Jak funguje ruský byznys s ukradeným ukrajinským obilím? Česko neohrozí, jiné země ano

Obilí je smícháno, ale kolik z něj bude chleba?

Podle ukrajinské holdingové společnosti HarvEast Rusové ukradli okolo 200 tisíc tun obilí. „Stálo nás to zhruba 50 milionů amerických dolarů. Naši zaměstnanci viděli Rusy odvážet obilí z Mariupolu přes hranice do Ruska,“ popsal ředitel společnosti Dmitry Skornyakov pro agenturu AP. Vysvětlil také, že obilí je odváženo do malých přístavů na ruském pobřeží Černého moře, kde ho smíchají s ruským obilím. „Pak ho vydávají za ruské obilí,“ dodal Skornyakov.

Uzavřít problém kradeným obilím či moukou je polovičaté řešení. Pokud chceme zjistit, jaká je skutečná hodnota této krádeže a kolik lidí nedostane základní potravinu ve formě chleba, je potřeba jít hlouběji.

Pro EuroZprávy.cz zpracování obilí na mouku vysvětlil docent Jan Moudrý z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vede zde oddělení ekologického zemědělství. „V České republice se pohybuje výtěžnost pšenice při mletí na bílou mouku mezi 70–72 procenty v lepších případech, mezi 60–70 procenty v horších podmínkách. Dále se světlé chlebové mouky získá z pšenice 72–77 procent a tmavé mouky až 82 procent. Celozrnné 98 procent,“ vyčíslil odborník na zemědělství.

Pro výrobu chleba se navíc dá použít i více druhů mouky, které se dají vzájemně mísit. Vznikají tak různé druhy, jež pak vidíme v obchodech. „Zjednodušeně lze ale říci, že z jedné tuny zrna získáme cca 700 kilogramů bílé mouky nebo i více než 900 kilogramů celozrnné mouky,“ doplnil docent Moudrý. Posléze objasnil, že pro výrobu jednoho kilogramu chleba je podle jeho typu využito 500 až 700 gramů mouky.

Představme si tedy objem 200 tisíc tun obilí, které podle agentury AP Rusové buď převezli přes hranice, nebo zkrátka vyvezli z ukrajinských přístavů. Nejsou to nijak složité počty. Vezměme v úvahu, že 200 tisíc tun v případě výroby bílé mouky 160 tisíc tun tohoto kouzelného bílého prášku, a to za použití informace od docenta Moudrého, který výtěžnost bílé mouky z obilí vyčíslil na 700 kilogramů.

Teď přijde na řadu pečení chleba. Máme k dispozici 160 tisíc tun bílé mouky. V těchto výpočtech bude mnoho nul, protože tuto hodnotu převedeme na 160 miliard gramů. Ať jsme co nejpřesnější, využijeme k vydělení tohoto počtu 500 gramů bílé mouky na jeden chléb. Po zadání do kalkulačky zjistíme, že ze 160 tisíc tun mouky upečeme 320 milionů kusů chleba.

Hodně lidí z Ukrajiny odešlo. Pokud vezmeme v úvahu, že jich na Ukrajině zůstalo cca 40 milionů, tak to znamená 8 bochníků chleba na osobu.

Jak to je s moukou a obilím v ČR?

Česká republika je v pěstování obilí podle mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého soběstačná. „Sklizeň obilovin za hospodářský rok 2021/22 skončila podle údajů Českého statistického úřadu v množství 8,2 milionů tun. Z toho největší objem ozimé pšenice 4,8 milionu. tun, a to při spotřebě kolem 5,5 až 6 milionů tun,“ uvedl pro EuroZprávy.cz Bílý. Doplnil, že množství sklizně ještě poroste. „Pro hospodářský rok 2022/23 se odhaduje sklizeň o něco málo větší, zhruba 8,3 milionů tun, z čehož ozimá pšenice asi 5 milionů tun při stejné spotřebě,“ dodal pro EuroZprávy.cz mluvčí MZ.

Česká republika je v souhrnu v obilovinách podle Bílého soběstačná, a to dlouhodobě. Stejně tak ve výrobě mouky. „Ano, Česká republika má síť mlýnů vyrábějících vysoce kvalitní mouky. Je výhodnější si vlastní obiloviny zpracovat v místě, je to jisté zhodnocení suroviny,“ řekl Bílý. Jedinou komoditu, kterou je potřeba do Česka dovážet, jsou malé jednotky procent mouky z tvrdé pšenice. „Na druhé straně probíhá i k menšímu prodeji do Evropské unie,“ potvrdil pro EuroZprávy.cz mluvčí resortu zemědělství.

Bílý také zmínil, že ačkoliv se Ukrajině přezdívá „chlebník Evropy“, tak na ní v obilovinách nejsme absolutně závislí. „Obchodní výměna obilovin mezi ČR a Ukrajinou je velmi malá. Stabilně se z Ukrajiny ročně dováží něco málo přes jeden tisíc tun pohanky, řádově desítky tun ovsa, ječmene, nárazově to může být více, ale v poměru k množství vypěstovaném v ČR je to zanedbatelný údaj,“ vypočítal.

Pro Evropskou unii je ale Ukrajina daleko důležitější. „Z hlediska dovozu je Ukrajina pro EU významným obchodním partnerem a v některých sektorech dokonce klíčovým. Česká republika nicméně nepatří mezi hlavní dovozové členské státy EU, ani u obilovin, ani u olejnin. Na dovozu obilovin do EU se Ukrajina podílí zhruba z 35 %. Z obilovin se z Ukrajiny do EU dováží zejména pšenice a kukuřice,“ uzavřel pro EuroZprávy.cz Bílý.