil Moskvu, kde byl na každém kroku ponižován.

Borrell dospěl k závěru, že Rusku se neustále vzdaluje Evropě a na demokratické hodnoty pohlíží jako na existenční hrozbu, poukazuje autor komentáře. Kritizuje, že navzdory tomu Evropa ukazuje slabost a nekonzistentnost ve třech otázkách, které dominují jejím vztahům s Moskvou.

EU hlasitě kritizuje ruský přístup k opozičnímu předákovi Alexeji Navlanému, který loni málem zemřel po otravě mezinárodně zakázaným nervovým jedem novičokem, uvádí bývalý diplomat. Rekapituluje, že Navalnyj byl po návratu do Moskvy zatčen a nyní se nachází v trestanecké kolonii, přičemž Rusko z jeho kauzy učinilo evropskou záležitost, jelikož jej uvěznilo za údajnou zpronevěru peněz francouzské firmy - byť ta žádnou škodu neeviduje - a neohlášení se úřadům v době, kdy se léčil ze zmíněné otravy v Berlíně.

Evropský soud pro lidská práva rozsudek pro Navalného odmítl, ale EU nepodpořila svá slova činy, upozorňuje Gould-Davies. Poukazuje, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak pohrozil, že Rusko s EU přeruší vztahy, pokud ta na něj uvalí sankce ohrožující jeho ekonomiku v citlivých oblastech. Lavrov tím sice nevědomky přiznal účinnost sankcí, ale jeho pohrůžka vedla Brusel k tomu, že se omezil na symbolická gesta, konstatuje politolog. Vyzdvihuje, že nebyly uvaleny širší sankce, po kterých volá sám Navalnyj.   

Druhou otázkou je plynovod Nord Stream 2, který je z více než 90 % hotov a jeho dokončení by prohloubilo vliv Kremlu v Německu a oslabilo pozici Ukrajiny, míní expert. Soudí, že projekt nemá podporu v Evropě a Spojené státy jej odmítají. "Přesto Německo trvá na tom, že otázku nelze spojovat s Navalného případem, obavami o lidská práva, kyberútokem na Bundestag a rostoucím souborem dalších komplikovaných otázek," pokračuje Gould-Davies.

Třetí otázkou je pak ruská vakcína proti covidu-19 Sputnik V, deklaruje politolog. Připomíná, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová položila trefnou otázku, proč Rusko nabízí vakcínu jiným zemím, ačkoliv jí má samo nedostatek.

Strategická netrpělivost

Poté, co poslednímu summitu EU dominovalo napětí ohledně nedostatku vakcín, francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová telefonovali ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a jednali s ním o potenciálních ruských dodávkách Sputniku V pro unijní země, nastiňuje autor komentáře. Domnívá se, že telefonát posloužil ruským zájmům hned trojím způsobem.

"Zaprvé ukázal, že členské státy (EU) jsou připraveny upozadit obavy von der Leyenové a Borrella," píše odborník. To podle něj nahrává ruské snaze jednat s jednotlivými evropskými zeměmi, nikoliv s celou unií. Dále se ukázalo, že v otázce vakcín je EU v pozici žadatele a Moskva může využívat její nouzi a žádat politickou cenu, domnívá se Gould-Davies. Za třetí aspekt považuje skutečnost, že Francie a Německo jednaly s Ruskem v tzv. normanském formátu, který byl ustanoven v roce 2014 k debatě o ukrajinském konfliktu, avšak Kyjev nyní zůstal stranou, přestože Merkelová a Macron s Putinem řešili i Ukrajinu a další bezpečnostní otázky v regionu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Merkelová s Macronem sice vyjádřili obavy o Navalného zdraví, ale není pravděpodobné, že by se Putin strachoval o muže, který zveřejnil video líčící kremelského vládce jako šíleného kleptokrata a které zaznamenalo přes 100 milionů shlédnutí, konstatuje politolog. Připomíná, že den po telefonátu Navalnyj v zoufalství ze svého horšícího se stavu zahájil hladovku.

"Rusko může ze svého diplomatického tlaku vyvodit tři závěry," míní někdejší diplomat. Zaprvé, obavy EU o Putinova osobního nepřítele - kterého se Putin pokusil zabít a nyní je mu vydán na milost - nebudou mít žádné dopady. Zadruhé, Německo bude Rusku ustupovat v jeho strategickém cíli, tedy dostavbě plynovodu Nord Stream 2, bez ohledu na ruské jednání v jiných oblastech. Zatřetí, vnitřní kritika EU za tempo vakcinace, které o pár měsíců zaostává, je dostatečně silná, aby jednotlivé země ignorovaly obavy Evropské komise a hledaly pomoc v Rusku.

EU tedy nereaguje jednotně, uchyluje se ke gestům a projevuje strategickou netrpělivost, tvrdí politolog. Obává se, že Rusko této slabosti hodlá využít a přimět Evropu k tomu, aby se smířila s jeho vojenskými kroky a nepostavila se jim, což zjevně funguje. Spojené státy a Velká Británie tak vyjadřují vážné znepokojení, zatímco Francie a Německo vydaly stanovisko, které pouze vyzývá obě strany k deeskalaci napětí, jako by Ukrajina byla při obraně svého území také agresorem, poukazuje autor komentáře.

Existuje velké riziko, že ruská ofenziva vůči Ukrajině oddělní Evropu od angloamerického světa, bojí se Gould-Davies. Soudí, že Rusko se může domnívat, že nastal správný moment pokusit se rozložit NATO, což se Sovětskému svazu nikdy nepovedlo. Pokud by Moskva čekala, americký prezident Joe Biden napraví škody napáchané jeho předchůdcem v transatlantických vztazích a Evropa se zotaví z covidu-19, poukazuje expert. Domnívá se, že ve hře je hodně, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Západ, tudíž EU musí rychle nalézt geopolitickou sílu a účel.  

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Rusko Ukrajina Alexej Navalnyj Sputnik

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy