Jak zachránit klima? Akademici navrhují radikální riskantní opatření

NÁZOR - Delegáti z téměř všech zemí světa strávili uplynulé dva týdny na klimatickém summitu OSN snahou vytýčit kurz k naplnění mimořádně obtížného cíle, uhlíkové neutrality do roku 2050, připomínají Durwood Zaelke a Paul Bledsoe v komentáři pro server New York Times. Klimatolog z University of California a politolog z American University varují, že efekt globálního oteplování se může vymknout kontrole mnohem dříve.

Bod z něhož není návratu

"Bod, z něhož není návratu, již není na obzoru. Je v dohledu a míří k nám," citují klimatolog s politologem slova z úvodního projevu generálního tajemníka OSN Antónia Gutterese. Konstatují, že nejvíce to platí v Arktidě, kde se povrchový vzduch otepluje dvojnásobným tempem oproti zbytku planety a v posledních pěti letech překonal veškeré rekordy od roku 1900.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru minulý týden oznámil, že rozsah arktického letního ledu byl druhý nejmenší od roku 1979, kdy začalo jeho satelitní pozorování, a průměrné teploty byly druhé nejvyšší od roku 1900, kdy se začaly zaznamenávat, upozorňují Zaelke a Bledsoe. Pokládají otázku, co to znamená.

Politolog s klimatologem odkazují na studii zveřejněnou letos v červnu v odborném časopise Geophysical Research Letters, která popisuje katastrofální dopady ztráty letního ledu v Arktidě. Led totiž představuje velký štít, který odráží zpět do vesmíru příchozí sluneční teplo, které by jinak pohltil oceán. Ztráta ledu by tak ke globálnímu oteplování přispěla stejně jako stávající uhlíkové emise za 25 let, což by svět rychle přiblížilo k hranici, o níž vědci tvrdí, že může znamenat katastrofální škody, například vlny vede, záplavy na pobřeží, vymírání druhů a ohrožení potravinové produkce.

"Oteplování v Arktidě také urychluje tání permafrostu, což vede k uvolňování dalšího oxidu uhličitého a metanu, skleníkového plynu čtyřiaosmdesátkrát silnějšího než oxid uhličitý v periodě dvaceti let, spolu s oxidem dusičitým, silnou stabilní látkou ohrožující klima," pokračují Zaelke a Bledsoe. Deklarují proto, že svět musí vyvinout maximální úsilí k zachování ledu v Arktidě.    

To si ale pochopitelně žádá nejen omezování emisí oxidu uhličitého a boj s dalšími klimatu škodícími látkami, především uhlíkem, metanem a troposférickým ozonem, konstatuji akademici. Poukazují, že na základě montrealského protokolu jsou již omezovány hydrofluorouhlíková chladiva.

Razantní redukce těchto látek s krátkou životností by podle některých studí mohla omezit oteplování do poloviny století dvojnásobně ve srovnání s razantní redukcí emisí oxidu uhličitého, uvádějí Bledsoe a Zaelke. Dodávají, že efekt by se projevil právě v Arktidě a otevřel možnost zpomalení tempa globálního oteplování o celé dvě třetiny.

Lákavé geoinženýrství

Jak omezovat emise ukazuje světu americká Kalifornie, která od 60. let snížila emise uhlíku o 90 %, primárně díky redukci dieselových emisí, nastiňují odborníci. Doplňují, že Kalifornie také zavedla nejpřísnější normy ze všech amerických států na emise metanu z farem a regulaci chladících látek v klimatizacích a spotřebním zboží.

Další země by tak mohly na kalifornském úspěchu stavět a plány na omezení škodlivých látek s krátkou životností začlenit do svých závazků na redukci skleníkových plynů z pařížské klimatické dohody, navrhují Zaelke a Bledsoe. Vysvětlují, že závod o udržení stabilizační role Arktidy pro globální klima také znamená, že do mixu opatření je nutné zařadit geoinženýrství, navzdory jeho četným rizikům.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Začít by se mělo 'měkkým' geoinženýrstvím, které lze bedlivě monitorovat při jeho růstu a zastavit, pokud se jeho vedlejší efekty ukážou jako příliš problematické," píšou akademici. Jako příklad uvádějí návrh neziskové organizace Ice911 pokrýt tenký jednoletý let vrstvou bílého písku, což by zvýšilo jeho reflektivitu a zároveň jej zpevnilo. Apelují na rychlé zahájení terénních testů tohoto opatření.

Rizikovější může být vypouštění sulfátů a dalších částic do atmosféry, kde by odrážely sluneční radiaci a simulovaly teplotu snižující dopad vulkanických erupcí, nastiňují klimatolog a politolog. Přiznávají, že tato myšlenka musí být nejprve více prozkoumána, protože jsme dospěli do bodu, kdy musíme vědět, zda bude efektivní.

Mezitím je třeba vymýšlet silný systém kontroly takových opatření, uvádějí Bledsoe a Zaelke. Konstatují, že riziko ztráty stabilizující role Arktidy pro globální klima se ovšem nyní jeví jako větší nebezpečí než experimentální geoinženýrství. "Zachraňme Arktidu a budeme mít šanci zachránit klima," uzavírají akademici.   

Související

Více souvisejících

arktida Klimatické změny globální oteplování

Aktuálně se děje

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

včera

Petr Moos

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci

Arménie pozastavila své členství ve vojenské alianci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), kterou vede Rusko. Premiér Nikol Pašinjan to v rozhovoru odvysílaném ve čtvrtek odůvodnil tím, že aliance Arménii zklamala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy